|
|
Nároky a potřeby osob vykonávajících pěstounskou péči
KALBÁČOVÁ, Marie
Předkládaná diplomová práce zjišťuje nároky a potřeby osob vykonávajících pěstounskou péči. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodu teoretické části práce je vysvětlována historická důležitost rodiny v souvislosti s jejím pozitivním vlivem na vývoj dítěte. Práce upozorňuje na ochranu práv dítěte jak v mezinárodních, tak národních dokumentech. Je vysvětlena právní úprava náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V další části jsou zmapovány potřeby dětí svěřených do pěstounské péče a potřeby pěstounů pro zvládání náročných situací, které s dětmi prožívají. Poslední část se snaží shrnout práva a povinnosti pěstounů, význam služby doprovázení pro tyto rodiny a vytvořit ucelený přehled o možnosti využití sociálních dávek pro hmotné zabezpečení dítěte a pěstouna. Praktická část identifikuje rozdíly při výkonu pěstounské péče osobou v evidenci a osobou pečující. Má za úkol zmapovat nejčastější vzdělávací potřeby osob v evidenci a osob pečujících, vyhodnotit, jaký význam přisuzují osoby v evidenci a osoby pečující spolupráci s doprovázející organizací, a zjistit materiální požadavky osob v evidenci a osob pečujících. Výstupem je také zjištění legislativních nedostatků pro čerpání materiálního a finančního zabezpečení. V rámci diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly v souladu s cíli kvalifikační práce. Byl použit kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s dvanácti komunikačními partnery. Výsledky výzkumu byly zpracovány metodou vytváření trsů. Ze zjištěných dat se nechalo vytvořit šest trsů, které byly vyhodnoceny jako společné, v rozhovorech je uvádělo více komunikačních partnerů. Výzkumem se zjistila rozdílnost potřeb důležitých pro činnost pěstouna v evidenci a pěstouna pečujícího. Osoby v evidenci, jako institut krizový, musí rychle reagovat na požadavky dítěte při jeho přijetí. Na vzdělání a doprovázející organizaci kladou tito pěstouni vyšší nároky. Jejich vazba na klíčového pracovníka organizace je silnější. Osoby pečující projevují k povinnému vzdělávání a ve vztahu k doprovázející organizaci více proměnlivosti v závislosti na osobních zkušenostech s výchovou dětí a jejich aktuálních problémech. Byla zjištěna i odlišnost v upřednostňování způsobu a obsahu vzdělávání. Výzkum zjistil odlišnosti ve finančním zajištění osob v evidenci a osob pečujících a legislativní překážky, které hlavně osobám pečujícím brání v čerpání zákonných nároků. Výstupy diplomové práce mohou být využity jako podklad pro další výzkumy v této oblasti. Publikace může sloužit jako podpůrný materiál pro činnost doprovodných organizací.
|
|
|
Psychosociální zátěž osob pečujících o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální zátěže osob pečujících o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Problematika rodinných pečujících v přirozeném prostředí jedince závislého na péči nabírá stále na aktuálnosti. Cílem diplomové práce je definovat rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dílčím cílem je zjistit, v jakých oblastech cítí pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zvýšenou zátěž. Dalším dílčím cílem je zjistit, zda znají a uplatňují pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zásady duševní hygieny. V závislosti na cílech diplomové práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Který druh stresu považují pečující osoby za nejzávažnější při své práci? Výzkumná otázka 2 zní: Které možné symptomy vyhoření na sobě pozorují pečující osoby? Praktická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita technika pozorování. Výzkum byl doplněn o Inventář projevů syndromu vyhoření, upravený pro účely tohoto výzkumu. Výběrový soubor je tvořen osmi osobami pečujícími o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí, kteří splňovali předem nastavená kritéria, a byl zvolen metodou sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Pro osoby pečující je náročná oblast fyzické namáhavosti péče, vědomí odpovědnosti v souvislosti s péčí, oblast komunikace a pochopení se s osobou závislou na péči a samotné vyrovnání se s osudem a přihlížení bezmocnosti. Z výpovědí bylo zjištěno, že osoby pečující považují tuto činnost za stresující, přičemž stres při výkonu péče pociťují akutní i chronický, pociťují ho v souvislosti s nedostatkem času ale i s odpovědností, v souvislosti s obavami z budoucnosti ale i v souvislosti s nevyrovnáním se s minulostí. Osobám pečujícím o osoby závislé na péči nejvíce pomáhá zvládat náročnost této péče rodina a přátelé, kteří jim poskytují jak psychickou oporu, tak také pomoc s výkonem péče. Dále také samota a odpočinek, sportovní vyžití a kultura. V souvislosti s pečováním cítí pečující pocit dělání správné věci, ale také pocity smutku, pochybností a beznaděje. Ti pečující, kteří u sebe vnímají riziko vzniku syndromu vyhoření, na sobě pozorují symptomy v rovině emocionální, rozumové, tělesné i sociální. Tato práce může přispět k pochopení významnosti práce pečujících osob v domácím prostředí. Přinese informace o tom, jaké jsou rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dále může přispět k možnému rozvoji služeb odpovídajících potřebám osobám pečujícím o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí.
