|
|
Pravoslavná ortodoxní psychoterapie (jiný přístup ke člověku)
Hempl, Jiří ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Vopatrný, Gorazd Josef (oponent)
(Anotace) Tato práce srovnává pravoslavný ortodoxní přístup k člověku s psychoterapeutickými směry, konkrétně s psychoanalýzou, analytickou psychologií a logoterapií. Tyto směry vycházejí z pozitivistických východisek a tak také přistupují ke člověku. Na rozdíl od psychoanalýzy analytická psychologie a logoterapie uvažují o duchovním aspektu člověka, ale spíše tento aspekt psychologizují. Pravoslavná ortodoxní terapie pracuje především s tímto aspektem. Vychází z učení patristické antropologie poukazující na člověka jako stvořenou bytost dle knihy Genesis. Především duchovní aspekt sehrává ve vztahu mezi člověkem a Bohem zásadní roli. Vztah mezi Bohem a člověkem byl narušen vzpourou vůči Bohu, jenž má za následek ontologickou proměnu lidské přirozenosti. Duševní problémy člověka dle této psychoterapie pramení z ontologické proměny člověka. Tuto ontologickou proměnu charakterizuje "kožená suknice", kterou zhotovil Bůh člověku, aby mohl přežít v padlém stavu. Řešením duševních a posléze i duchovního problému je přijetí stavu "kožené suknice" a obnovení vztahu s Bohem.
|
|
|
Náboženské politické strany v Izraeli
Nejedlá, Iveta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na Izraelské náboženské politické strany a otázku jejich vzrůstajícího vlivu. Dále také na případnou zvyšující se religiozitu státu. Náboženské strany jsou rozděleny na základě tří určujících faktorů. Těmi jsou postoj k sionismu, míra zastoupení sefardů ve stranách, tedy zda jde o stranu aškenázskou, či sefardskou a nakonec na základě vyhranění se v oblasti postoje vůči Arabům (Palestincům). V první části práce je také popisován historický vývoj, vedoucí k založení státu. To kvůli představení situace, a nálad, které předcházeli vzniku státu a pro lepší pochopení vztahů, mezi Izraelci a Arabi. Míra religiozity Izraele je analyzována na základě vlivu náboženských institucí na chod státu. Těmi jsou kromě ministerstva pro náboženské záležitosti, také rabínské soudy, vrchní rabinát a lokální náboženské rady. Pro určení náboženské povahy státu, je v práci také rozebírán a popisován status quo v záležitostech vztahu státu a náboženství.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Náboženské politické strany v Izraeli
Nejedlá, Iveta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na Izraelské náboženské politické strany a otázku jejich vzrůstajícího vlivu. Dále také na případnou zvyšující se religiozitu státu. Náboženské strany jsou rozděleny na základě tří určujících faktorů. Těmi jsou postoj k sionismu, míra zastoupení sefardů ve stranách, tedy zda jde o stranu aškenázskou, či sefardskou a nakonec na základě vyhranění se v oblasti postoje vůči Arabům (Palestincům). V první části práce je také popisován historický vývoj, vedoucí k založení státu. To kvůli představení situace, a nálad, které předcházeli vzniku státu a pro lepší pochopení vztahů, mezi Izraelci a Arabi. Míra religiozity Izraele je analyzována na základě vlivu náboženských institucí na chod státu. Těmi jsou kromě ministerstva pro náboženské záležitosti, také rabínské soudy, vrchní rabinát a lokální náboženské rady. Pro určení náboženské povahy státu, je v práci také rozebírán a popisován status quo v záležitostech vztahu státu a náboženství.
|
|
|
Pravoslavná ortodoxní psychoterapie (jiný přístup ke člověku)
Hempl, Jiří ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Vopatrný, Gorazd Josef (oponent)
(Anotace) Tato práce srovnává pravoslavný ortodoxní přístup k člověku s psychoterapeutickými směry, konkrétně s psychoanalýzou, analytickou psychologií a logoterapií. Tyto směry vycházejí z pozitivistických východisek a tak také přistupují ke člověku. Na rozdíl od psychoanalýzy analytická psychologie a logoterapie uvažují o duchovním aspektu člověka, ale spíše tento aspekt psychologizují. Pravoslavná ortodoxní terapie pracuje především s tímto aspektem. Vychází z učení patristické antropologie poukazující na člověka jako stvořenou bytost dle knihy Genesis. Především duchovní aspekt sehrává ve vztahu mezi člověkem a Bohem zásadní roli. Vztah mezi Bohem a člověkem byl narušen vzpourou vůči Bohu, jenž má za následek ontologickou proměnu lidské přirozenosti. Duševní problémy člověka dle této psychoterapie pramení z ontologické proměny člověka. Tuto ontologickou proměnu charakterizuje "kožená suknice", kterou zhotovil Bůh člověku, aby mohl přežít v padlém stavu. Řešením duševních a posléze i duchovního problému je přijetí stavu "kožené suknice" a obnovení vztahu s Bohem.
|
host ::
RSS.