|
|
J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ
Marečková, Alena ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Práce "J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ" je zaměřena na klavírní interpretaci hudby Johanna Sebastiana Bacha. Pro správné porozumění hudební mluvy tohoto skladatele je nutné osvojit si základní poznatky a principy hudební teorie barokní epochy a seznámit se s prostředím, ve kterém se tento výjimečný skladatel profesně rozvíjel a tvořil. Tohoto hudebníka představuje jako zakladatele moderního prstokladu, jehož hudební jazyk přinesl změnu v hudebním myšlení a stal se hudební inspirací a vzorem pro skladatele následujících století. Poukazuje na důležitost vhodně zvolených notových materiálů ve výuce hry na klavír a upřednostňuje hudební provedení v co možná nejautentičtější podobě. Hlavním záměrem této práce je aktualizovat poznatky z metodiky a nalézt ucelený návod správného překladu hudebního jazyka tohoto génia, který by napomohl hudebním pedagogům představit žákům krásu a nadčasovost děl Bachovy hudby a motivoval je k dalším hudebním objevům a k touze se hudebně vzdělávat.
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
| |
|
|
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století
Kurešová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Černý, Pavol (oponent) ; Brodský, Pavel (oponent)
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století Malířská výzdoba Františkánské bible (Praha, KNM XII.B.13) pocházející z doby kolem roku 1270 je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě v období přelomu pozdně románské a gotické kultury. Na výzdobě Františkánské bible se podíleli čtyři mistři, z nichž První vyzdobil Starý zákon, a další tři pracovali na Novém zákoně. Iluminace Františkánské bible lze zařadit do okruhu iluminátorů, kteří navazují na dědictví dílny Giovanniho da Gaibana, pro níž je charakteristické používání místně tradičního tvarosloví, doplňovaného do bordur expandujícími, protahovanými kaudami. Barevnost tónů postupně chladne a nastupuje tendence ke kresebnějším formám, odlehčování tvarů, vzrůstá plošnost a množí se citace západních forem, přičemž souběžně ustupuje těžká pastózní modelace. První mistr sice vyšel z oblasti středního Rýna, ale tvaroslovím ornamentiky navázal na dílnu Giovanniho da Gaibana. Zbývající tři mistři si dokonale osvojili "da Gaibanovský" styl. Liší se však způsobem interpretace typologicky společného základu repertoáru - způsobem modelace − nebo šíří barevné škály. Iluminátory dále odlišuje práce s dílčími doplňky motivů rozdílného původu. Výzdoba Františkánské bible je syntézou různých...
|
|
|
J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ
Marečková, Alena ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Práce "J. S. Bach a využití jeho skladeb na ZUŠ" je zaměřena na klavírní interpretaci hudby Johanna Sebastiana Bacha. Pro správné porozumění hudební mluvy tohoto skladatele je nutné osvojit si základní poznatky a principy hudební teorie barokní epochy a seznámit se s prostředím, ve kterém se tento výjimečný skladatel profesně rozvíjel a tvořil. Tohoto hudebníka představuje jako zakladatele moderního prstokladu, jehož hudební jazyk přinesl změnu v hudebním myšlení a stal se hudební inspirací a vzorem pro skladatele následujících století. Poukazuje na důležitost vhodně zvolených notových materiálů ve výuce hry na klavír a upřednostňuje hudební provedení v co možná nejautentičtější podobě. Hlavním záměrem této práce je aktualizovat poznatky z metodiky a nalézt ucelený návod správného překladu hudebního jazyka tohoto génia, který by napomohl hudebním pedagogům představit žákům krásu a nadčasovost děl Bachovy hudby a motivoval je k dalším hudebním objevům a k touze se hudebně vzdělávat.
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
host ::
RSS.