|
|
Rodina a senior
ZEMANOVÁ, Anna
Rodina představuje pro seniora významnou podporu, a to zvláště v případech, kdy je senior umístěn do ústavního zařízení, nejčastěji do domova pro seniory. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci podílejí na péči o seniory, kteří jsou déle než 1 rok umístěni v domově pro seniory, a zda a jak se změnil vztah seniorů k blízkým po přijetí do zařízení. Rodinní příslušníci se podílejí na péči především v plnění fyzických potřeb. K tomu, aby se blízcí mohli podílet na péči, je nutné, aby věděli jakým způsobem a do jaké míry. Proto je velmi důležitá komunikace rodiny a profesionálního ošetřujícího personálu. Vztah seniora a rodinných příslušníků se po přijetí do zařízení nezměnil.
|
|
|
Motivace k výtvarným činnostem ve volném čase seniorů - projekt Řemesla a povolání
MÍČKOVÁ, Anna
Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá definicí pojmů, jako je motivace, stáří a volný čas seniorů a jejich způsob trávení volného času a také se zaměřuje na procvičování paměti ve stáří. V této části jsou poznatky čerpány z knih a propojuje souvislosti mezi danými tématy. Praktická část navazuje na část teoretickou a snaží se ji aplikovat v praxi. Náplní projektu je téma Řemesla a povolání, které se formou vzpomínek pokouší motivovat seniory k výtvarným aktivitám. Dochází tak k trénování paměti, rozvoji tvořivosti, fantazie, procvičování jemné motoriky a také ke zlepšení společenských kontaktů.
|
|
|
Rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006
BRUZLOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá faktory, které budou ovlivňovat poskytování sociálních služeb seniorům v budoucnosti. Jedním z těchto faktorů je postoj společnosti vůči seniorům, dalším faktorem je ochota a schopnost rodin poskytovat péči svým blízkým a posledním uvedeným faktorem je podpora státu při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj terénních služeb pro seniory. V závěru práce jsem se popsala rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006 a vlivy, které k němu přispěly.
|
|
| |
|
|
Sociální služby pro seniory - porovnání nabídky mezi Havířovem a Českými Budějovicemi
LUKESZOVÁ, Renáta
Název mé bakalářské práce je Sociální služby pro seniory {--} porovnání nabídky mezi Havířovem a Českými Budějovicemi. Uvedené téma jsem si vybrala proto, že naše populace stárne a přibývá osob nad 60 let. Senioři si často nejsou schopni, v důsledku věku či zhoršeného zdravotního stavu, sami zabezpečit péči o vlastní osobu. Vznik sociálních služeb je přínosem, můžou seniorům potřebnou péči zabezpečit. Cílem bakalářské práce bylo porovnat sociální služby pro seniory v Českých Budějovicích a Havířově. Hypotézou jsem předpokládala, že nabídka sociálních služeb pro seniory je v porovnávaných oblastech podobná. Pro výzkum jsem si zvolila dvě základní metody a techniky sběru dat {--} metodu dotazování (technika rozhovoru s poskytovateli služeb) a metodu analýzy dokumentů (obsahová analýza dokumentů informujících o dané službě {--} letáčky, internetové stránky). Jako hlavní techniku výzkumu jsem zvolila řízený rozhovor s poskytovateli služeb. Během rozhovoru jsem zadávala 10 ustálených otázek. Získané údaje jsem zapisovala do tabulek pro získání lepší přehledností o daných službách (viz přílohy). Techniku obsahové analýzy dokumentů informujících o dané službě (letáčky, internetové stránky) jsem zvolila jako doplňkovou, protože těchto dokumentů jsem nezískala mnoho (důsledku změn spojených se zavedením nového zákona č.108/2006Sb. o sociálních službách). Získané informace o službách jsem porovnávala podle formy služby (ambulantní, terénní, pobytové) a podle počtu poskytovatelů jednotlivých služeb (pobytové služby - domovy pro seniory, centra denních služeb, domovy s pečovatelskou službou, poradny, zařízení s činností pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelské a ošetřovatelské služby, volnočasové aktivity a organizace založené na dobrovolnické bázi) v uvedených městech pomocí tabulek a grafů. Z těchto tabulek a grafů vyplynulo, že nabídka sociálních služeb pro seniory je ve městech České Budějovice a Havířov velmi podobná. Liší se pouze v počtu poskytovatelů těchto služeb. V Havířově je méně poskytovatelů jednotlivých služeb než v Českých Budějovicích. Výzkum byl proveden k datu 13.4.2007.
