|
|
Metody segmentace a identifikace deformovaných obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů
Jakubíček, Roman ; Flusser, Jan (oponent) ; Kozubek, Michal (oponent) ; Jan, Jiří (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá návrhem metod směřujících k vymezení povrchů jednotlivých obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů, příslušných algoritmů a jejich ověřením. U takových pacientů se velmi často vyskytují tvarové i intenzitní změny obratlů, které výrazně komplikují řešení daného problému. Získání finálních segmentací jednotlivých obratlů včetně identifikace jejich pozice v páteře obecně vede přes několik základní kroků: detekce páteře a nalezení její osy, lokalizace jednotlivých obratlů a jejich identifikace a finální přesné segmentace. Pro tyto účely byly navrženy, realizovány a ověřeny příslušné algoritmy, užívající původních přístupů včetně využití strojového učení. Součástí řešení jsou mj. návrh a realizace algoritmu optimálních kružnic pro trasování páteřního kanálu s populačním přístupem, prostorově variantní filtrace jasového profilu cílená k lokalizaci obratlů nebo využití trénovaných modelů pro identifikaci obratlů s optimalizací pomocí dynamického programování. Přístup realizující finální segmentaci obratlů částečně navazuje na algoritmus navržený v předcházející fázi projektu (Peter 2013), který byl výrazně modifikován a rozšířen; algoritmus je v nové verzi založen na geometrické adaptaci intenzitního modelu kompletní páteře. Navržené přístupy byly testovány na několika databázích vytvořený v rámci práce a včetně volně dostupných umožňující také srovnání s algoritmy jiných autorů. Na základě provedeného detailního hodnocení lze konstatovat, že algoritmus poskytuje velmi dobré výsledky a ve srovnání s aktuálně publikovanými přístupy jiných autorů dosahuje srovnatelné nebo lepší výsledky. Na rozdíl od zmíněných publikací se zabývá nikoli jen některými zmíněnými etapami řešení, ale finálně jich využívá v komplexním algoritmu, řešícím celý postup od CT dat po přesně segmentované objemy jednotlivých identifikovaných obratlů, které tvoří vstupní data pro návaznou práci, zabývající se detekcí a klasifikací lézí. Navíc se algoritmus vyznačuje vysokou robustností vůči výskytu patologií a artefaktů v datech a relativně nízkou výpočetní náročností. Disertační práce obsahuje několik původních přístupů, které byly průběžně publikovány na mezinárodních konferencích; výsledné řešení bylo publikováno jako časopisecký článek Jakubicek a kol. (2020). Během experimentální validace ve spolupráci s lékařskými experty se ukázalo, že navržené algoritmy jsou plně využitelné pro následující analýzu nádorových lézí.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic.
PLECEROVÁ, Jana
Plicní karcinom je v dnešní době nejčastější maligní onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jedná se o zákeřnou chorobu, která je z počátku asymptomatická a má velice nepříznivou prognózu. Rakovina plic je onemocnění, které nebolí, proto nemocný nemají dlouhou dobu žádné výrazné zdravotní potíže. V pozdějším stádiu si někteří pacienti uvědomí, že je něco trápí. Zjišťují, že je něco v nepořádku, nejčastěji se cítí dušní. Dušnost ale přičítají své váze, fyzické zátěži, stresu, pracovnímu zatížení, prostředí, ve kterém pracují. K lékaři je přivedou až další projevy choroby, které svědčí pro pokročilé stádium choroby. Je to hemoptýza, chrapot, chronický kašel, dysfágie, bolesti, hubnutí. U některých pacientů se na onemocnění přijde náhodně, kdy v rámci předoperační přípravy na jiný chirurgický zákrok, se při RTG srdce a plic, zjistí ložisko na plicích. Smutné na tomto onemocnění je skutečnost, že většina pacientů si tuto chorobu přivodí sama. Důvodem je kouření. Dnešní mládež považuje kouření za moderní. Mají potřebu zkusit něco nového a většina z nich u kouření zůstane. Stanou se