Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Šťavelany v horninách a rostlinách
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Šťavelany netvoří jen ledvinové kameny, ale vyskytují se v celé přírodě. Je dobře známo, že jsou produktem některých rostlin, hub a lišejníků. Zvýšené akumulace šťavelanu vápenatého vykazují např.: šťovík, rebarbora, špenát, sója nebo diefenbachie. Šťavelany obsluhují v rostlinách řadu důležitých funkcí jako je regulace vápníku, obrana před herbivory a detoxifikace kovů. Schopnost rostliny detoxifikace hliníku je rozhodujícím faktorem produkce sklizně. Správně zvolené způsoby komerčního užívání nízkooxalátových odrůd plodin, nebo genetická manipulace, by mohly vést nejen ke zvýšení nutričních hodnot zemědělských plodin, ale i ke zvýšení zemědělské produkce. Zastoupení šťavelanů v horninách nejlépe reprezentují minerály šťavelanu vápenatého, whewellit a weddellit. Vyskytují se v sedimentech, vysrážené v konkrecích a hydrotermálních žilách nebo rozptýlené v mladých sedimentech, např. rašeliništích. Šťavelany jsou biologickým produktem a lze je považovat za indikátory aktivity živých organizmů, proto mohou být vyhledávány při průzkumu vesmírných těles. Pro tyto účely je nezbytné studium šťavelanů na Zemi a interpretace jejich Ramanových spekter.
Physico-chemical properties of oxamic and glyoxylic acids and their affinity to lanthanides
Zakharanka, Anastasiya ; Tyrpekl, Václav (vedoucí práce) ; Šubrt, Jan (oponent)
Oblastí zájmu této práce jsou určité aspekty základních fyzikálně-chemických vlastností kyseliny oxamové a glyoxalové a jejich afinita k lanthanoidům, jako zástupci byli zvoleni cerium a gadolinium. Pro každou kyselinu byla zjištěná rozpustnost při pokojové teplotě, hodnoty pKa a jejich tepelná a fotochemická stabilita. Byla studovaná afinita kyselin k iontům lanthanoidů (III) ve vodném roztoku pomocí různých konvenčních laboratorních technik a instrumentálních metod. Dekahydráty oxalátů lanthanoidů byly syntetizovány postupy heterogenních a homogenních srážení a charakterizované klasickými analytickými technikami v pevné fázi. Klíčová slova: srážecí reakce, kyselina oxamová, oxamáty, šťavelany (oxálaty), kyselina glyoxalová, chemie f-prvků
Šťavelany v horninách a rostlinách
Novotná, Julie ; Hruška, Jakub (oponent) ; Jehlička, Jan (vedoucí práce)
Šťavelany netvoří jen ledvinové kameny, ale vyskytují se v celé přírodě. Je dobře známo, že jsou produktem některých rostlin, hub a lišejníků. Zvýšené akumulace šťavelanu vápenatého vykazují např.: šťovík, rebarbora, špenát, sója nebo diefenbachie. Šťavelany obsluhují v rostlinách řadu důležitých funkcí jako je regulace vápníku, obrana před herbivory a detoxifikace kovů. Schopnost rostliny detoxifikace hliníku je rozhodujícím faktorem produkce sklizně. Správně zvolené způsoby komerčního užívání nízkooxalátových odrůd plodin, nebo genetická manipulace, by mohly vést nejen ke zvýšení nutričních hodnot zemědělských plodin, ale i ke zvýšení zemědělské produkce. Zastoupení šťavelanů v horninách nejlépe reprezentují minerály šťavelanu vápenatého, whewellit a weddellit. Vyskytují se v sedimentech, vysrážené v konkrecích a hydrotermálních žilách nebo rozptýlené v mladých sedimentech, např. rašeliništích. Šťavelany jsou biologickým produktem a lze je považovat za indikátory aktivity živých organizmů, proto mohou být vyhledávány při průzkumu vesmírných těles. Pro tyto účely je nezbytné studium šťavelanů na Zemi a interpretace jejich Ramanových spekter.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.