|
|
Vliv války v Iráku na mezinárodní vztahy
Pelc, Vítězslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou vlivu Války v Iráku na mezinárodní vztahy. Podrobně se věnuje mezinárodním vztahům před válkou, následně příčinám, které válku způsobily, následkům konfliktu a přístupům jednotlivých států, od kterých se odvíjely i mezinárodní vztahy. Hlavním cílem práce je na základě analýzy zjistit, jak byly válkou ovlivněny mezinárodní vztahy a zda se situace v regionu Blízkého východu uklidnila či nikoliv. Dílčím cílem je pak zachycení hlavních okolnosti, které k válce v Iráku vedly. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola je věnována období mezi koncem studené války a začátkem 2. Války v Iráku. Zabývá se tedy vývojem událostí, které vedly k vojenské Operaci Irácká svoboda. Druhá kapitola se zabývá samotným konfliktem, jeho legitimností a skutečným záměrem operace. V poslední kapitole se zabývám reakcemi mezinárodního společenství na samotný konflikt, úspěšností strategie USA a mezinárodními vztahy po skončení konfliktu.
|
|
|
Dopad a následky operace Irácká svoboda
Mayboroda, Maxim ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá Irákem před a po Operaci Irácká svoboda. Cílem této práce je najít odpověď na výzkumnou otázku bakalářské práce: Je možné charakterizovat Irák více jako zhroucený stát před proběhnutím Operace Irácká svoboda nebo po ní? Struktura textu je vzhledem k vymezenému cíli rozdělena do třech hlavních kapitol. Za účelem lepšího pochopení otázky a problematiky zhroucených států první kapitola se věnuje fenoménu slabé státnosti a empirickým studiím věnovaným tomuto tématu. Ve druhé kapitole je zkoumán stav předinvazního Iráku, a to ve třech aspektech: moc ve státě, mezietnické vztahy a kurdská otázka. Autor se tak snaží vykreslit situaci, která vládla v zemi a měla za následek invazi USA do Iráku. Třetí kapitola věnuje pozornost stavu, v jakém se ocitl Irák po proběhnutí operace, a zkoumá průběh vývoje Iráku od konce Operace Irácká svoboda až po odchod amerických jednotek z Iráku v roce 2011.
|
|
|
Česká zahraniční politika a feministické teorie mezinárodních vztahů: komparativní analýza
Brouková, Jana ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Feministické teorie mezinárodních vztahů kritizují klasický realismus jako představitele maskulinních hodnot v mezinárodních vztazích. Na základě předpokladů feminismu by tak česká zahraniční politika měla být výrazně maskulinizovaná ve smyslu realistického diskursu vzhledem k velmi nízkému podílu žen na zahraničně-politických procesech České republiky. Cílem této práce je analyzovat míru feminizace a maskulinizace české zahraniční politiky na příkladech tří událostí -- teroristických útoků z 11. září 2001, operace Trvalá svoboda a operace Irácká svoboda. Tato práce poukazuje na pluralitu maskulinních i femininních hodnot. Z toho důvodu není možné aplikovat na případ české zahraniční politiky feministickou kritiku realismu, maskulinní hodnoty české zahraniční politiky jsou determinovány spíše liberálním konstruktivismem.
|
host ::
RSS.