závislými, a jen velmi malé procento z nich, vyhledá pomoc odborníka. Dříve jsme se s diagnózou plicní rakoviny setkávali u pacientů mezi 60. a 70. rokem života. V současnosti jsou pacienti s touto diagnózou mladšího věku. Rozmezí věkové hranice nově diagnostikovaných plicních tumorů je 40-50 let. Myslím si, že by se měla více informovat veřejnost o problematice plicního nádoru, o léčebných možnostech, primární a sekundární prevenci a pomoci v odvykání kouření. Veřejnost by měla být informována o rizikových faktorech, které vedou ke vzniku nemoci. Do popředí médií by měly proniknout statistiky plicních tumorů, výzkumné šetření vzniku rakoviny plic, kazuistiky pacientů s touto diagnózou. Před několika lety se začaly objevovat na krabičkách cigaret různé obrázky, které představují rizika kouření a komplikace, které jsou spjaty s plicním karcinomem. Bohužel tato kampaň neměla takový efekt, jaký se očekával. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou. Jejím cílem je prezentovat problematiku plicních tumorů u nás i ve světě. Klíčová oblast práce je věnována chirurgické terapii plicních nádorů, která se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky v terapii malignity plic. Dalším cílem práce je ozřejmit postavení a úlohu sester v pooperační péči u pacientů s plicním tumorem. Závěr diplomové práce je zaměřen na specifika paliativní péče a její modely.
|
|
|
Problematika průlomové bolesti u pacientů v onkologické léčbě
TOMŠÍČKOVÁ, Lenka
Cíle práce: Diplomová práce se zabývá problematikou výskytu a léčby průlomové bolesti objevující se u pacientů, kteří jsou léčeni pro onkologické onemocnění. Role sestry je v problematice průlomové bolesti nenahraditelná, protože mezi kompetence sester se řadí rozpoznání a uspokojování potřeb, kam spadá i potřeba tišení bolesti. Cílem práce tedy bylo zjistit zkušenosti sester související s péčí o pacienty s průlomovou bolestí. Dále popsat zkušenosti samotných pacientů s průlomovou bolestí a s léčbou bolesti pomocí transmukózně podávaných opioidů. Metodika: Pro splnění cílů práce byla zvolena kvalitativní forma výzkumu. Získání informací bylo zajištěno pomocí metody polostrukturovaných rozhovorů s patnácti sestrami a případové studie u pěti pacientů. Pro případovou studii byla data získána ze zdravotnické dokumentace zúčastněných pacientů v kombinaci s rozhovory s těmito pacienty a sestrami, které o zmíněné pacienty pečují. Volba vhodných participantů byla zvolena pomocí záměrného výběru. Získaná data byla následně analyzována pomocí otevřeného kódování, metodou nazývanou "tužka a papír". Výsledky: Z výzkumné části vyplývá, že léčba a celkově sesterská péče o pacienty s průlomovou bolestí je velice náročná. Zúčastněné sestry zmiňují ale fakt, že často se léčbu daří zvládnout prostřednictvím erudovaných lékařů daného zařízení pomocí nejrůznějších forem léčby. Sestry dále zmiňují, že intervence, které mohou v rámci svých kompetencí využít pro tišení bolesti, nejsou v oblasti průlomové bolesti většinou dostačující. To tvrzení dokládají i informace získané od samotných pacientů. Z výsledků také vyplývá, že lékaři v zařízeních, ve kterých dotazované sestry pracují, dávají přednost před transmukózně podávanými opioidy jiným formám léků na léčbu průlomové bolesti. Zároveň ale z případové studie vyšlo zjištění, že zúčastnění pacienti jsou s touto formou léčby průlomové bolesti spokojeni, což dokládají odpovědi samotných pacientů i pečujících sester. Práce dokládá také zjištění, že sestry jsou velice důležité při hodnocení efektivity léčby bolesti nebo při edukaci o použití či aplikaci konkrétních lékových forem. Přínos práce: Informace o průlomové bolesti a o zkušenostech s její léčbou, kterými se zabývá teoretická i výzkumná část, mohou být zdrojem poučení pro zdravotníky i pro laiky. Výsledky dále umožňují vytvořit si ucelený přehled o problematice průlomové bolesti.
