|
|
Účinky analogů peptidu uvolňujícího prolaktin (PrRP) a neuropeptidu FF (NPFF) in vitro a in vivo
Tichá, Anežka ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Železná, Blanka (oponent)
Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) a neuropeptid FF (NPFF) patří do skupiny RF-amidů. Tyto peptidy se vyznačují stejnými C-koncovými aminokyselinovými sekvencemi (R-F-NH2) a podobnými biologickými aktivitami. PrRP byl objeven jako endogenní ligand sirotčího receptoru GPR10, který byl schopný vyvolat uvolňování prolaktinu in vitro a in vivo, avšak brzy bylo zjištěno, že to není primární funkcí tohoto peptidu. Jelikož se PrRP a GPR10 nachází v částech mozku, které jsou zodpovědné za regulaci příjmu potravy a protože se u myší s vyřazeným genem pro GPR10 nebo PrRP objevuje hyperfagie a obezita, je PrRP pokládán za anorexigenní peptid. V této studii byl zkoumán vztah mezi PrRP a NPFF ve vazebných testech a spouštění buněčné signalizace MAPK/ERK1/2 in vitro a in vivo v testu příjmu potravy a analgetickém testu na myších. V in vitro experimentech bylo prokázáno, že PrRP se váže k potkaní hypofyzární buněčné linii RC-4B/C, která obsahuje GPR10 receptor, s velkou afinitou. Oproti tomu NPFF, jeho stabilní analog 1DMe a antagonista RF9 se k receptoru GPR10 nevázaly až do koncentrace 10-5 M. NPFF, 1DMe a PrRP se vázaly na membrány buněk CHO-K1 s transfektovaným lidským NPFF2 receptorem s vysokou afinitou, avšak RF9 se vázal s afinitou nízkou, řádově 10-7 M, oproti tvrzením publikovaným v literatuře. In vivo...
|
|
|
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
|
|
|
Analogy ghrelinu v regulaci příjmu potravy
Pýchová, Miroslava ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Sofrová, Danuše (oponent)
Analogy ghrelinu v regulaci příjmu potravy Ghrelin je v současné době jediný známý peptid, který je produkovaný periferními tkáněmi a působí centrálně na zvýšení příjmu potravy. Je syntetizovaný především v žaludku a účinkuje působením na receptor GHS-R. Kromě orexigenního účinku stimuluje ghrelin uvolňování růstového hormonu (GH), žaludeční motilitu a sekreci trávicí kyseliny. Rozmanitost fyziologických funkcí ghrelinu zvyšuje možnosti jeho klinických aplikací při deficitu GH, poruchách příjmu potravy a nemocích gastrointestinálního traktu. Agonisté ghrelinu by mohli být slibnými léčivy na kachexii, která doprovází rakovinu či chronické zánětlivé nemoci. Oktanoylace na Ser3 je zásadní pro zachování biologické aktivity ghrelinu. Naše práce se zabývá charakterizací (vazbou na GHS-R, příjmem potravy u myší) dlouhých i krátkých analogů ghrelinu s oktanovou skupinou vázanou amidovou vazbou k diaminopropionové kyselině (Dpr) v pozici 3 místo serinu či bez oktanové skupiny. Tato změna vedla ke zvýšení stability a prodloužení orexigenního efektu ghrelinových analogů. Výsledky této práce potvrdily význam N-koncové části ghrelinu a oktanoylace peptidu.
|
|
|
Peptidové hormony ovlivňující příjem potravy a jejich analogy jako potenciální látky pro léčbu obezity
Nagelová, Veronika ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Obezita je v dnešní době významným celosvětovým zdravotním problémem. Každoročně se zvyšuje množství osob s obezitou (BMI > 30 kg . m-2 ) a nadváhou (BMI > 25 kg . m-2 ). Obezita není jen kosmetickým nedostatkem, ale vede k mnoha závažným zdravotním komplikacím, především ke kardiovaskulárním chorobám, metabolickým poruchám apod. Můžeme ji definovat jako nadměrné množství tělesné tukové tkáně. Její rozvoj je často ovlivněn energetickým příjmem, který převažuje nad energetickým výdejem. Mnohé studie se v současnosti zabývají vlivem různých látek, které by potenciálně mohly působit jako léky pro snižování hmotnosti. Peptidové hormony, jimiž se tato práce zabývá, můžeme rozdělit na dlouhodobě působící (leptin, inzulín, ghrelin) a krátkodobě působící (např. cholecystokinin, glukagonu podobný peptid 1, peptid YY, peptidy CART, melanokortinový systém, neuropeptid Y a hormon koncentrující melanin). Dále lze peptidy rozdělit podle jejich působení na příjem potravy na anorexigenní a orexigenní. Anorexigenní peptidy snižují příjem potravy, orexigenní působí opačně.
