Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Efekty revitalizačních a renaturačních opatření aplikovaných na vodních tocích
Brychtová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Tato práce se soustředí na efekty revitalizací na vodních tocích, konkrétně na úseku plánované revitalizace Klíšského potoka v povodí Ohře a na dokončené revitalizaci Rokytky v Běchovicích. Hlavními cíli je použití metod HEM a MoRPh k hodnocení hydromorfologie obou zájmových úseků. Na Klíšském potoce je HEM použit k modelovému odhadu budoucího stavu po revitalizaci. Dalším cílem je popis a návrh struktury vegetace pro revitalizační studii na Klíšském potoce, dále pak popis její struktury na Rokytce. Práce obsahuje rešerši tématu revitalizací, jejich cílů a efektů a představení v ČR méně známé metody MoRPh. Jsou představeny výsledky hydromorfologické analýzy a popis struktury vegetace. Obě použité metody poukázaly na nepříznivou situaci hydromorfologie Klíšského potoka oproti stavu revitalizované Rokytky. Podobně je tomu i u vegetace, která dosahuje vyšší diverzity v okolí i korytě Rokytky. Tato práce může posloužit jako podklad pro další monitoring hydromorfologie a vývoje vegetace na obou územích. Výsledky na Klíšském potoce byly též použity v návrhu jeho revitalizace. Klíčová slova: revitalizace vodních toků, renaturace, hydromorfologie, koryto, příbřežní zóna, údolní niva, břehová vegetace
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
Zmapování toku řeky Želivky v rámci studia ekologických invazí a invazních netýkavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora})
URBAN, Miroslav
Ekologické invaze nepůvodních druhů představují problém globálního, ekonomického a etického rázu. Člověk je jednou z jejich příčin, ale zároveň i tím, kdo se snaží o navrácení invadovaného biotopu zpět k původnímu. Snahou a cílem práce bylo porozumět vlastnostem říčního biotopu a invazní ekologii jako takové a porozumět invazi a ekologii dvou invazních druhů rodu Impatiens (I. glandulifera, I. parviflora), a to na celém toku řeky Želivky. To protože se poslední dobou břehy Želivky začínají pokrývat hustými porosty těchto invazních druhů, rozhodl jsem se pro důkladné zmapování břehů, kde mi šlo o porovnání třech částí toku a o predikci co by se mohlo dělat dál?

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.