Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení výnosu odrůd ozimé řepky společnosti Pioneer
DOSTÁL, Petr
Bakalářská práce se zabývá ozimou řepkou olejkou. Je zde popsána historie, význam pěstování, charakteristika, tvorba výnosu a ovlivňující faktory. Pozornost je dále věnována technologii pěstování ozimé řepky, vybraným hybridům řepky společnosti Pioneer a také ekonomice. Hlavní kapitolou jsou výsledky sklizní z let 2014 - 2018 v České republice. Další kapitolou je reakce na použití regulátorů růstu u polotrpasličích i tradičních vzrůstných hybridů. Z výsledků práce bylo zjištěno, že výnosy semene polotrpasličích řepek jsou srovnatelné s výnosy tradičních vzrůstných hybridů. Nicméně velmi záleží na technologii pěstování a také na klimatických podmínkách v daném ročníku a stanovišti.
Možnosti využití metody Mehlich III k posouzení obsahu přístupné síry v půdě
Ruška, David
Cílem této práce bylo zhodnotit, jestli je zjišťování přístupného obsahu síry v půdě opodstatněné a zdali následně síru začlenit mezi ostatní prvky stanovované v Agrochemickém zkoušení zemědělských půd (AZZP). Problematika byla řešena v hospodářském roce 2014/2015. Podle výsledků AZZP v roce 2014 z rozšířených rozborů na obsah síry stanovené v extraktu Mehlich III byly určeny pozemky pro odběry půdních vzorků a vzorků rostlin v roce 2015. Poprvé byly odebrány půdní vzorky na podzim roku 2014 a podruhé na jaře roku 2015. Současně s půdními vzorky byly na jaře roku 2015 odebrány vzorky rostlin. Vzorky byly pořizovány ze sedmi regionů v ČR - Brno, Planá (okres České Budějovice), Plzeň, Opava, Havlíčkův Brod, Liberec a Praha z pozemků osetých pšenicí ozimou nebo řepkou ozimou. 78 % půdních vzorků zkoumaných na obsah přístupné síry v půdě spadá do rozmezí 10,1 - 20,0 mg.kg-1. Průměrné obsahy přístupné síry v půdě na podzim a na jaře byly téměř totožné a nejsou ani mezi jednotlivými regiony statisticky průkazné rozdíly. Vliv hnojení na obsah přístupné síry v půdě se nepotvrdil, naopak hnojení sírou pozitivně ovlivňuje obsah síry v rostlinách pšenice i řepky. Obsah přístupné síry v půdě na jaře pozitivně koreluje s obsahem síry v řepce ozimé. 59 % rostlin pšenice ozimé je obsahem síry pod hranicí, kdy již může být snížen výsledný výnos. U řepky to je více než 90 % rostlin. Začlenění stanovování obsahu přístupné síry v půdě do AZZP není vhodné. Šestiletý cyklus AZZP je vzhledem k mobilitě a dynamice přístupné síry v půdě příliš dlouhý.
Druhové složení plevelů vybraných polních plodin v provozních podmínkách
Vykydalová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení pozemků a plodin v zemědělském podniku Uniagris a.s. Sledování probíhalo v porostech máku setého, řepky ozimé, ječmene jarního, pšenice ozimé, kukuřice seté a řepy cukrové Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu máku setého nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Cirsium arvense, Fallopia convolvulus, Papaver rhoeas, Tripleospermum inodorum, Chenopodium album, Polygonum aviculare, Brassica napus. V porostu řepky ozimé se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Capsella bursa-pastoris, Descurainia sophia, Euphorbia helioscopia, Fumaria officinalis, Galium aparine, Lamium purpureum, Myosotis arvensis, Papaver rhoeas, Thlaspi arvense, Veronica hederifolia, Viola arvensis. V porostu ječmene jarního se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Fallopia convolvulus, Galium aparine, Papaver rhoeas, Thlaspi arvense, Chenopodium album, Polygonum aviculare. V porostu kukuřice seté se vyskytovaly tyto druhy plevelů: Echinochloa crus-gali, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Brassica napus, Viola arvensis. V porostu pšenice ozimé se vyskytovaly tyto druhy plevelů: Agropyron repens, Brassica napus, Cirsium arvense, Echinochloa crus-gali, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Galium aparine, Lamium puprureum, Tripleospermum inodorum,Veronica hederifolia, Viola arvensis. V porostu řepy cukrové se vyskytovaly tyto plevelné druhy: Cirsium arvense, Fallopia convolvulus, Triticum aestivum, Veronica hederifolia, Chenopodium album, Polygonum aviculare.
