|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
|
|
Politické aspekty územní samosprávy – případová studie obcí okresu Klatovy
Kunešová, Tereza ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Kobzev Kotásková, Sylvie (oponent)
Tato předkládaná práce je zaměřena na politické aspekty územní samosprávy. V první, teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a je zde popisována problematika související s lokální politikou a volebním chováním. Část praktická charakterizuje okres Klatovy, analyzuje volební výsledky od roku 1990 do roku 2014 a vlivy působící na volební účast v obcích okresu Klatovy. Výsledky jsou srovnávány se studií S. Balíka Okresy na severu. V závěrečné části je zhodnocena využitelnost studie na námi vybraný okres Klatovy.
|
|
|
Hlášené případy onemocnění svrabem v okrese Klatovy v letech 1961 až 2010
KALČÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma ?Hlášené případy onemocnění svrabem v okrese Klatovy v letech 1961 až 2010" se v teoretické části zabývá samotným popisem svrabu, jakožto svědivého kožního parazitárního onemocnění, které je stále aktuálním problémem na celém světě a v naší republice je nejčastější profesionální nákazou zdravotnických pracovníků. Zaměřila jsem se zde převážně na anatomii a fyziologii kůže, morfologii kožních změn, etiologii a epidemiologii svrabu, na jeho klinický obraz, diagnózu, léčbu, možné komplikace a prevenci. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum, pro který jsem zvolila metodu sekundární analýzy dokumentu. Údaje byly vybrány a zpracovány z deníků infekčních chorob a z listů epidemiologických šetření Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje ? územní pracoviště Klatovy a ze systému hlášení infekčních onemocnění Státního zdravotního ústavu v Praze. Demografická data jsem čerpala z veřejné databáze Českého statistického úřadu. Tato část tvoří ucelený přehled o výskytu hlášených případů onemocnění svrabem v okrese Klatovy za sledované období let 1961 až 2010. Soubor popisuji na základě roční incidence (na 100 000 obyvatel). Porovnávám strukturu souboru (1961 ? 1985 a 1986 ? 2010). Dále popisuji soubor z hlediska věku, pohlaví, sezónnosti a profese. Srovnatelná data porovnávám s daty za Českou republiku. V diskuzi se zamýšlím nad možnými příčinami rozdílného trendu roční incidence onemocnění svrabem na okrese Klatovy a v České republice v posledních letech. Hlavními cíli mé práce bylo získat přehled o hlášených případech svrabu na okrese Klatovy za sledované období let 1961 až 2010, dále porovnat data těchto hlášených případů s celkovými dostupnými daty v České republice a provést deskripci výskytu hlášených případů svrabu na okrese Klatovy za stejné časové období z hlediska věku, pohlaví, sezónnosti a profese. Uvedená bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací o problematice svrabu v okrese Klatovy i v České republice jak odborné, tak laické veřejnosti.
|
|
|
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
ŠURÝOVÁ, Helena
Bakalářská práce definuje a analyzuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem práce je zjištění efektivnosti a závislosti vynakládání financí na aktivní politiku zaměstnanosti a její vliv na snižování nezaměstnanosti. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou definovány v rámci České republiky a v okrese Klatovy. V závěru práce je zpracována statistická regresní a korelační analýza závislosti výdajů na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na míru nezaměstnanosti, pomocí které bylo možné potvrdit stanovenou hypotézu.
|
host ::
RSS.