|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
|
|
Sociální aspekty života žen samoživitelek
ČUŘÍNOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá tématem samoživitelství z pohledu žen - matek. Hlavním cílem práce bylo zmapovat u osamělých žen - matek nezletilých dětí - jejich postoj k problému "samoživitelství". Celkově popsat jaký vliv má ukončení partnerství na osamělou ženu - matku vychovávající nezletilé dítě/děti. Jakým novým životním situacím musí čelit a jaký, v této životní etapě, zvolily životní styl. Dále jaké formy pomoci využívají. Text je rozdělen na dvě části, teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá rodinou, co je jejím posláním, jaké funkce má rodina ve vztahu k jedincům plnit a jaké mohou být důsledky narušení těchto funkcí. Kapitola je zakončena pohledem na rodičovství, které významně mění fungování rodiny. V druhé kapitole je popsána krize partnerství či manželství, která vede ke vzniku samoživitelství. Dále jsou zde uvedeny možné formy péče o dítě po rozchodu partnerů a možné dopady rozpadu partnerství na rodinu. Třetí kapitola se již věnuje problematice výživného, možnostem podpory samoživitelek z pohledu státu, okolí a rodiny. V kapitole se rovněž posuzují možnosti uplatnění žen - samoživitelek na trhu práce. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo patnáct žen - samoživitelek ve věku 25-55 let z okresu Písek, minimálně půl roku po rozvodu/rozchodu partnera, které mají v péči nezletilé děti. Do výzkumného souboru nebyly zařazeny ženy, které se staly samoživitelkami nedobrovolně úmrtím partnera. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky "Jak se osamělé ženy matky nezletilých dětí vyrovnávají s problémem samoživitelství?" a "Jaké podpory využívají osamělé ženy matky nezletilých dětí z okruhu rodiny, okolí či státu?". Z výzkumu vyplynulo, že většina komunikačních partnerek se potýká s nelehkou finanční situací, která je způsobena jednak výpadkem druhého příjmu či celkově zhoršenou možností uplatnění na trhu práce z důvodu nutnosti skloubení práce a péče o děti, aniž by existovala možnost opřít se o druhého partnera, ale mnohdy také řádným neplněním vyživovacích povinností ze strany otců. Tuto zkušenost, kdy povinný rodič neplní řádně svoji vyživovací povinnost, má skoro polovina komunikačních partnerek. Velká část komunikačních partnerek jako další problém spojený se samoživitelstvím uvedla pocit osamění, nezájem otce o své děti, kompromis při volbě zaměstnání a volbě způsobu trávení volného času. Z výzkumu vyplynulo, že většina komunikačních partnerek věnuje svůj volný čas převážně péči o děti a domácnost. Práce může být použita jako studijní materiál pro studenty a studentky sociálně právních oborů jako seznámení s touto problematikou nebo ženami po rozvodu/odchodu partnera jako jeden z možných návodů při řešení jejich nelehké situace.
|
|
|
Sociálně etické aspekty poskytování pomoci osamělým rodičům
NACHTIGALLOVÁ, Václava
Práce zkoumá soudobý trend výchovy dítěte jedním rodičem, nejčastěji matkou. Zabývá se různými důvody, které vedou k tomuto rodinnému uspořádání, upozorňuje na problémy, se kterými se osamělý rodič potýká. Nejvíce se zaměřuje na obtíže spojené se sladěním práce s péčí o děti a domácnost, a z toho vyplývající finanční tíseň. Cílová skupina je čtenáři přiblížena pomocí kazuistik žen, žijících v azylovém domě pro matky s dětmi v tísni. Kazuistiky jsou dále hodnoceny, zejména z hlediska prospěšnosti sociální služby. Jsou rozebrány různé druhy pomoci ze strany státu, které mohou neúplné rodiny využívat, je to hlavně finanční podpora a sociální služby. V další kapitole jsou uvedeny alternativy státní pomoci. Je upozorněno na úskalí, které s sebou nese využívání pomoci, jako je závislost na sociálních službách a nedostatek motivace k aktivování vlastních sil a vlastního sociálního okolí. Na závěr jsou nastíněna možná východiska celé problematiky.
|
host ::
RSS.