|
|
|
Nepojistné sociální dávky jako forma podpory pěstounských rodin
MAROUSKOVÁ, Martina
Pěstounská péče je osobní péčí o dítě třetí osobou a je jedním z možných typů náhradní rodinné péče, které stát podporuje, řídí, zprostředkovává a kontroluje. Jejím účelem je poskytovat dítěti přirozené rodinné prostředí s citovými vazbami. Pěstounská péče poskytuje hmotné zabezpečení dítěti i odměnu těm, kteří se ho ujali. Od 1. 1. 2013 přinesla reforma změny v oblasti pěstounské péče, vycházející ze zákonů, které přijala vláda. Změny se týkaly organizace pěstounské péče i dávek, které jsou pěstounům poskytovány. Teoretická část práce obsahuje charakteristiku pěstounské péče dle souvisejících legislativních norem. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit názory pěstounů na finanční pomoc státu prostřednictvím nepojistných sociálních dávek. Vytyčený dílčí cíl měl pomoci objasnit názory pěstounů na změny, které v oblasti pěstounských dávek proběhly. K realizaci práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Ve výzkumné části práce jsou získaná data analyzována s využitím otevřeného kódování. Výzkumný soubor komunikačních partnerů byl vybrán účelovým výběrem ze základního souboru žadatelů o dávky pěstounské péče spadajících do působnosti Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Českých Budějovicích - kontaktních pracovišť v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Výsledky výzkumu ukázaly, že oblasti rodinného rozpočtu, na které mělo pěstounství výrazný vliv, jsou většinově shodné jako oblasti, za které jsou nepojistné sociální dávky vydávány. Jedná se zde zejména o výdaje na běžné potřeby přijatých dětí, ale i na bydlení rodiny a zvýšené výdaje za dopravu, které též souvisí s výkonem pěstounské péče. Spokojenost s výší dávek pěstounské péče mezi dotazovanými převažovala, sporné se však zdá být rozdílné ohodnocení pěstounů dlouhodobých a přechodných. Dle zjištěných výsledků by si pozornost zasloužilo i legislativní ošetření pobírání rodičovského příspěvku u pěstounů na přechodnou dobu a u osob, které dítě z takové péče převezmou. Změny týkající se pěstounských dávek se jeví pro většinu dotazovaných dobré. Jedinou výjimku tvoří rozdíl výše odměny pěstouna osoby pečující a osoby v evidenci, kde jsou argumenty jak na straně těch, co s rozdílem částek souhlasí, tak i na straně nesouhlasících. Vhodné by bylo též přesnější vymezení postavení odměny pěstouna jako příjmu ze závislé činnosti. Nyní je nepřehledné, pro jaké účely se jako příjem ze závislé činnosti uznává a pro jaké ne. Zjištěné výsledky by mohly být podnětem ke zvážení, zda by některé praktické otázky, které ze změn zavedených v pěstounské péči druhotně vyplynuly, neměly být upřesněny a ošetřeny v mezích zákona.
|
|
|
Využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření
ULDRYCHOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá využitím příspěvku na péči u osob, které tento příspěvek pobírají a jsou v domácím ošetření. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretické zpracování tématu sociální pomoc, příspěvek na péči, sociální služby, domácí a ústavní péče. Druhá část nesoucí název Využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření, je částí praktickou, kde jde o naplnění cíle bakalářské práce za pomoci výzkumu. Cílem bakalářské práce je zjistit konkrétní využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření a zjištění výhod plynoucích z toho, že je poživatel příspěvku v domácím prostředí.
|
host ::
RSS.