Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
Vodní ptáci a rušení člověkem
Klaudisová, Lucie ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyb lidí v přírodě se v posledních desetiletích značně změnil. Člověk se vyskytuje na místech, kde se dříve nevyskytoval a dělá věci, které dřív dělat nemohl. Jedná se například o prudký rozmach ekoturistiky a různých druhů sportů od vodních až po sportovní lov, či zintenzivnění dopravy. Vodní ptáci jsou pro svou velikost a způsob života snadným terčem hledáčků triedrů a fotoaparátů. Jak však tyto činnosti na tuto skupinu působí, není v oblasti zájmu zmíněných lidí. Osvětou, vzděláváním a zaváděním různých ochranných či omezujících opatření je často jedinou možností, jak ptáky před negativními vlivy lidí uchránit. V současnosti probíhá mnoho výzkumů zaměřených na dopady jednotlivých typů lidského rušení. Vznikají v nich i případná doporučení, jak vliv těchto činností omezit. V této práci uvádím jednotlivé příklady typů rušení a jeho působení na vodní ptáky a zároveň jeho vliv na zvířata při periodických činnostech.
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
Antipredační chování surikat (Suricata suricatta) ve skupině chované v ZOO Jihlava.
ZÍTKOVÁ, Jana
Surikata (Suricata suricatta) je promykovitá šelma žijící v jižní Africe. Mezi hlavní potravu patří hmyz. Tvoří skupiny o 2?30 jedincích s vyvinutou sociální strukturou. Skupina se skládá z dominantního páru a rozdílného množství pomocníků obou pohlaví, kteří se podílejí na různých formách spolupráce, např. péče o mláďata, strážní služba a údržba doupěte. Surikaty musí čelit predačnímu tlaku savčích a ptačích predátorů a hadů. Pro zajištění bezpečnosti skupiny se surikaty střídají v roli hlídek. Zjistí-li blížící se nebezpečí, upozorní ostatní varovným signálem a všechna zvířata se ukryjí v noře. Práce probíhala v Zoologické zahradě Jihlava od června do září 2011 na skupině surikat, kterou tvořilo 13 jedinců. Byla použita metoda přímého pozorování metodou snímkování určitého chování (behaviour sampling). Pozorování bylo zaměřeno na obranné chování. Cílem práce bylo vyhodnotit výsledky pozorování a srovnat výsledky s poznatky zjištěnými u divokých populací. Sledováním bylo prokazatelně zjištěno, že frekventovaněji a nejdelší dobu hlídali dominantní jedinci a nejméně mláďata. Neexistoval žádný pravidelný hlídací pořádek a jedinci hlídali nejčastěji samostatně nebo v počtu 2, případně 3 jedinců.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.