|
|
|
Seniorky ve společnosti
SUCHOMELOVÁ, Věra
Práce se zabývá postavením seniorek ve společnosti, a to obecně ve společnosti západního typu, ale zejména v české společnosti.Teoretická část popisuje problematiku týkající se aktivního přístupu k životu ve stáří jako významné podmínky sociálního zdraví seniorek (a seniorů obecně), mýty vztahující se ke stáří, přibližuje možnosti, které mají seniorky a senioři v tomto směru v České republice, a zejména nastiňuje okruhy problémů seniorek v současné době, která preferuje mladickost a sexuální atraktivitu. Praktická část obsahuje výzkum Seniorky v katolické církvi, který mapuje aktivní přístup k životu, životní styl a životní spokojenost katoliček starších šedesáti pěti let a všímá si případných odlišností plynoucích z různého vzdělání, stavu či velikosti bydliště seniorek.
|
|
|
Senioři na lince důvěry
VYMĚTAL, Aleš
Práce se zabývá problematikou linky důvěry jako sociální služby a krizové pomoci, jež je určena pro seniory. Hlavní část práce se týká seznámení se základní terminologií, jež se týká životního období sénia, dále se věnuje tématu krize, krizové intervence a konečně popisuje fenomén linek důvěry. Praktická část práce obsahuje statistické údaje a komentáře týkající se sociální nonstop linky Senior telefon ŽIVOTa 90, kazuistiku uživatelky zmíněné linky a popis 3 závažných témat, jež se vyskytují na uvedené lince důvěry.
|
|
|
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
|
|
|
Adaptační proces klientů Domova důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích
SÁKOVÁ, Pavlína
Změna prostředí je ve stáří závažný stresor. Starší lidé potřebují obvykle více času k tomu, aby se mohli přizpůsobit a nepociťovali změnu jako nátlak. Adaptace na nové prostředí ve stáří je obvykle ztížena a také probíhá delší dobu. Při přemístění klienta z domácího prostředí do institucionální péče je potřeba dbát na to, aby byl přechod co nejplynulejší a maximálně bylo vyhověno potřebám klientů. Byly použity techniky kvalitativního výzkumu: řízené rozhovory s vybranými klienty Domova pro seniory Hvízdal, kasuistiky klientů, neřízené rozhovory se sociálními pracovníky a jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat - sociální dokumentace klientů. Z výzkumu byla stanovena hypotéza: Na adaptační proces klientů Domova pro seniory Hvízdal má vliv rodinné prostředí, zdravotní stav a přijetí změny životního stylu.
|
|
|
PREVENCE ÚRAZŮ U SENIORŮ
NEDVĚDOVÁ, Jana
Prevence úrazů u seniorů Úrazy starých lidí jsou jedním z vážných problémů dnešní medicíny. Představují nejen závažný zdravotní, ale i sociální problém. Senioři nejčastěji utrpí úraz v souvislosti s pádem. Následují dopravní úrazy. Další ohrožení z hlediska úrazů je u seniorů zejména v domácím prostředí. Také intoxikace ve stáří nejsou vzácné. Preventivní opatření spočívají ve snížení rizika úrazovosti. Prevence, která povede k trvalému snižování úrazovosti u seniorů, plně koresponduje s cílem č. 5, uvedeným v dokumentu Světové zdravotnické organizace ,,Zdraví 21``. Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní sociologický výzkum prováděný formou šetření. Použitým nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Výzkumným vzorkem populace byli senioři ve věku 65 let a více (130 respondentů) v rámci okresu České Budějovice, kteří byli vybráni podle pravděpodobnostního výběru. Data byla sbírána v průběhu roku 2005. Údaje byli zpracovány softwarem Střediska prevence úrazů Jihočeského kraje. Lidé v seniorském věku jsou nejvíce ohroženi úrazy v domácím prostředí a to zejména v důsledku snížení pohyblivosti. Nejčastějšími úrazy u seniorů jsou pády. Ochranné pomůcky a vybavení, které by minimalizovali riziko pádu (např. bezbariérové úpravy, protiskluzové podložky, madla apod.) stále nejsou standardním vybavením domácností seniorů. Problematická je také znalost telefonních čísel tísňového volání. Možnosti prevence úrazů u seniorů jsou značné, ale dosud jsou málo využívané. Zdá se, že oslovení této věkové skupiny by mělo vyjít od zdravotnické veřejnosti, se kterou mají senioři častý kontakt a které důvěřují. Větší zapojení tématu prevence úrazů by bylo vhodné i ve vzdělávacích programech pro seniory.
|
host ::
RSS.