Vyhodnocení a analýza zaplevelení vybraných polních plodin v provozních podmínkách
Hlavica, František
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení zaplevelení vybraných pozemků ZD Kelečsko Kelč v porostech ozimé řepky a ozimé pšenice v letech 2011 -- 2013, stanovení rozdílů v zaplevelení plevelnými druhy mezi plodinami a stanovení rozdílů mezi jednotlivými roky. Zaplevelení bylo zjišťováno početní metodou, vyhodnocení bylo zpracováno analýzou DCA. V ozimé řepce se nejčastěji vyskytoval výdrol předplodiny, následovaly plevele z čeledi Brassicaceae -- Thlaspi arvense, Viola arvensis a Capsella bursa -- pastoris. Celkem bylo zjištěno 22 plevelných a zaplevelujících druhů. V ozimé pšenici se nejčastěji vyskytoval Galium aparine, Viola arvensis, Veronica spp. Celkem bylo zjištěno 21 plevelných a zaplevelujících druhů. Více byly zapleveleny porosty řepky než pšenice.
Porovnání různých technologií pěstování ozimé řepky
Kamanová, Vendula
Cílem této práce bylo porovnání pěstebních technologií řepky ozimé v šesti zemědělských podnicích na dvanácti porostech v bramborářské výrobní oblasti. Porovnání bylo prováděno v pěstitelské sezoně 2012--2013. O každém porostu byla vedena evidence technologických zásahů. Na podzim bylo provedeno hodnocení kvality založení porostu a stavu rostlin před zimním obdobím. Na jaře proběhla inventarizace porostu po přezimování a před sklizní následoval sběr dat pro zhodnocení výnosotvorných prvků. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos a ten následně porovnán s odhadovaným výnosem. V laboratoři byly zjištěny kvalitativní parametry. K jednotlivým pracovním operacím a materiálním vstupům byly přiřazeny náklady. Řepka byla pěstována po různých předplodinách s použitím různých odrůd, ale s různým úspěchem. Pro danou lokalitu se ukázalo, že nejvhodnější předplodinou byl ječmen ozimý. Nejvyšší výnos vykázala hybridní odrůda PR45D03. Potvrdila se důležitost vyrovnaného hnojení řepky ozimé a včasných zásahů proti škodlivým činitelům. Z porovnání pěstitelských technologií a následné kalkulace nákladů a výnosů vyplynulo, že výše zisku nezávisí na výši výnosu semene.
Aktuální zaplevelení vybraných polních plodin v provozních podmínkách
Vykydalová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení pozemků a plodin v zemědělském podniku Uniagris a.s. Sledování probíhalo v porostech ozimé řepky, ozimé pšenice a kukuřice seté. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu řepky ozimé nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Thlaspi arvense, Triticum aestivum, Euphorbia helioscopia, Lamium purpureum, Capsella bursa-pastoris, Viola arvensis, Galium sarine, Cardaria draba, Descurainia sophia, Ve pšenici ozimé to byly druhy Galium aparine, Veronica hederifolia, Lamium purpureum, Cirsium arvense, Agropyron repens, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Viola arvensis, Tripleospermum inodorum. V kukuřici seté se vyskytovaly Equisetum arvense, Triticum aestivum, Cirsium arvense, Echinochloa cruss-galli, Agropyron repens.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.