|
| |
|
|
Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky
Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, RECETOX, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Brno ; Hollan, Jan
Cílem úkolu je zmapování zdrojů umělého osvětlení na území České republiky, zjištění vlivu jednotlivých typů zdrojů na životní prostředí, ocenění negativních vlivů na složky živé přírody a procesy v přírodě probíhající. Podařilo se shromáždit přehledy problematiky z několika oborů a provést některé výzkumy poprvé ve světovém měřítku. Hlavní závěry: noční prostředí je již velmi narušené, populace hmyzu jsou ztenčené vinou venkovního svícení na zlomky původních, alespoň milionu obyvatel denně vadí nemístné světlo v noci, obloha se za uplynulé půlstoletí stala světlejší jednoznačně vinou rostoucích emisí, škodlivé emise lze bez újmy na funkčnosti venkovního osvětlení velmi snížit technickými opatřeními.
|
|
|
Vliv aperiodických změn v atmosféře na lidský organismus a optimalizace modelu biometeorologické předpovědi
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Novák, Martin
Biometeorologická předpověď je součástí systému prevence meteorotropních chorob. Současný model je založen na poznatcích lékařské vědy a schopnostech meteorologie z 80. let minulého století. Cílem projektu je zmapovat současné lékařské poznatky a s využitím nových meteorologických postupů vyvinout, otestovat a pro provoz připravit nový model biometeorologické předpovědi. V roce 2005 bylo dokončeno technické zázemí pro plnění úkolu. V medicínské části projektu pokračovaly rešerše dosavadních znalostí v oblasti biometeorologie a biometeorologických předpovědí, zejména v působení atmosférických procesů na organismus člověka. Byla roztříděna databáze medicínských dat podle skupin diagnóz a vyčleněny vytipované skupiny diagnóz.
|
|
|
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie se zabývá vlastnostmi těžkých kovů vzhledem k jejich vstupu do organismů a škodlivým účinkům. Jsou uvedeny vstupy těžkých kovů do životního prostředí, přírodní a antropogenní zdroje emisí těžkých kovů a je diskutována esencialita těžkých kovů. Podrobně jsou uvedeny toxické vlastnosti olova, kadmia, rtuti, arsenu, mědi, chromu, niklu, selenu a zinku, což jsou kovy sledované v emisích a reportované podle mezinárodních dohod. Jsou diskutovány spalovací procesy jako zdroj emisí těžkých kovů a schopnost kovů účastnit se reakcí s jinými částicemi nebo radikály podle fyzikálně chemických vlastností prostředí. Z transformačních procesů těžkých kovů v životním prostředí a v atmosféře zvlášť je zdůrazněn pohyb rtuti, která vykazuje vysokou mobilitu díky své plynné formě. Rámcově jsou uvedeny technické prostředky k omezování emisí těžkých kovů. Jsou diskutovány emise těžkých kovů a tuhých částic ve vybraných aktivitních sektorech a jsou uvedeny emisní faktory. Pozornost je věnována i emisím prachu a sekundární prašnosti, včetně emisí asbestu a umělých minerálních vláken, emisí ze skládek tuhých odpadů a sektoru dopravy.
|
|
| |
|
|
Vliv aperiodických změn v atmosféře na lidský organismus a optimalizace modelu biometeorologické předpovědi
Český hydrometeorologický ústav, Praha
V závěrečném roce řešení projektu probíhal kontinuální proces sledování odborných publikací, zaměřený zejména na prestižní specializovaný International Journal of Biometeorology. Ten byl základem pro rešeršní práce v rámci celého projektu. Z jiných zdrojů byly důležité informace získány zejména ze souhrnných materiálů uznávaných autorit. Světová zdravotnická organizace kromě klimatické změny sleduje i dopady extrémního počasí na lidský organismus. Pro statistické zpracování byla získána ze Státního zdravotního ústavu data úmrtnosti v celé ČR v letech 1982-2000. Databáze obsahuje informace o diagnózách, věku a pohlaví zemřelých, je očištěna od citlivých osobních dat. Meteorologická data byla čerpána z klimatologické databáze ČHMÚ CLIDATA. K těmto datům byla ještě přiřazena časová řada přechodů atmosférických front (den a hodina přechodu, druh a "síla" atmosférické fronty). V rámci řešení projektu byly vytvořeny technické podmínky pro zajištěný (zálohovaný) provoz nového modelu BMP na běžných prostředcích využívaných v každodenním provozu předpovědních pracovišť ČHMÚ.
|
host ::
RSS.