|
| |
|
|
Příjmy malých obcí v České republice
JIREKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce je zhodnotit systém příjmů obcí v České republice z hlediska specifik malých obcí. Obce s nízkým počtem obyvatel jsou v posledních letech často diskutovaným tématem, zejména z důvodu jejich nižších příjmů. Tomu se hlavně od roku 2008 začala věnovat legislativa, která tyto problémy, a tedy rozdíly mezi malými a většími obcemi, odstranila. Analýza příjmů byla provedena u všech obcí České republiky mezi lety 2000 2012. Obce byly rozděleny na dvě skupiny. První skupinu tvoří malé obce, které jsou pro potřeby diplomové práce definovány jako obce do 499 obyvatel. Druhou skupinou obcí jsou ostatní obce České republiky s výjimkou obcí malých, statutárních měst a hlavního města Prahy. Pro analýzu byla reálná data přepočtena na obyvatele a z těchto údajů bylo zjištěno minimum, maximu, medián a aritmetický průměr. Na základě těchto údajů je hodnocena variabilita příjmů. U některých skupin příjmů je provedena i regresní a korelační analýza z důvodu zjištění závislosti mezi jednotlivými proměnnými. Rozdílnost v příjmech malých a ostatních obcí je posuzována porovnáním aritmetických průměrů a mediánů mezi těmito skupinami obcí pomocí dvouvýběrového t-testu a Mann-Whitneyova testu. Vývoj příjmů je hodnocen zjištěním trendu časové řady pomocí metody lineární regrese. Z provedené analýzy vyplynula pro malé obce jistá specifika v jejich financování. Došlo rovněž k potvrzení hypotézy, že malým obcím plynou do rozpočtu nižší příjmy v přepočtu na obyvatele.
|
|
|
Analýza příjmů venkovských obcí
DUŠÁKOVÁ, Alena
Diplomová práce na téma analýza příjmů venkovských obcí má za cíl zhodnotit výši, strukturu a dynamiku příjmů venkovských obcí v České republice. Příjmy jsou analyzovány v období 2001 ? 2008 a jsou rozčleněny na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Práce uvádí teoretická východiska pro samotnou analýzu, především jde o legislativní vlivy, které působí změny v příjmech obecních rozpočtů. Stěžejní kapitolou rozpočtů obcí jsou daňové příjmy, které se odvíjejí od platného zákona o rozpočtovém určení daní. Daňové příjmy obcí se skládají ze sdílených daní, svěřených daní a místních poplatků. Přičemž u svěřené daně z nemovitostí a místních poplatků lze sledovat znaky daňové autonomie obcí. Nejvýznamnější změna v daňových příjmech nastala v roce 2008, kdy došlo ke zvýšení příjmů zejména u menších obcí. Z hlediska struktury jsou nejvýznamnější daňové výnosy ze sdílených daní. Nedaňové příjmy představují hlavně příjmy z vlastního podnikání obcí a uživatelské poplatky. Kapitálové příjmy plynou obcím z prodeje dlouhodobého majetku a tvoří nejmenší část příjmů. Druhým nejvýznamnějším příjmem jsou přijaté dotace, které se dělí podle účelu na investiční a běžné. Venkovské obce jsou pro porovnání rozčleněny do pěti kategorií a navíc je vytvořena i jedna kategorie s nevenkovskými obcemi. Z provedené analýzy příjmů a porovnání těchto kategorií obcí vyplývá, že obce v suburbánních zónách mají odlišnou strukturou svých příjmů.
|
|
|
Vliv hospodářské krize na financování obcí a městských částí
Brejcha, Tomáš ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu hospodářské krize na hospodaření dvou městských částí hlavního města Prahy, Dolní Počernice a Praha 18 -- Letňany, a dvou obcí, Sušice a Šestajovice. Cílem je zhodnotit dopad hospodářské krize na příjmy a výdaje rozpočtu těchto subjektů v letech 2008 -- 2010, porovnat míru dopadu krize a zjistit, zda byla zkoumanými subjekty provedena vůči důsledkům krize určitá protiopatření. V teoretické části popisuji základní definice a souvislosti a stručně hodnotím dopad hospodářské krize na veřejné rozpočty jako celek. V praktické části je provedena analýza rozpočtů zkoumaných subjektů s důrazem na roky 2008 -- 2010. Závěrečná část obsahuje porovnání dopadu hospodářské krize na zkoumané subjekty a taktéž posouzení jejich reakcí na pokles příjmů. Došel jsem k závěru, že všechny subjekty zaznamenaly dopad hospodářské krize na příjmovou stranu svých rozpočtů, který však nebyl příliš významný. Hospodářská krize nijak výrazně neovlivnila běžný chod zkoumaných obcí a městských částí hl. m. Prahy a tudíž nemusely být konány výrazná protiopatření vůči dopadu krize. Není ovšem možné exaktně určit, na které subjekty dopadla krize více a na které méně.
|
|
| |
host ::
RSS.