Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Osmanské nebezpečí ve střední Evropě počátkem novověku - pracovní text pro výuku dějepisu na gymnáziu
MÁSÍLKO, Martin
Diplomová práce se zabývá osmanskými výboji do střední Evropy v předbělohorské době ohraničené léty 1526 (bitva u Moháče) a 1606 (konec patnáctileté války). Hlavní pozornost se zaměřuje na válečné operace z uherských bojišť a s tím spojené vysílání zemské hotovosti z habsburského soustátí. Nastalá situace se nedotýkala pouze válečníků, kteří okusili bojiště, ale také obyvatel Království českého, zvláště Moravského markrabství. Představitelé obou skupin prožívali do té doby neznámou situaci a svým chováním a jednáním na ni reagovali. Na odborný výklad plynule navazuje didaktická část určená středoškolským pedagogům, jež transformuje téma do podoby školní látky. Na závěr nechybí ani výběrová výuková edice okolo desítky pramenů korespondujících se strukturou práce.
Ideál křesťanského rytířství v očích Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku na přelomu 16. a 17. století
ŽITNÝ, Miroslav
Diplomová práce se v historickoantropologickém pohledu zabývá cestami a způsoby, jimiž původně středověký ideál křesťanského rytířství, oživený v druhé polovině 16. století novými osmanskými výboji, pronikal na přelomu 16. a 17. století do prostředí české nižší šlechty. Téma je studováno na příkladu nižšího šlechtice Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku. Důraz je kladen na osvětlení obsahů a proměn myšlenkového světa sledovaného dějinného aktéra v celoživotním časovém úseku s přesahy do rodové historie Pětipeských z Chýš a Egrberku. Práce je příspěvkem ke studiu každodennosti, politických aktivit a myšlení české předbělohorské nižší šlechty v kontextu nových badatelských přístupů k politickým dějinám.
Rokycanští měšťané v zrcadle testamentů na počátku předbělohorské doby (1517-1550)
KALOUSOVÁ, Václava
Bakalářská práce Rokycanští měšťané v zrcadle testamentů na počátku předbělohorské doby (1517-1550) se zabývá testamenty, které se dochovaly ve Státním okresním archivu Rokycany. Úvodní části se zaměřuje na formální podobu testamentu a rokycanskou kšaftovní praxi. V další kapitole je ukázáno, jaké bylo složení testátorů, jaký byl jejich rodinný stav a jakému se věnovali povolání. Pohlíží na to, jak testamenty vypovídají o raně novověké rodinné struktuře a o okolních vztazích testátora mimo rodinu. Následně jsou nastíněny představy a vnímání smrti v raném novověku a odkazy církevním institucím a to, jaký byl jejich účel. Předposlední kapitola je věnována hmotné kultuře rokycanských měšťanů. Součástí bakalářské práce je výběrová edice rokycanských kšaftů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.