Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pozemková reforma v období první ČSR
Zikmund, Martin ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce je výsledkem mé snahy o kompilaci nejdůležitějších faktů o první československé pozemkové reformě odehrávající se v období první republiky. Pozemková reforma byla gigantickým projektem, jehož realizace trvala téméř 20 let a jehož důsledky zasahují až do dnešní doby, ať už je to v podobě výsledků reformy nebo dodnes probíhajících restitučních procesů. Přetrvávající význam reformy byl, spolu s mým zájmem o období první republiky, jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolil dané téma. Při zpracovávání tématu jsem kladl důraz zejména na právní stránku reformy. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola zkoumá ekonomické postavení vlastníků půdy před započetím pozemkové reformy. Pozemkoví vlastníci jsou rozděleni do kapitol podle rozlohy vlastněné půdy a tyto kategorie jsou dále srovnávany dle různých hledisek. Druhá kapitola je stěžejní kapitolou diplomové práce a je kompletně věnována zákonodárství pozemkové reformy. Kapitola je rozdělena do tří částí. První část se dále dělí do několika oddílů, zabývajících se požadavky jednotlivých politických stran a hnutí. Druhá část popisuje události stojící za vznikem příslušných právních předpisů. Závěrečná třetí část blíže zkoumá nejdůležitější zákony pozemkové reformy. Třetí kapitola zachycuje přechodné akce, které...
Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice
ČADOVÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem "Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice" si klade za cíl zdokumentovat na základě dostupných archivních materiálů zlomový okamžik v poválečném vývoji obce Cudrovice a osady Plešivec, který postupně vedl k jejich úplnému konci. Jedná se tedy o zachycení existenčních podmínek původního německého obyvatelstva po skončení druhé světové války, jejich prohlášení za "státně nespolehlivé osoby" a samotná konfiskace jejich majetku. Jedinou výjimkou byla rodina Šrajerových, která zde žila jak před válkou, tak i po ní, a byla tak jediným pojítkem mezi osudy místních starousedlíků a novými osídlenci. Právě noví přídělci tyto místa alespoň na chvíli znovu vzkřísili. Jejich životní osudy pojící se právě s těmito místy jsou stěžejní částí práce. Na pozadí politických situací byli noví přídělci zkoušeni i nepříznivými hospodářskými podmínkami Šumavského podhůří. Jedno s druhým nakonec zapříčinilo jejich odchod a následný zánik obce Cudrovice a osady Plešivec. Práci doplňuje neméně důležitá část obecných historických událostí a charakteristiky důležitých dobových normativních pramenů, vztahujících se k obsahu práce. Katastrální mapy a jednotlivé dobové fotografie pak mají za úkol dodat amorfním místům, událostem a jménům konkrétní podobu. Novodobé fotografie poté dokládají skutečnost zániku Cudrovic a částečného zániku Plešivce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.