|
|
Hodnocení významu druhově pestrých směsí trav, jetelovin a bylin pro biodiverzitu
Fiodorová, Daniela
Cílem práce bylo posouzení druhového složení a podílu agrobotanických skupin rostlin v prvním roce růstu v druhově bohatém porostu, který byl založen v roce 2022. Dále bylo také cílem určit krmnou hodnotu, index diverzity, ekvitabilitu a posoudit medonosnost porostu. Bylo zjišťováno, zda má datum vliv na výskyt opylovatelů v porostu a jaké jejich skupiny se v něm vyskytovaly nejčastěji. Porost byl monitorován pomocí fytocenologického snímkování na čtvercové ploše o velikosti 1 m2 uprostřed experimentální plochy. Výskyt hmyzu byl hodnocen pozorováním přímo na pozemku a také odchytem do žlutých misek. V prvním roce růstu směsi bylo zaznamenáno vysoké zaplevelení. Celkově bylo na experimentální ploše pozorováno 28 druhů rostlin. Počtem druhů byla nejvíce zastoupená agrobotanická skupina bylin. Datum měl vliv (p<0,05) na výskyt Apis mellifera a řádu Diptera. Při pozorování náletů i odchytu opylovatelů byl nejpočetnější řád Diptera.
|
|
|
Problematika hmyzích opylovatelů a alternativní metody kontroly houbových, bakteriálních a parazitárních onemocnění včel
MRÁZ, Petr
Tato disertační práce se zabývá významem hmyzích opylovatelů a upozorňuje na jejich úbytek vlivem intenzivního zemědělství. Velká pozornost je věnována včele medonosné jakožto hlavnímu opylovateli, především otázce kvalitní výživy včelstev v návaznosti na podpoření detoxikace pesticidů. Dále je pozornost věnována alternativním možnostem kontroly vybraných včelích patogenů a průzkumem jejich prevalence v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: literární rešerši a experimentální část složenou ze šesti podkapitol s výsledky z vlastní výzkumné činnosti. První studie pojednává o vlivu opylení na kvalitativní a kvantitativní parametry výnosu zimolezu modrého. Bylo testováno několik variant opylení a nejlepšího výsledku ve všech sledovaných parametrech bylo dosaženo opylením přirozenými opylovateli. Varianty ruční opylení a bez opylení způsobovaly nerovnoměrné dozrávání i nižší výnos. Dále byla hodnocena diverzita a početnost opylovatelů v blízkosti této plodiny a zjišťovány nejvhodnější opylovatelé, kterými se zdají být čmeláci a včela medonosná. Druhá studie řeší vliv intenzity zemědělství na diverzitu a početnost opylovatelů v krajině. Srovnávány byly lokality s ekologickým a konvenčním režimem hospodaření. Významně vyšší diverzita i početnost opylovatelů byla zaznamenána na lokalitě obhospodařované ekologickým zemědělstvím. Kromě toho byla také sledována kontaminační zátěž rezidui pesticidů ve včelách. Na lokalitě s konvenčním zemědělstvím byla detekována rezidua několika pesticidů, zatímco na lokalitě s ekologickým zemědělstvím nebyla detekována žádná. Třetí studie se zabývá vlivem výživy, konkrétně fenolických látek, na schopnost včel detoxikovat pesticid, kterému byly vystaveny. V provedeném experimentu byly včely v klíckách krmeny směsí vybraných polyfenolů, běžně se vyskytujících v pylu, a pesticidem thiaclopridem. Po dobu 14 dnů byla sledována mortalita, denní spotřeba krmiva a ve stanovených intervalech probíhala analýza míry exprese detoxikačních genů. Byl prokázán pozitivní vliv fenolických látek na délku života intoxikovaných včel, stejně jako vyšší spotřeba krmiva, což může indikovat zvýšenou potřebu těchto látek. Naopak zvýšená míra exprese detoxikačních genů potvrzena nebyla. Další studie se věnují patogenům včely medonosné. Jedna z nich sleduje výskyt a prevalenci vybraných hlavních včelích patogenů na území České republiky a porovnává odlišné typy habitatu, jako jsou městské oblasti, zemědělsky intenzivně obdělávané oblasti a chráněná přírodní oblast. Překvapivě nejčastěji byl detekován patogen Lotmaria passim. Z virových onemocnění pak DWV komplex a ABPV. Obecně se více eukaryotních patogenů vyskytovalo ve městech a zemědělské krajině. Naopak více virových onemocnění bylo zaznamenáno v chráněné přírodní oblasti. Pátá podkapitola se skládá ze čtyř publikací a zabývá se využitím rostlinných silic ke kontrole roztoče Varroa destructor a entomopatogenní houby Ascosphaera apis. První publikace porovnává růst a vývoj houby A. apis na různých kultivačních mediích a navrhuje nové medium s přídavkem včelího plodu, na kterém byla zaznamenána největší sporulace. Další dvě publikace pojednávají o fungicidním účinku vybraných rostlinných silic v laboratorních podmínkách. Nejlepší výsledky vykazovaly silice z tymiánu, cedrového dřeva, hřebíčku a skořice. Čtvrtá publikace se věnuje akaricidnímu účinku vybraných rostlinných silic na roztoče V. destructor a zároveň hodnotí toxicitu těchto silic na dospělé včely. Na základě těchto výsledků byly stanoveny rostlinné silice s největším poměrem LD50 na včely / LD50 na roztoče (selectivity ratio), které mají největší potenciál využití ve včelařské praxi. Jedná se o silice z manuky, máty peprné, dobromysli a vavřínu kubébového (litsea). Poslední kapitola řeší kontrolu původce onemocnění moru včelího plodu, bakterii Paenibacillus larvae, pomocí enzymů trávicího traktu zavíječe voskového. Larvy zavíječe byly krmeny voskovými mezistěnami kontaminovanými bakterií P.
|
host ::
RSS.