Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přizpůsobení kořenů orchidejí k epifytickému způsobu života
Ungrová, Anna ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Evoluční úspěch orchidejí je do značné míry podmíněn schopností osidlovat epifytická stanoviště. Tato schopnost vychází z řady adaptací na různých úrovních, a právě adaptivní znaky vzdušných kořenů mohou hrát klíčovou roli, protože kořeny jsou prakticky jediným orgánem, který zajišťuje příjem vody a živin. Hlavním cílem je zde shrnout a diskutovat v současnosti dostupné informace o kořenech epifytických orchidejí (čeleď Orchidaceae), zvláště pak o jejich adaptacích k epifytickému způsobu života. Kořeny epifytů se musí vypořádat s periodickým nedostatkem vody i živin, často ve spojení s vysokou ozářeností. Kořeny epifytických orchidejí se těmto podmínkám přizpůsobují na mnoha úrovních. Rhizodermis vytváří velamen schopný zachycovat vodu i živiny a chránit kořeny před podmínkami okolního prostředí včetně UV záření. Primární kůra obsahuje chloroplasty, které mohou alespoň u některých druhů orchidejí fotosyntetizovat. Exodermis je dobře diferencovaná s vyztuženými buněčnými stěnami a pomocí průchozích a provzdušňovacích buněk plní úlohu selektivní bariéry transportu látek. Funkce některých adaptivních struktur nicméně není zcela jasná, například tilosomy by mohly regulovat transpiraci. Epifytismus u orchidejí vzniknul vícekrát nezávisle a některé adaptace kořenů tedy pravděpodobně vznikly opakovaně...
Přizpůsobení kořenů orchidejí k epifytickému způsobu života
Ungrová, Anna ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Evoluční úspěch orchidejí je do značné míry podmíněn schopností osidlovat epifytická stanoviště. Tato schopnost vychází z řady adaptací na různých úrovních, a právě adaptivní znaky vzdušných kořenů mohou hrát klíčovou roli, protože kořeny jsou prakticky jediným orgánem, který zajišťuje příjem vody a živin. Hlavním cílem je zde shrnout a diskutovat v současnosti dostupné informace o kořenech epifytických orchidejí (čeleď Orchidaceae), zvláště pak o jejich adaptacích k epifytickému způsobu života. Kořeny epifytů se musí vypořádat s periodickým nedostatkem vody i živin, často ve spojení s vysokou ozářeností. Kořeny epifytických orchidejí se těmto podmínkám přizpůsobují na mnoha úrovních. Rhizodermis vytváří velamen schopný zachycovat vodu i živiny a chránit kořeny před podmínkami okolního prostředí včetně UV záření. Primární kůra obsahuje chloroplasty, které mohou alespoň u některých druhů orchidejí fotosyntetizovat. Exodermis je dobře diferencovaná s vyztuženými buněčnými stěnami a pomocí průchozích a provzdušňovacích buněk plní úlohu selektivní bariéry transportu látek. Funkce některých adaptivních struktur nicméně není zcela jasná, například tilosomy by mohly regulovat transpiraci. Epifytismus u orchidejí vzniknul vícekrát nezávisle a některé adaptace kořenů tedy pravděpodobně vznikly opakovaně...
Utilizace vybraných sacharidů houbového původu orchidejemi a jejich možný přenos v mykorhize
Dostálová, Magdalena ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Orchideoidní mykorhizní symbióza (OM) se týká téměř desetiny druhů rostlin. Pro orchideje je ustavení této symbiózy naprosto kritické, neboť v přírodě nedokáží samy vyrůst bez externí dodávky energie, kterou jim poskytuje symbiotická houba. Jak probíhá transport látek mezi oběma symbionty, není známo. Trehalóza je zatím jedinou látkou považovanou za pravděpodobného účastníka tohoto přenosu. Tato práce si klade za cíl zjistit, které další houbové sacharidy by mohly v tomto procesu hrát roli. Na semenáčcích orchideje Dactylorhiza majalis byla zjišťována schopnost utilizace jednotlivých látek. Výstupy ukázaly, že arabitol, erythritol, manitol a sukralóza nejsou utilizovány, zatímco xylitol, sorbitol, glycerol a manóza utilizovány jsou. Orchidejemi není zpracovávána ani aminokyselina glutamin, rovněž podezřívaná z účasti na transportu v OM. Výsledkem práce byla i izolace částečné sekvence DNA enzymu sorbitoldehydrogenázy z modelové rostliny. Klíčová slova: orchideoidní mykorhizní symbióza, cukerné alkoholy, manóza, glutamin, tok uhlíku, tok energie, sorbitoldehydrogenáza, in vitro

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.