|
|
Vytvoření a analýza kondicionálního knock-outu CDK12 pro studium reprodukční schopnosti samice
Sedmíková, Veronika ; Šušor, Andrej (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Oogeneze je proces složité souhry změn na genetické, buněčné i strukturální úrovni, která by měla vyústit v diferenciaci samičích gamet. Je vyžadována striktní regulace těchto dějů, protože jakékoliv narušení by mohlo vést k poruchám plodnosti či postižení potomků. Smyslem této práce je odkrýt další znalosti o procesech ovlivňujících vývoj oocytů. Tato diplomová práce se zaměřuje na cyklin-dependentní kinázu 12 (CDK12), která patří do rodiny serin/threoninových kináz. Je známá pro svou pleiotropní roli v buněčných procesech jako je transkripce, translace, progrese buněčného cyklu, buněčná proliferace, reakce na poškození DNA (DDR) a udržování stability genomu. CDK12 vytváří aktivní komplex se svým vazebným partnerem cyklinem K a ovlivňuje tak elongační děj transkripce prostřednictvím fosforylace serin-2 na C-terminální doméně RNA polymerázy II. V předchozích studiích byla identifikována role CDK12 v implantaci blastocyst, kdy deplece CDK12 v myších embryích vedla k jejich letalitě, doposud se však nikdo nevěnoval studii funkce CDK12 v oocytu. Naším hlavním cílem bylo vytvořit životaschopný myší model s kondicionálním knock- outem CDK12 v oocytu. Použili jsme Cre-LoxP systém za pomoci oocyt specifického promotoru pro zona pellucida-3, s cílem objasnit vliv CDK12 na oogenezi, folikulogenezi a...
|
|
|
Endogenně produkovaný sulfan v reprodukčním traktu samice ve vztahu k fertilizaci
BRICHCÍN, Jiří
Odhalení mechanismů zodpovědných za správný průběh oplození a časného embryonálního vývoje pomáhá v rozvoji asistované reprodukce člověka a technologií v chovech hospodářských zvířat. Jedním z regulačních mechanismů zapojených do reprodukce je gasotransmiter sulfan, jehož buněčná signalizace v pohlavních buňkách je dosud plně nepopsána. Dle stanovené hypotézy je sulfan uvolňován v samičím traktu, kde fyziologicky ovlivňuje spermie a je tak nezbytný pro oplození a vývoj prvojader. Cílem bylo ověřit expresi sulfan-uvolňujících enzymů a existenci časo-prostorového gradientu sulfanu v rámci estrálního cyklu myši (časová osa) a porovnání expresního profilu ampuly vejcovodu a uterotubálního spoje (prostorová osa). Experimenty probíhaly na modelu laboratorní myši (Mus musculus). Exprese sulfan-uvolňujících enzymů byla studována pomocí western blotu. Produkce sulfanu byla stanovena kolorimetrickou metodou. Úloha sulfanu v procesu oplození byla studována pomocí in vitro fertilizace spermiemi ošetřenými donorem sulfanu a imunocytochemického barvení takto vzniklých zygot. V rámci vaječníku a vejcovodu byla zjištěna exprese všech známých sulfan-uvolňujících enzymů, tj. cystationin--lyázy (CTH), cystationin-ß-syntázy (CBS) a 3-merkaptopyruvát sulfurtransferázy (3-MPST). Ani jeden z enzymů nevykazoval statisticky významné odlišnosti v expresi ve fázi estru a diestru. Analogické výsledky byly zjištěny i v rámci prostorové osy; ampula vejcovodu i uterotubální spoj exprimovaly enzymy CTH, CBS i 3-MPST, statistické odlišnosti však zaznamenány nebyly. To platí i v případě produkce sulfanu těmito tkáněmi. Vliv sulfanu na proces oplození byl analyzován podle laminu B1, markeru vývoje paternálního prvojádra. Provedená analýza nepotvrdila vliv donoru sulfanu na vývoj prvojader zygot. Práce prokázala, že sulfan je enzymaticky uvolňován tkáněmi reprodukčního traktu samice, bez ohledu na fázi estrálního cyklu či lokalizaci ve vejcovodu. Sulfan, který pochází z reprodukčního traktu samice, zde patrně fyziologicky ovlivňuje spermie, které jsou oplození schopné a vedou k vývoji prvojader.
|
|
|
Patologie adnex
BARANCOVÁ, Iveta
Pojem adnex pochází z latinského slova nexus neboli spojení a je využíván v gynekologii a kožním lékařství. Gynekologická adnex zahrnuje vnitřní pohlavní orgány ženy bez dělohy, tj. vejcovody a vaječníky. V životě každé ženy mohou nastat stavy, kdy žena pociťuje bolesti břicha. Nemusí se vždy jednat o bolesti vážné, avšak pokud bolesti přetrvávají, je nutné, aby byl vyšetřen jejich původ. Během diagnostiky je důležité myslet také na to, že žena je náchylná k různým onemocněním spojenými s gynekologickými adnex. Tato práce se zabývá patologickými stavy gynekologických adnex, tudíž záněty vejcovodů a vaječníků, ovariálními cystami, endometriózou adnex a benigními, ale i maligními novotvary lokalizovanými ve vejcovodech a vaječnících. Jelikož je každá žena ve fertilním věku ohrožena také mimoděložním těhotenstvím, je tento typ těhotenství považován za patologický, tudíž je zahrnut v této práci také. Pro tuto práci je zpracováno 40 vzorků odňatých gynekologických adnex na oddělení gynekologie Nemocnice Tábor, a.s. Zdokumentovaná je vybraná část vzorků adnex. Vzorky jsou zpracovány ve všech úsecích histologické laboratoře, jsou zhotoveny histologické preparáty, ze kterých je dále stanovena diagnóza. Preparáty jsou obarveny základním histologických barvením Hematoxylin-eosin, ale i speciálními metodami Hematoxylin-van Gieson a Goldnerův trichrom. Práce obsahuje i statistické vyhodnocení výskytu onemocnění gynekologických adnex za období od roku 2015-2019, která byla diagnostikována na oddělení patologie Nemocnice Tábor, a.s. V tomto vyhodnocení je zahrnuta také ženská sterilizace, protože její počet za dané období vzrostl. Sterilizace zde zahrnuta byla provedena vždy se souhlasem pacientky a na její vlastní žádost např. během plánovaného císařského řezu.
|
|
|
Indukce autogenie biologicky aktivními látkami u druhu \kur{Culex quinquefasciatus Say}
ŠEFČÍK, David
Hlavním cílem této studie bylo určit, které faktory by mohly indukovat autogenii a porovnat rozdíly mezi autogenními a anautogenními populacemi komárů. Veškeré pokusy probíhaly na druhu \kur{Culex quinquefasciatus Say}. Studované byly vlivy teploty a potravy na indukci autogenie. Autogenní samice obvykle nemusí přijímat krev během prvního ovariálního cyklu. Naše výsledky potvrdily, že autogenie může být indukována teplotou a potravou s rozdílnou nutriční hodnotou.
|
host ::
RSS.