|
|
|
Metody segmentace a identifikace deformovaných obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů
Jakubíček, Roman ; Flusser, Jan (oponent) ; Kozubek, Michal (oponent) ; Jan, Jiří (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá návrhem metod směřujících k vymezení povrchů jednotlivých obratlů ve 3D CT datech onkologických pacientů, příslušných algoritmů a jejich ověřením. U takových pacientů se velmi často vyskytují tvarové i intenzitní změny obratlů, které výrazně komplikují řešení daného problému. Získání finálních segmentací jednotlivých obratlů včetně identifikace jejich pozice v páteře obecně vede přes několik základní kroků: detekce páteře a nalezení její osy, lokalizace jednotlivých obratlů a jejich identifikace a finální přesné segmentace. Pro tyto účely byly navrženy, realizovány a ověřeny příslušné algoritmy, užívající původních přístupů včetně využití strojového učení. Součástí řešení jsou mj. návrh a realizace algoritmu optimálních kružnic pro trasování páteřního kanálu s populačním přístupem, prostorově variantní filtrace jasového profilu cílená k lokalizaci obratlů nebo využití trénovaných modelů pro identifikaci obratlů s optimalizací pomocí dynamického programování. Přístup realizující finální segmentaci obratlů částečně navazuje na algoritmus navržený v předcházející fázi projektu (Peter 2013), který byl výrazně modifikován a rozšířen; algoritmus je v nové verzi založen na geometrické adaptaci intenzitního modelu kompletní páteře. Navržené přístupy byly testovány na několika databázích vytvořený v rámci práce a včetně volně dostupných umožňující také srovnání s algoritmy jiných autorů. Na základě provedeného detailního hodnocení lze konstatovat, že algoritmus poskytuje velmi dobré výsledky a ve srovnání s aktuálně publikovanými přístupy jiných autorů dosahuje srovnatelné nebo lepší výsledky. Na rozdíl od zmíněných publikací se zabývá nikoli jen některými zmíněnými etapami řešení, ale finálně jich využívá v komplexním algoritmu, řešícím celý postup od CT dat po přesně segmentované objemy jednotlivých identifikovaných obratlů, které tvoří vstupní data pro návaznou práci, zabývající se detekcí a klasifikací lézí. Navíc se algoritmus vyznačuje vysokou robustností vůči výskytu patologií a artefaktů v datech a relativně nízkou výpočetní náročností. Disertační práce obsahuje několik původních přístupů, které byly průběžně publikovány na mezinárodních konferencích; výsledné řešení bylo publikováno jako časopisecký článek Jakubicek a kol. (2020). Během experimentální validace ve spolupráci s lékařskými experty se ukázalo, že navržené algoritmy jsou plně využitelné pro následující analýzu nádorových lézí.
|
|
|
Únava u onkologicky nemocných
NEJEDLÁ, Gabriela
Cílem této bakalářské práce bylo popsat, jakou úlohu zastávají sestry v problematice únavy u onkologických pacientů. Zjistit jaké existují možnosti ovlivnění únavy onkologických pacientů a jak jsou v praxi uplatňovány. Jakým způsobem je únava pacientů podstupujících onkologickou léčbu zaznamenávána a hodnocena v dokumentaci pacientů a jak je únava vnímána samotnými pacienty. V rámci praktické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami a devíti pacienty vybraných onkologických oddělení v nemocnicích ČR. Výběr respondentů byl záměrný. Získané rozhovory byly zpracovány pomocí techniky otevřeného kódování metodou tužka a papír. Při vyhodnocování rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno devět kategorií, rozhovory s pacienty byly vyhodnoceny v sedmi kategoriích. Některé kategorie byly námi dále rozděleny do několika podkategorií dle jejich zaměření. Z výsledků práce vyplývá, že se jedná o příznak, který je často ze strany ošetřovatelského personálu zanedbáván. Výzkum prokázal skutečnost, že sestry se hodnocením a zaznamenáváním únavy v dokumentaci nemocného nezabývají, jak by měly. Nejsou jimi prováděné veškeré možné intervence k ovlivnění únavy. Z výsledků byl dále zjištěn fakt, že pacienti nejsou převážnou většinou sester řádně edukováni o možnostech ovlivnění únavy i přes skutečnost, že sestra může kvalitní ošetřovatelskou péčí ovlivnit pacientův fyzický, ale i psychický stav, což se přímo odráží na míře únavy pacientů.
