|
|
Vliv vodních nádrží v povodí na odtokové charakteristiky při srážko-odtokových událostech
HOŘEJŠÍ, Štěpán
Tato bakalářské práce, psána jako literární rešerše, je zaměřena na jednu z důležitých funkcí vodních nádrží - retenci vody. Cíl bakalářské práce je ukázat, jak jsou vodní nádrže schopny ovlivnit odtok vody z povodí a tím tak ovlivnit hydrogram při srážko-odtokových událostech. První část bakalářské práce je zaměřena na celkové rozdělení vody a hydrologický cyklus. V další části jsou popsány vodní nádrže z různých úhlů pohledu včetně popisu jejich funkcí a různých rozdělení. Nechybí zde také jejich historie. Třetí část bakalářské práce je vyhrazena pro srážko-odtokové události. Dále jsou popsány faktory ovlivňující odtok vody z povodí, a také vliv vodních nádrží na vodní režim krajiny. Na závěr je uveden vliv vodních nádrží na velikost a tvar hydrogramu při srážko-odtokových událostech.
|
|
|
Vyhodnocení koncentrací dusičnanů ve vazbě na srážky a odtok vody na dílčích profilech Kopaninského toku
HUDCOVÁ, Ivana
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením koncentrací dusičnanů ve vazbě na srážky a odtokem vody na dílčích profilech Kopaniského toku. Dusičnany jsou chemicky soli kyseliny dusičné (např. draselné nebo sodné soli) a tvoří přirozenou součást rostlinné i živočišné hmoty (produkty metabolismu). Při běžných koncentracích nepůsobí škodlivě. Dusičnany se v těle mohou chemicky přeměnit na dusitany a ty pak dále na nitrosaminy (organické látky obsahující ve své molekule dusík) s karcinogenními účinky. Měření na jednotlivých stanovištích probíhalo ve čtrnáctidenním intervalu. Na kolísání koncentrací dusičnanů v povrchových a drenážních vodách je dobře patrný sezónní vliv. Nejvyšší hodnoty koncentrací dusičnanů byly naměřeny ve většině případů na jaře a nejnižší hodnoty koncentrací na podzim. Maximální koncentrace dusičnanů na celém povodí dosáhla hodnoty 181 mg.l-1 a minimální koncentrace dusičnanů dosáhla hodnoty 0,5 mg.l-1 . Srážky koncentrace dusičnanů příliš neovlivňují. Ve většině případů se koncentrace dusičnanů po srážkách na povodích mírně zvýšily nebo zůstaly stejné, což svědčí o tom, že jde znečištění plošného charakteru. Ačkoliv je v literatuře popsán vliv využití krajiny na množství odékající vody z povodí, nebyl tento vliv na sledovaných mikropovodích za určené období prokázán.
|
|
|
Analýza srážko-odtokových procesů a erozních charakteristik vybraného povodí při různém uspořádání krajiny
VANČUROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu srážko-odtokových procesů a erozních charakteristik vybraného povodí při různém uspořádání krajiny. Tato analýza byla řešena na povodí Lukaveckého potoka, které se nachází v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina. Teoretická část diplomové práce popisuje srážko-odtokový proces a následně se více zaměřuje na jednotlivé děje. Také zde charakterizuje vodní erozi, její důsledky, formy a protierozní opatření. Na konci teoretické části jsou popsány metody výpočtu odtoku vody a vodní eroze. Praktická část popisuje povodí Lukaveckého potoka, jeho charakteristiky přírodních podmínek a ohroženost vodní erozí. Dále je vypsán postup zpracování podkladů a dat v programu ArcGIS. Následně obsahuje vyhodnocení různých variant opatření a změn druhu pozemků na odtok vody z povodí a erozní ohroženost.
