|
|
Monitoring rozšiřování plantáží palmy olejné v Nikaragui pomocí metod dálkového průzkumu Země
Mezihoráková, Tereza
První částí této bakalářské práce je literární rešerše, která pojednává o rozšiřování plantáží palmy olejné v prostředí Střední Ameriky a také o dálkovém průzkumu Země a monitorování lesních a zemědělských ploch pomocí jeho metod. Praktická část se zabývá monitoringem plantáží palmy olejné mezi lety 2017 a 2022 pomocí družicových dat. Analyzovaným územím byl region Kukra Hill nacházející se ve státě Nikaragua. K analýze byly využity multispektrální snímky PlanetScope. Nejprve byly vypočteny vegetační indexy, vyhotoveny klasifikace, zjištěny plochy plantáží v daných letech a vyhotoveno jejich porovnání. V roce 2017 plocha plantáží palmy olejné v rámci zájmového území činila 4 109 ha, avšak z této plochy do roku 2022 zaniklo 445 ha, tudíž z roku 2017 se do roku 2022 zachovalo 3 664 ha. V roce 2022 plocha plantáží činila již 8 512 ha, z čehož vyplývá, že rozloha plantáží palmy olejné vzrostla mezi danými lety o 4 848 ha. Použitá metodika je využitelná i v jiných oblastech s podobnými geografickými podmínkami, kde dochází k rozšiřování plantáží palmy olejné a přispěje tak k lepšímu monitoringu studovaného jevu.
|
|
|
Dopady pěstování palmy olejné na ekosystémy lesů ve vybraných zemích
Perutka, Jonáš
Bakalářská práce popisuje současný stav problematiky dopadů pěstování palmy olejné na lesní ekosystémy, se zaměřením na dva vybrané reprezentativní státy, jimiž jsou Indonésie a Malajsie. První část práce popisuje základní informace o palmě olejné, jejím pěstování a historii. Dále je zde vymezen makroregion jihovýchodní Asie a momentální stav jeho lesů a biodiverzity. V poslední řadě je definován vztah makroregionu k palmě olejné a obecné dopady zmíněného pěstování na zdejší lesní ekosystémy. V druhé části jsou zanalyzovány jednotlivé dopady pěstování palmy olejné na lesní ekosystémy vybraných států a jsou zde jmenovány iniciativy, jež se těmto dopadům snaží zabránit. Následné porovnání zjištěných výsledků má za úkol ukázat čí lesy ovlivňuje zmíněné pěstování více. Poslední část práce přináší možné návrhy a doporučení ke zlepšení udržitelného pěstování ve vybraných státech a ochraně jejich lesů.
|
|
|
The effect of tropical land use change on soil-dwelling ants and termites, their interaction and on ecosystem processes they affect
TŮMA, Jiří
In this thesis I explore the role of tropical soil-dwelling ants and termites in driving ecosystem processes, their mutual interaction and their responses to tropical land use change. To do this I use a combination of methods, including a full review of the ant-termite interaction literature, field sampling for ants and termites, DNA barcoding-based inference of ant predation on termites, and creation and implementation of a new protocol for measuring terrestrial bioturbation. I found that the literature mainly documents anecdotal observations of interactions between ants and termites, the vast majority of which are predatory. Many of these appear to be opportunistic predation of termites by non-specific ants, although some ant species have developed sophisticated methods that enable them to specialise on termite predation. My field sampling demonstrated that soil ants and termites are susceptible to habitat degradation, with logging having minimal impacts, but conversion to oil palm affecting both groups to a greater extent. The predation rate of ants on termites differs between ant taxa, but seems to be stable across habitats. Finally, termites are important for soil bioturbation in all habitat types, but overall, this ecosystem function relies only on few species in oil palm plantations, raising concerns about susceptibility of this function to future extinctions. My work emphasizes the importance of maintaining the diversity of these two trophically linked groups for the ecosystem functions they provide.
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
|
|
Emise isoprenu u palmy olejné a jejich dopady na klima a na složení atmosféry
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Biogenní volatilní organické látky (BVOC) plní u rostlin mnoho fyziologických a ekofyziologických funkcí, například je to obrana proti různým abiotickým a biotickým stresům či signalizace. Emisní kapacita a spektrum emitovaných BVOC se mezi druhy liší. Isopren, s nejvyššími globálními ročními emisemi ze všech BVOC, má nezanedbatelný vliv na atmosférické chemické děje. Isopren tvoří sekundární organické aerosoly, v reakci s oxidy dusíku NOx může produkovat troposférický ozon a mění oxidační kapacitu atmosféry. Palma olejná (Elaeis guineensis Jacq.) je po několik posledních desetiletí rychle expandující plodina, jež je silným emitorem isoprenu. Převážná část světové kultivace palmy olejné probíhá v relativně malém regionu jihovýchodní Asie, čímž je rizikem pro regionální kvalitu ovzduší. Z dostupných dat vyplývá nutnost udržovat nízké koncentrace NOx v oblastech kultivace palmy olejné, aby se předešlo vyšší tvorbě troposférického ozonu. Globální modely emisí isoprenu se často rozcházejí a jen některé počítají s působením rozmáhajících se plantáží palmy olejné. Předložená práce si klade za cíl shrnout poznatky o fyziologických funkcích syntézy a emisí isoprenu při pěstování palmy olejné a o ekologických dopadech těchto procesů. V práci jsou stručně zmíněna i témata související s pěstováním palmy...
|
host ::
RSS.