|
|
|
Výživa onkologických pacientů
Grossová, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo sestavit nutriční doporučení týkající se pacientů s nádorovým onemocněním a vypracovat ukázkový jídelní lístek pro tyto pacienty. První kapitola je věnována obecnému popisu nádorových onemocnění. Také jsou zde popsány zevní a genetické vlivy, podílející se na vzniku onkologických onemocnění. Další kapitoly se zabývají hodnocením nutričního stavu u onkologicky nemocných a komplikacemi, které mohou pacienty doprovázet při nedostatečné výživě. Čtvrtá kapitola popisuje možnosti nutriční podpory u pacientů s nádory. Poslední kapitola zahrnuje výživová doporučení a vybraná nutriceutika, která mají protektivní účinek před vznikem některých typů nádorů.
|
|
|
Výživa onkologicky nemocných pacientů v paliativní péči
TICHÁ, Miroslava
Výživa u onkologických pacientů v paliativní péči je velkým celosvětovým problémem, a proto mě napadlo toto téma zpracovat a dozvědět se o problematice více. I když se léčba onkologické choroby v této době posunula kupředu, výskyt nádorů se velmi zvýšil po celém světě v poměrně vysokých procentech. Tato práce je rozdělena na dvě části, přičemž v teoretické části je popisováno, jakým způsobem se onemocnění rozvinulo a jaká jsou procenta incidence, prevalence a mortality v České republice. Dalšími body uvedenými v práci jsou symptomy, které jsou spojeny s onemocněním malnutrice, kachexie, nevolnost a jiné. Nejdůležitější částí je však výživové doporučení, které je indikováno individuálně na každého pacienta zvlášť. K výživovým doporučením zařazujeme i enterální a parenterální výživu, jelikož správná výživa může ovlivnit nejen fyzický stav pacienta, ale i psychický stav. Posledním bodem v teoretické části je popsána paliativní péče a její rozdělení. Cílem praktické části práce bylo zmapovat, jakým způsobem se v současné době stravují onkologicky nemocní pacienti v paliativní péči. Pro doplnění cíle byly stanoveny 2 výzkumné otázky: 1. Jak ovlivňuje onemocnění chuť k jídlu pacientů v paliativní péči? a 2. Která složka stravy je u pacientů deficitní? Jednalo se o kvalitativní výzkum, probíhající u 6 onkologických pacientů na paliativním oddělení. Metodou zvolenou pro sběr dat u pacientů byly dotazníky a rozhovory s pacienty a zdravotnickým personálem. Po dokončení jsem zhodnotila jídelníčky v programu Nutriservis a celkový stav pacientů pomocí škály nejčastějších symptomů. Podle výsledků se většina pacientů pohybovala pod hranicemi normy, s protein energetickou malnutricí. Malnutrice u pacientů byla způsobena nedostatkem příjmu stravy, převážně bílkovinné, dále podáváním léků, které mohou ovlivnit chuť k jídlu nebo projevem symptomů spojených s onemocněním.