|
|
|
Faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech
TICHÁČEK, Pavel
Tato bakalářská práce je zaměřena na faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech. Práce začíná popisem oběhu vody v přírodě a pokračuje hydrologickou bilancí. Dále je zde popsán vznik srážek a odtok vody, kdy se odtok vody dělí na povrchový a podpovrchový. V práci je charakterizován srážko-odtokový proces a také jsou zde popsány faktory, které ovlivňují odtok vody z povodí. V poslední části práce jsou popisovány možnosti využití těchto faktorů pro protierozní a protipovodňovou ochranu.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
NEUBAUEROVÁ, Andrea
Diplomová práce "Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí" navazuje na bakalářskou práci "Přímý odtok" (direct runoff) vznik, metody stanovení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo objasnit základní pojmy problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Tato práce je zaměřena na vznik přímého odtoku v povodí. Konkrétně se jedná o subpovodí P6, P52, P53, které se nachází v povodí Kopaninského potoka. Dále se jedná o povodí Jenín I. a II., posledním analyzovaným povodím je Ostřice (SO2). Na povodích se zkoumají faktory ovlivňující přímý odtok. Nelze říci, že vznik přímého odtoku způsobuje pouze jeden faktor. Vždy se jedná o souhrn různých faktorů, mezi které se řadí hlavně atmosférické srážky, druh půdy, vegetace, klimatické či antropogenní podmínky, land use a svažitost území. V bakalářské práci je objasněna problematika více metod separace odtoku, ale tato diplomová práce se zaměřuje hlavně na dvě metody, které slouží pro výpočet poměru přímého odtoku/celkovému odtoku. 1): Empirická metoda GROUND, která separuje hydrogramy středních denních odtoků z povodí. 2): Metoda digitálního filtru Lyne Hollick, separující celkový soustředný odtok na rychlou a pomalou složku a vychází z teorie analýzy signálu. Následně byly výsledky separace odtoku porovnány v závislosti na faktorech ovlivňující vznik přímého odtoku. Jako vstupní data pro výpočet separace odtoku byly použity denní celkové průtoky za hydrologické roky pro každé analyzované povodí.
|
|
|
Přímý odtok - vznik a metody stanovení
NEUBAUEROVÁ, Andrea
NEUBAUEROVÁ, A. Přímý odtok ? vznik, metody stanovení. České Budějovice 2012. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zemědělská fakulta, obor Pozemkové úpravy a převody nemovitostí. Katedra krajinného inženýrství. Vedoucí práce V. Bystřický. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přímého odtoku (direct run-off) a za hlavní cíl považuje objasnit základní pojmy této problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Následně popisuje jeho účast v hydrologickém cyklu, tzn., že je součástí stálého oběhu podzemní a povrchové vody na Zemi. Voda se na zem dostává v podobě srážek, ať už se jedná o sněhové nebo dešťové srážky. Extrémní srážky jsou nebezpečné svoji silou, úhrnem a intenzitou. Díky těmto zmíněným situacím je možný vznik hydrologických událostí, kterými jsou povodně nebo období sucha. Spadlé srážky mají velký vliv na povrchový odtok a transport půdních částic. Při spadu srážek v podobě prudkého a intenzivního deště vzniká odtok přímý. Tato práce je zaměřena na vznik a geneze přímého odtoku. Dále, na faktory ovlivňující odtok, mezi které se řadí klimatické a antropogenní podmínky, vegetace, druh půdy a atmosférické srážky. Jsou zde objasněny vybrané metody případné separace, které jsou podrobně vysvětleny a popsány. V této části problematiky jsou zmíněny metody CN křivek, metoda GROUNG, MPGM, analýza poklesových větví a nakonec metoda digitálního filtru dle Chapmana. Těmito metodami je odtok dělen na základní a přímý.
|
|
| |
|
|
Metody separace složek odtoku vody
KUBEŠ, Ondřej
Práce se zabývá sledováním a měřením odtoku. To je důležité zejména k zjišťování zásob vody v povodí, nebo k včasnému zjištění extrémních hydrologických událostí, jako jsou povodně a období sucha, či kvůli rychlosti možného šíření znečišťujících látek. Pro zemědělství jsou hodnoty odtoku důležité zejména pro potřeby závlah. Dále je práce zaměřena na jednotlivé složky odtoku, metody používané k jejich separaci a podrobný popis jednotlivých složek odtoku. Praktická část je zaměřena na měřené průtoky z povodí Jenínského potoka, ležícího nedaleko hranic s Rakouskem, v okrese Český Krumlov. Jako vstupní data byly zvoleny průtoky z hydrologických roků 2005 ? 2008. Použitím třech vybraných separačních metod (metoda GROUND, metoda MPGM a metoda digitálního filtru dle Chapmana), které jsou podrobněji popsány a vysvětleny. Těmito metodami je odtok dále dělen na základní odtok a přímý odtok. Tyto výsledky jsou pak ještě pro čtyři časové úseky porovnány s metodou analýzy rozčlenění hydrogramu. Práce by měla ukázat na rozdíly v porovnaných metodách na jednom povodí.
|
host ::
RSS.