|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest z pohledu sestry
HOLÁNOVÁ, Klára
Teoretická část práce: V teoretické části práce jsou stručně popsány vybrané nejčastěji používané vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest. U každé vyšetřovací metody je popsán průběh vyšetření a také jsou zde zahrnuty potřebné informace pro pacienty, kteří by určené vyšetření měli podstoupit. Jednotlivé vyšetřovací metody obsahují i popsanou náplň práce sestry související s příslušným vyšetřením. Cíle práce: V empirické části jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta po diagnostické cystoskopii, ke kterému byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace mají sestry v oblasti komplikací po diagnostické cystoskopii? Druhým cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům před sonografií ledvin a močového měchýře. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace podávají sestry před sonografií ledvin a močového měchýře? Metodika práce: Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z urologických oddělení vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Sběr dat byl uskutečněn po schválení otázek k rozhovorům hlavní sestrou nemocnice, a také po domluvě s vrchní sestrou příslušného oddělení. Každé dotazované sestře bylo předem vysvětleno, o jaký výzkum se jedná, a také, že jejich odpovědi jsou anonymní a budou použity pouze pro empirickou část bakalářské práce. Z důvodu nesouhlasu sester s nahráváním rozhovorů, byly rozhovory zapisovány ručně a poté přepsány do elektronické podoby. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek zjišťujících identifikační údaje, všeobecnou ošetřovatelskou péči, nejčastěji prováděná vyšetření, problémy pacientů, přípravu a podávání informací před sonografickým vyšetřením a diagnostickým cystoskopickým vyšetřením. Získaná data byla dále zpracována do kategorizačních skupin a analyzována. Výsledky: V empirické části jsme z výsledků výzkumného šetření zjistili, že péče sester o pacienty na urologickém oddělení je spíše průměrná, ale základy v ošetřování pacientů a přípravy pacientů na vyšetření znají. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry neznají přípravu pacientů na sonografické vyšetření ledvin, zde ani jedna sestra neuvedla poučení pacienta o nenadýmavé stravě den před vyšetřením. Péči o pacienty po diagnostické cystoskopii sestry ve většině spíše znají a jsou informované o možných komplikacích spojených s tímto vyšetřením. Závěr: Toto téma bakalářské práce bylo mnou vybráno a psáno z důvodu prohloubení mých vědomostí ohledně této problematiky. Práce také může sloužit jako studijní materiál pro sestry, které o této problematice nemají dostatek informací a chtějí si je prohloubit. Dále může být vhodná pro pacienty, kteří si nebudou jisti vyšetřením, které je čeká.
|
|
|
Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok
HEJDUKOVÁ, Dana
Tématem mé diplomové práce jsou "Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok". Dítě je proti dospělému mnohem citlivější a tím také zranitelnější, vzhledem k jeho věku a vývoji je nutné pečlivě zvažovat, co a jakým způsobem mu říci. Každé dítě má právo na dostatek informací podaných ve správnou dobu a správným způsobem, který zohledňuje jeho věk a rozumovou vyspělost. Dostatečná komunikace chrání dítě před stresem a zbytečnými obavami. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 částí. První se zabývá právy dítěte na informace a profesí herního specialisty. Druhá část je zaměřena na psychickou předoperační přípravu obecně, na komunikační specifika při jednání s dětmi a na přípravu v jednotlivých obdobích věku dítěte. Třetí část se zabývá fyzickou předoperační přípravou. Empirická část práce má dva cíle. Prvním je zjistit, provádí{--}li se na dětských odděleních příprava dítěte před vyšetřením nebo zákrokem a kdo ji provádí. Druhým cílem je zjistit, zda provedená příprava ovlivňuje strach a úzkost, kterou dítě prožívá před vyšetřením nebo zákrokem. Ve výzkumné části práce bylo použito kvalitativní šetření, technika nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl individuální, anonymní, probíhal se souhlasem dítěte i rodičů, případně za jejich účasti. Výzkumné šetření bylo realizováno v období říjen 2009 {--} únor 2010. Zkoumaný soubor tvořilo 19 respondentů (11 dívek a 8 chlapců), kterými byly děti ve věku od 5 do 17 let, které se podrobily vyšetření nebo zákroku v 5 nemocnicích České republiky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastěji respondenty na vyšetření připravovala jejich matka nebo lékař/ka v ambulanci, třetině respondentů se nevěnoval nikdo. Nejčastější používanou formou přípravy bylo ústní sdělení. Nejlépe hodnotily děti přípravu herním specialistou. Provedená příprava snížila u respondentů pocit strachu nebo úzkosti. Poznatky a výsledky z šetření mohou poskytnout managementu zdravotnických zařízení impuls ke zlepšení a zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče v oblasti informování dětí tak, jak to vyžaduje Úmluva o právech dítěte, Úmluva o lidských právech a biomedicíně i Charta práv hospitalizovaného dítěte.
|
host ::
RSS.