|
|
|
Komunikace zdravotníků s pacientem s onkologickým onemocněním
SLABOVÁ, Markéta
Cílem této práce je zjistit, jaký je současný stav komunikace mezi zdravotníkem a pacientem s onkologickým onemocněním. Touto prací vznikl manuál, který bude jakousi příručkou pro všeobecné sestry, které se setkávají s vážně nebo nevyléčitelně nemocnými, kde sestry najdou zásady komunikace s takovým pacientem. Teoretická část obsahuje informace o problematice komunikace, typy komunikace, či účel komunikace. Dále obsahuje problematiku onkologických onemocnění, jejich příčiny, diagnostiku, léčbu a také rozšíření v České republice a v Jihočeském kraji. V neposlední řadě se teoretická část zabývá tím, jak by měl probíhat přístup a komunikace s onkologicky nemocnými a jaké jsou další možnosti péče pro nevyléčitelně nemocné. Empirická část je založena na několika výzkumných otázkách, které by měly splnit dva vytýčené cíle. Na výzkumné otázky je odpovězeno pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů, a jehož výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a pacienti s onkologickým onemocněním. Sběr dat byl uskutečněn během února a března roku 2016 ve dvou Jihočeských nemocnicích. Po uskutečnění a zpracování rozhovorů do Microsoft Office Word byly vytvořeny identifikační údaje sester a respondentů. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí kategorizace dat a následném kódování. Analýza dat prokázala, že pacienti jsou spokojeni s komunikací a přístupem zdravotníků. Sestry jsou vůči tomuto tématu a vzniku syndromu vyhoření velice odolné.
|
|
|
Úloha sestry při výživě onkologických pacientů
KUBÁTOVÁ, Aneta
Diplomová práce: Úloha sestry při výživě onkologických pacientů. Problematika výživy onkologických pacientů je v posledních letech častým diskutovaným a stále aktuálním tématem. Výsledky z průzkumů z posledních let ukazují na vážnost situace a vybízejí k jejímu rychlému řešení. Situace není příznivá, nutriční péče v onkologii je stále podceňována, přestože tvoří významný stavební kámen pro celkovou úspěšnost léčby. Na této problematice mě zaujala naléhavost jejího řešení a zajímalo mě, jakou roli při výživě onkologicky nemocného může mít sestra. Zájem o tuto problematiku byl u mě ještě umocněn dotazy onkologických pacientů z mého okolí a poskytováním nedostatečných informací ve zdravotnických zařízeních. Na základě těchto skutečnosti jsem se rozhodla zabývat problematikou role sestry při výživě onkologického pacienta ve své diplomové práci.
|
|
|
Potřeby onkologicky nemocných pacientů v ambulantní péči
CHOVANOVÁ, Martina
Celosvetove stale roste pocet lidi s onkologickym onemocnenim. Podle odhadu Svetove zdravotnicke organizace bude narust tohoto onemocneni v nasledujicich deseti letech az ctyrnasobny. Je tedy celkem zadouci venovat energii do poznani potreb onkologicky nemocneho cloveka. Systematicke hodnoceni a planovane uspokojovani potreb jsou totiz stezejnim prvkem moderniho osetrovatelstvi. Jednou z nejdulezitejsich vyzev 21. stoleti je spravna organizace onkologicke pece. Ze se jedna o vyzvu nelehkou, umocnuje skutecnost, ze od spravne diagnostiky, pres chirurgicke metody lecby, po kurativni terapii, vcetne podpurne a paliativni, urazi pacient dlouhou cestu, na niz se potka s radou odborniku. Cilem bakalarske prace bylo: 1) Zmapovat potreby onkologicky nemocneho pacienta v ambulantni peci. 2) Zjistit, jake moznosti maji pacienti k uspokojeni svych potreb. K tomuto cili byly stanoveny ctyri vyzkumne otazky. Otazka 1: Jake specificke potreby maji pacienti s onkologickym onemocnenim v ambulantni peci? Otazka 2: Jak maximalne zajistit uspokojeni vsech jejich potreb? Otazka 3: Jake vztahy maji onkologicky nemocni se stejne nebo podobne nemocnymi pacienty? Otazka 4: Kde pacient ziskava vsechny potrebne informace o sve nemoci? Ke zpracovani tematu byla zvolena metoda kvalitativniho setreni pomoci rozhovoru s onkologicky nemocnymi pacienty. Rozhovory probihaly od ledna do brezna roku 2015. Dale pak metodou tuzka a papir doslo k rozkodovani ziskanych udaju. Tato data pak byla zanesena do jednotlivych schemat. Vyzkumny soubor tvorilo osm pacientu s onkologickym onemocnenim. Zpracovane vysledky budou vyuzity jako podpurny text pro planovanou vystavbu denniho stacionare v Chrudimi.
|
host ::
RSS.