|
|
|
Neuropeptid Y a regulace příjmu potravy
Váchová, Barbora ; Telenský, Petr (oponent) ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce)
Neuropeptid Y (NPY) je složen ze 36 aminokyselin a je součástí NPY rodiny. Jeho biosyntéza probíhá v hypothalamu a roku 2007 byla popsána jeho exprese i v tukové tkáni. NPY je všudypřítomný hormon s centrální i periferní aktivitou, která celkově vede k udržení homeostázy. Je také jedním z nejvýznamnějších orexigenních hormonů. Pro své účinky na regulaci příjmu potravy využívá receptory spřažené s G-proteiny typu Y1, Y2 a Y5; vzhledem k mnoha závažným vedlejším účinkům současných léků na snížení hmotnosti jsou ligandy těchto receptorů (antagonisté Y1R a Y5R, agonisté Y2R) nyní uvažovány jako nové léčebné látky proti obezitě. Tato práce je zaměřena na obecnou charakteristiku NPY jako orexigenního faktoru a možnosti využití látek od něj odvozených pro léčbu obezity.
|
|
|
Vliv teploty vody na úspěšnost intenzivního chovu mníka jednovousého (Lota lota L.)
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo realizovat v ČR první intenzivní odchov juvenilních ryb mníka jednovousého (TL = 165,79 +- 18,87, W = 32,91 +- 10,27 g) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS) při různých teplotách vody. Celkem bylo využito 9 nádrží v rámci třech samostatných RAS systémů. Po dobu 12 týdnů bylo v 3 týdenních intervalech zaznamenáváno přežití (S), specifická rychlost růstu (SGR), konverze krmiva (FCR) a kondiční stav ryb (FC). Nejlepších hodnot přežití (98 +- 0,4 %) bylo dosaženo u mníků chovaných při teplotě vody 15 °C. Přežití u skupiny ryb chovaných při teplotě vody 18 °C se od skupiny ryb chované při teplotě 15 °C a 21 °C statisticky nelišilo. Hodnota SGR u ryb chovaných při teplotě vody 15 °C činila (0,7 +- 0,09 %.d-1), při teplotě 18 °C byla hodnota SGR (0,45 +- 0,1 %.d-1) a u ryb chovaných při teplotě vody 21 °C SGR dosahovalo hodnoty 0,33 +- 0,04 %.d-1. Nejlepších hodnot FCR (1,27 +- 0,35) bylo dosaženo taktéž u skupiny ryb chovaných při teplotě 15 °C. U mníků chovaných při teplotě vody 21 °C činila hodnota FCR 2,78 +- 1,17. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že nejvhodnější teplota vody pro chov juvenilního mníka byla 15 °C.
|
|
| |
|
|
Adaptace intenzivně chovaných juvenilních ryb candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) na rybniční podmínky chovu
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo vyhodnocení adaptability uměle odchovaných juvenilních ryb candáta obecného z recirkulačního systému, které byly vysazeny do experimentálních rybníků. V rámci zjišťování adaptability bylo po určitém období od vysazení ryb stanoveno přežití vysazených ryb a jejich růst za určité období. Dále byla po několika měsíčním odchovu candátů v experimentálních rybnících vyhodnocena zpětná adaptabilita těchto ryb z rybníků zpět do recirkulačního systému, kde byli candáti znovu adaptováni na kontrolované podmínky chovu a umělé krmivo. Opětovně byla vyhodnocena míra přežití a růst adaptovaných ryb.
|
|
|
Příjem potravy cejnem velkým (Abramis brama) v období tření
ZEMAN, Jan
Hlavním cílem diplomové práce bylo posoudit příjem potravy cejnem velkým v závislosti na nástupu a ukončení období výtěru. Pro splnění cíle byl proveden praktický experiment.. Tento pokus byl zrealizován na přehradách Hamry a Brno v letech 2008 a 2009. Následně se určovalo prostřednictvím standardních metod. Jedná se o tyto metody(nepřímá, frekvence výskytu potravy, index naplnění, index převahy a gonadosomatický index. Následně byla provedena analýza trávicího traktu.
|
|
|
Příjem potravy ploticí obecnou (Rutilus rutilus) v období tření
ŠAMPALÍK, Jan
Hlavním cílem diplomové práce je potvrzení hypotézy, že se struktura potravy přijaté adultní ploticí obecnou významně mění v závislosti na nástupu a ukončení období tření. Aby byl splněn takto stanovený hlavní cíl diplomové práce, bylo nutné provést praktický experiment. Tato sledování byla realizována na Brněnské přehradě a nádrži Hamry v letech 2008 a 2009. Následně byla prostřednictvím standardních postupů a metod (nepřímá metoda složení potravy, frekvence výskytu potravy, index naplnění, index převahy a gonadosomatický index) provedena analýza obsahu trávicího traktu.
|
host ::
RSS.