|
|
Osmotické přizpůsobení rekombinantních linií ječmene jarního s vyšší tolerancí k suchu a jeho hodnocení v polních podmínkách
Baláž, David
Práce se zabývá působením sucha a jeho vlivy na růst, morfologii a výnos ječmene. Dále se zabývá hodnocením fyziologických mechanismů na úrovni osmotického přizpůsobení rostlin pěstovaných na dvou vláhově odlišných lokalitách. Hodnocení těchto mechanismů bylo provedeno v souboru 20 RIL linií odvozené z křížení jarního ječmene sladovnické odrůdy Jersey se syrskou krajovou odrůdou Tadmor, která byla použita jako donor zvýšené odolnosti k suchu. Potomstvo reciprokého křížení bylo porovnáváno z hlediska výnosových (hmotnosti tisíce semen, výnos na rostlinu a podíl zrna nad 2 mm) a kvalitativních parametrů (obsahu škrobu a dusíkatých látek v zrnu). Fyziologický stav rostlin byl vyhodnocen pomocí parametrů RWC, osmotického potenciálu a obsahu prolinu jako osmoticky aktivní látky. U rodičovských odrůd i jednotlivých linií byly vyhodnoceny rozdíly ve sledovaných parametrech v závislosti na lokalitě. V rámci testovaného souboru byly vybrány linie, které vykazovaly relativně vysokou stabilitu výnosových i kvalitativních parametrů na obou lokalitách. Nebyla však prokázána korelace mezi těmito parametry a hodnotami souvisejícími s mechanismem osmotického přizpůsobení (RWC, OP obsah prolinu). Snížení OP a zvýšení obsahu prolinu u rostlin pěstovaných na sušší lokalitě Žabčice většinou odpovídalo zvýšené úrovni vadnutí, uplatňoval se tedy pasivní mechanismus zvyšující OP rostlin, který nepřispívá k vyšší odolnosti k suchu.
|
|
|
Hodnocení potenciálních donorů vyšší odolnosti k suchu u pšenice ozimé
Prokešová, Lenka
Diplomová práce hodnotí výsledky pokusů s pšenicí ozimou (T. aestivum L. emed. Fiori et Paol.) ve vegetačním období 2013/2014. Polní pokusy byly založeny na dvou lokalitách -- Žabčice a Branišovice. Byly hodnoceny dvě u nás pěstované odrůdy Etela a Meritto s různou úrovní citlivosti k suchu a 45 syrských linií s potenciálně vysokou odolností vůči suchu. Hodnocena byla také syrská odrůda CHAM6. U vybraných odrůd a linií byly provedeny klasové rozbory, při kterých se sledovaly znaky jako délka osin, délka klasu, hmotnost klasu, počet plodných klásků, délka klasového vřetene, počet článků klasového vřetene, počet zrn v klasu a jejich hmotnost. Dále byl stanoven výnos na rostlinu a hmotnost tisíce zrn (HTZ). U obou znaků byl vysoce významný vliv lokality. Na lokalitě Žabčice byly výnosy vyšší než na lokalitě Branišovice. Naopak HTZ byla vyšší na lokalitě Branišovice. Byly stanoveny dva ukazatele potravinářské jakosti pšenice - obsah N-látek v zrnu a obsah škrobu v zrnu. Požadavek normy ČSN 461100-2 pro obsah N-látek v zrnu splnily všechny linie, včetně kontrolních odrůd. Většina linií dosáhla obsahu škrobu 66 až 68 %. Předpokládaná reakce na délku dne byla hodnocena na základě přípomnosti alely citlivosti k fotoperiodě (Ppd-D1). Byl prokázán vyssší výskyt fotoperiodicky necitlivé alely Ppd-D1a u linií syrského původu. Pro zjištění reakce na sucho byl u vybraných linií stanoven osmotický potenciál. Největší schopnost osmotického přizpůsobení se nejvíce projevila u linie 27/1.
|
|
|
Hodnocení experimentálních linií ječmene z hlediska tolerance k suchu a rezistence vůči padlí
Slabá, Veronika
Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších abiotických stresových faktorů, který výrazně ohrožuje zemědělskou produkci. Šlechtění nových odrůd ječmene se proto stále více zaměřuje na zvyšování úrovně odolnosti k abiotickému stresu, zvláště k suchu, za současného udržení dobrého zdravotního stavu a odpovídajícího výnosu a kvality zrna. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že syrská odrůda Tadmor adaptovaná na podmínky extrémního sucha by mohla být využita jako zdroj vyšší odolnosti k suchu, při šlechtění jarních ječmenů. Hodnocení bylo provedeno u linií F5 generace vytvořených z reciprokého křížení mezi odrůdou Tadmor a sladovnickou odrůdou Jersey. Linie byly pěstované na dvou lokalitách, v Brně a v Žabčicích, a po sklizni byly vyhodnoceny vybrané parametry výnosu (HTS, podíl zrna nad sítem 2,0 mm, výnos zrna na rostlinu) a kvality (obsah dusíkatých látek a škrobu). Vlivem nedostatku srážek na lokalitě Žabčice došlo ke snížení výnosotvorných parametrů, především u HTS a podílu zrna nad sítem 2,0 mm. Z hlediska těchto parametrů se jako lepší jevily linie, které měly odolnější odrůdu Tadmor jako matku. Z hlediska kvalitativních parametrů bylo zjištěno, že zrno sklizené na sušší lokalitě Žabčice vykazovalo vyšší obsah dusíkatých látek a méně škrobu než zrno sklizené na lokalitě v Brně. Statisticky průkazný vliv genotypu však byl zjištěn jen pro obsah dusíkatých látek. U vybraných linií byla v nezávislém experimentu vyhodnocena úroveň reakce na osmotický stres pomocí stanovení osmotického potenciálu a koncentrace osmoticky aktivní látky prolinu. Linie, které měly odrůdu Tadmor jako matku, vykazovaly ve stresových podmínkách vyšší hodnoty osmotického potenciálu (zápornější). Byl zjištěn silný vztah mezi hodnotami osmotického potenciálu a obsahu prolinu. V polních podmínkách bylo provedeno hodnocení úrovně tolerance k padlí travnímu a mezi jednotlivými liniemi byly pozorovány viditelné rozdíly ve stupni napadení. Molekulárními analýzami zaměřenými na detekci alel genu mlo byla u vybraných linií s nízkým stupněm napadení potvrzena přítomnost alely mlo9. Po vyhodnocení všech sledovaných parametrů, dobré reakce rostlin na fyziologické sucho a detekce přítomnosti genu rezistence byly vybrány dvě linie, které by mohly být doporučeny pro další využití ve šlechtění ječmene.
|
host ::
RSS.