|
|
Uplatnění žen ve skužebním poměru u Hasičského záchranného sboru České republiky
PLUNDRICHOVÁ, Eliška
Sen stát se hasičem není výhradou mužů. I ženy mají své sny a snít, že se jednou stane hasičkou, není nic špatného. I já mám od malička takový sen a vědět, jak se můžu stát hasičkou, kde všude se můžu uplatnit, na co se mám připravit, tak na to jsem se snažila najít odpovědi v mé práci. V teoretické části se čtenář dozví základní znalosti o Hasičském záchranném sboru České republiky. Jakou má organizační strukturu a jaká legislativa je pro něj stěžejní. Následně se dočte, co znamená být příslušníkem, jak se jím stát, pravidla služebního poměru ohledně mateřské a rodičovské dovolené. Hasiče vídáme v uniformě, kterou chce nosit každý, ale i ta má svá pravila. Dále jsou obsaženy možnosti uplatnění a náplň práce ženy na územním odboru a jak to mají ostatní země se ženami u hasičů. V praktické části jsem prováděla průzkum a analýzu pomocí rozhovorů s příslušníky HZS Jihočeského kraje na Územním odboru Písek a Krajského ředitelství v Českých Budějovicích. Všem čtrnácti příslušníkům, kdy bylo 7 žen a 7 mužů, jsem položila 13 stejných otázek. Otázky byly sestaveny tak, aby nezáleželo na pohlaví dotazovaného. Odpověď na výzkumnou otázku "Jaké má žena uplatnění u Hasičského záchranného sboru ČR?", "Může být platnou součástí?" bylo projednáno v diskuzi. Cíl této práce byl splněn a na výzkumnou otázku byla nalezena odpověď. Žena má u Hasičského záchranného sboru České republiky široké uplatnění a je platnou součástí sboru. Ať už bude v kanceláři, na vedoucí pozici nebo ve výjezdové jednotce.
|
|
|
Motivace a stimulace příslušníků u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
SUCHANOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku motivace a stimulace příslušníků denní směny a výjezdových hasičů u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Přináší přehlednou analýzu systému pro vedení organizace a následně navrhuje změny v této problematice. Začátkem této práce je představena teoretická část týkající se dané problematiky s ohledem na vědeckou literaturu, jsou vysvětleny základní pojmy z české i zahraniční literatury a z internetových zdrojů. Je zde také představen služební zákon, ze kterého musí motivace příslušníků vycházet a zároveň ho dodržovat. Tato práce rozebírá také fond kulturních a sociálních potřeb a kolektivní dohodu. Výzkumná část je zaměřena na analýzu stávajícího motivačního a stimulačního systému tak, aby byly zodpovězeny výzkumné otázky a splněny cíle práce. Vyhodnocení proběhlo formou dotazníkového šetření u příslušníků denní směny a formou strukturovaných rozhovorů s výjezdovými hasiči. Právě tyto dvě skupiny jsou mezi sebou porovnávány. Výsledky pro jednotlivé otázky jsou zpracovány formou přehledných grafů. Na základě tohoto vyhodnocení je zjištěno, že motivace příslušníků denní směny se značně liší od výjezdových hasičů. Ačkoliv jsou předpisy v podobě služebního zákona a kolektivní dohody dostačující, bylo by vhodné v této legislativě dostát změn, které by byly zaměřeny zvláště na jednotlivé skupiny příslušníků. Závěrem této práce jsou navrženy změny v motivačním a stimulačním systému, které by mohly vést ke zlepšení pracovních podmínek a spokojenosti příslušníků.
|
|
|
Zhodnocení využívání Katalogu typových činností integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí
RATAJ, Martin
Pro snížení ztrát na životech a zdraví obyvatel, životním prostředí, zvířatech a majetku při vzniku mimořádných událostí byl zřízen integrovaný záchranný systém, čímž se rozumí koordinovaný postup jeho složek při řešení těchto událostí. Pro účelnou funkčnost většího počtu složek při součinnosti u provádění záchranných a likvidačních prací byly vytvořeny sjednocující postupy pod názvem Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Katalog obsahuje patnáct typových činností, jež se zabývají patnácti mimořádnými událostmi, jejichž vznik hrozí na území České republiky. Každá typová činnost poté obsahuje postup řešení mimořádné události a seznam složek, které se na jejich řešení budou podílet. KTČ by tak měl sloužit jako návod pro úspěšné zvládnutí mimořádných událostí v něm řešených. Teoretická část práce se věnuje jednotlivým typovým činnostem, u kterých jsou uvedeny podmínky pro jejich užití, výčet vázaných složek a stručný postup provádění záchranných a likvidačních prací. Jedním z cílů práce bylo zhodnotit využívání jednotlivých typových činností uvedených v Katalogu typových činností při řešení mimořádných událostí složkami IZS v České republice v letech 2010 - 2014 a druhým cílem bylo navrhnout zpracování dalších typových činností pro zařazení do katalogu. Oba dva cíle byly naplněny. Výzkumná část práce probíhala metodikou analýzy a rešerše dostupných materiálů, zejména statistických ročenek zásahů složek IZS za uvedené roky. Sběrem dat v rámci kvalitativního výzkumu a to formou řízeného rozhovoru s příslušníky hasičských záchranných sborů krajů. Po provedení