|
|
Praktické důsledky omezení svéprávnosti z pohledu veřejných opatrovníků
ANDĚLOVÁ, Miroslava
Diplomová práce nabízí vhled do problematiky veřejného opatrovnictví v České republice z pohledu veřejných opatrovníků, kteří se v praxi musí v souvislosti s novou legislativou potýkat se spoustou problémů. Práce je rozdělena do několika částí. Teoretická část v devíti podkapitolách definuje základní pojmy používané v opatrovnictví, uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, zabývá se základními principy a historií opatrovnictví, vývojem právní úpravy institutu opatrovnictví a je zde popsán i legislativní rámec opatrovnictví. Jsou v ní také zpracovány podrobnější informace o institutu omezení svéprávnosti a opatrovnictví, veřejném opatrovníkovi a poslední podkapitola je zaměřena na výčet duševních poruch, s kterými se může veřejný opatrovník u svých klientů setkat. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat aktivity veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností, dílčími cíli bylo zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti a identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní? Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze? Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo sedm sociálních pracovnic, které pracují na obcích v Jihočeském kraji a vykonávají zde funkci veřejného opatrovníka. Výzkumné šetření poukázalo na náročnost, důležitost a potřebnost práce veřejného opatrovníka a problémy s tím spojené, kdy je shledávána nedostatečná konkrétní právní úprava a podrobnější metodika v této oblasti. Z výzkumu dále vyplynulo, že veřejní opatrovníci nemají s novou legislativou vždy dobré zkušenosti, zvláště chybějící údaj o omezení svéprávnosti v občanském průkaze opatrovance je v praxi problém a ani nový institut podpůrných opatření se příliš nevyužívá. Tato diplomová práce by mohla posloužit jako ucelený informační materiál pro laickou veřejnost i pracovníky, vykonávající funkci veřejného opatrovníka na obcích.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
host ::
RSS.