analýzy a rešerše dat získaných od MV- generálního ředitelství HZS ČR byla data statisticky zpracována do tabulek a grafů a následně porovnávána s daty získanými od respondentů, kteří byli podrobováni řízeným rozhovorům. Respondenti byli vybráni z řad příslušníků hasičských záchranných sborů, kde byl osloven vždy jeden příslušník z každého kraje ČR. Osloveno tedy bylo 14 respondentů, z nichž 13 bylo ochotných poskytnout rozhovor týkající se dané problematiky. Osnova rozhovoru se skládala z 10 otázek, které měly rozklíčovat, zda je v určeném kraji užíván KTČ složek IZS při řešení mimořádných událostí. Ve statistických výsledcích dat získaných od MV- GŘ HZS ČR se ukázalo, že většina mimořádných událostí řešených pomocí postupů typových činností spíše stagnuje nebo narůstá. Pokles se objevil pouze u dopravních nehod řešených při vyhlášení druhého a vyššího stupně poplachu. Z rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů vyplynulo, že KTČ složek IZS je v drtivé většině používán pro řešení mimořádných událostí, které splňují prvky užití. Nejčastěji je tomu u dopravních nehod a demonstrování úmyslu sebevraždy. Naopak nejméně dochází k výskytu a tudíž i k užití KTČ při zajišťování veřejného pořádku při shromážděních a technopárty a u chřipky ptáků. Kraje nejčastěji řešící mimořádné události dle výsledků jsou Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Na opačném konci se z hlediska vytížení ocitl Olomoucký kraj. Pomocí komparace, porovnávající četnosti řešení mimořádných událostí pomocí KTČ vzhledem k celkovému počtu řešeních mimořádných událostí pomocí KTČ na území ČR, byl ustanoven Jihomoravský kraj, jako nejlépe užívající kraj typových činností k řešení mimořádných událostí. Nejhůře užívajícím je oproti němu určen Karlovarský kraj. Navrženými mimořádnými událostmi pro zařazení do KTČ jsou mimořádné události s výskytem vysoce nebezpečných nákaz, zřícení budov, zvládání migrační vlny a teroristický útok. Výzkumná otázka byla položena takto: Jsou typové činnosti složek IZS při společném zásahu využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených? Zodpovězení výzkumné otázky zní kladně. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu jsou využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených.
|
|
|
ETIKA PRO PŘIZNÁNÍ VÝSLUHOVÝCH NÁLEŽITOSTÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL A BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ V DEMOKRATICKÉM POLITICKÉM SYSTÉMU
REMIŠ, Filip
Příslušníci ve služebním poměru k ozbrojeným silám a bezpečnostním sborům jsou v současnosti ve státech Evropské unie a NATO považováni za zvláštní samostatnou kategorii personálu státní správy. Je to dáno jejich převážně ,,negativními'' zvláštnostmi služby pro demokratický politický systém, to se projevuje v oblastech lidských práv a svobod, politických práv, sociálně pracovních a trestně právních. Proto se k těmto skupinám vztahují zvláštní pravidla ze systému sociálního zabezpečení, který se vyznačuje také etickou dimenzí. Konkrétně v podmínkách České republiky se jedná o postoj ke službě v dřívějším totalitním režimu. Rovněž se sleduje i opodstatněnost systemizovaných míst ve služebním poměru.
|
|
|
Vývoj a směry trestné činnosti páchané příslušníky Policie ČR
LINHARTOVÁ, Martina
Trestná činnost páchaná policisty je téma, na které začíná být v posledních letech upozorňováno především mediálními kauzami. Média však ukazují pouze jednu stránku věci a to, jaký trestný čin byl spáchán. Ta druhá, mnohdy ještě závažnější, se týká především toho, proč se policisté této trestné činnosti dopouštějí, proč policisté, kteří by měli zákon chránit, ho porušují. Tuto problematiku považuji za velmi aktuální, závažné a zajímavé téma, a to je důvodem proč jsem si toto téma zvolila pro svou bakalářskou práci. Teoretická část práce byla zaměřena na úkoly policie, možné důvody páchání trestné činnosti a její příčiny, kdo tuto problematiku řeší a v neposlední řadě se práce zabývá konkrétním rozborem této trestné činnosti. Cílem této práce je informovat o problematice a ukázat, že se jedná o závažný problém, který by neměl zůstávat v ústraní, neboť se jedná především o bezpečnost občanů. Výzkumnou metodou byli rozhovory s pracovníky Inspekce policie, z nichž byly následně vytvořeny případové studie, týkající se různých druhů případů trestné činnosti policistů. Vzhledem k ochraně osobních dat bylo nutné respektovat pokyny k provádění případových studií. Pro praktickou část byly stanoveny 2 výzkumné otázky. První řeší, zda se trestné činnosti se dopouštějí především policisté mladšího věku, kteří pro nedostatek zkušeností a nižšího platového ohodnocení jsou schopni dopouštět se této trestné činnosti. Druhá otázka, byla zjistit, na jakém úseku služby u Policie dochází k páchání nejvíce trestných činů. Tato práce může být využita jako zdroj ucelených informací pro studenty nebo osoby zabývající se touto problematikou. Může také sloužit jako inspirace pro další výzkum.
|
host ::
RSS.