Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv Feldenkraisovy metody na tělesné schéma
Bestová, Zuzana ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Doubková, Lucie (oponent)
Bibliografický záznam BESTOVÁ, Zuzana. Vliv Feldenkraisovy metody na tělesné schéma. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2012. 96 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Magdaléna Lepšíková. Abstrakt Diplomová práce se zabývá neurofyziologickým pojetím tělesného schématu a vlivem Feldenkraisovy metody (FM) na jeho kvalitu. Výzkum zahrnoval sledování dvou skupin probandů bez poruch pohybového aparátu. Všichni sledovaní jedinci absolvovali vyšetření kvality tělesného schématu v podobě sady následujících testů: test odhadu tělesných rozměrů (šíře úst, šíře ramen, šíře boků, délka chodidla), modifikovaný test dle Petrie, test propriocepce a test grafestezie. Vyšetření bylo provedeno před intervencí FM a následně po skončení kurzu. První skupina (skupina A) čítající 13 osob (5 mužů, 8 žen) absolvovala semestrální kurz FM, druhá skupina probandů (skupina B) zahrnující 17 osob (3 muži, 14 žen) byla vystavena dvoudennímu programu FM. Statisticky signifikantní zlepšení přesnosti odhadu po intervenci FM bylo zaznamenáno u skupiny B pouze v odhadu délky chodidla (p = 0,0027). U skupiny A nebylo prokázáno statisticky významné zlepšení v žádném z odhadovaných tělesných rozměrů. V modifikovaném testu dle Petrie a v testu grafestezie nebyly zjištěny statisticky...
Vliv charakteru zaměstnání na somatognostické funkce
Pelánová, Petra ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cíle: Tato diplomová práce stručně shrnuje současné poznatky o vlivu sedavého a nesedavého zaměstnání na organismus, o neurofyziologii a funkci somatosenzorického systému a možnostech jak ovlivnit somatognostické funkce. Praktická část porovnává kvalitu somatognostických funkcí u skupiny vykonávající sedavé zaměstnání (SZ) a skupiny vykonávající nesedavé zaměstnání (NZ), při kterém nebývá dlouhá výdrž ve statických polohách a jsou často střídány pracovní polohy a pohyby. Metodika: Studie se zúčastnilo celkem 40 dobrovolníků. V obou skupinách byl stejný počet probandů. Vyšetřující při vedeném rozhovoru s probandem vyplnil dotazník pro získání anamnestických dat. Poté byly s vyloučením zraku vyšetřeny somatognostické funkce pomocí šesti vybraných testů. 2 testy byly zaměřené na vyšetření propriocepce horních končetin (HKK), 2 testy na propriocepci dolních končetin (DKK) a 2 testy na odhad tělesných rozměrů. Výsledky: Byl zajištěn signifikantní rozdíl ve výsledcích čtyř testů hodnotících kvalitu propriocepce HKK i DKK. Skupina probandů s nesedavým zaměstnáním vykazovala přesnější výsledky. V testu propriocepce HKK vsedě byl u skupiny SZ průměr odchylky od skutečnosti 4,4ř a u skupiny NZ 3,1ř (p=0,021). V testu propriocepce HKK ve stoji byla průměrná odchylka u skupiny SZ 4,0 cm a u skupiny NZ 3,0 cm...
Vliv Feldenkraisovy metody na tělesné schéma
Bestová, Zuzana ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Doubková, Lucie (oponent)
Bibliografický záznam BESTOVÁ, Zuzana. Vliv Feldenkraisovy metody na tělesné schéma. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2012. 96 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Magdaléna Lepšíková. Abstrakt Diplomová práce se zabývá neurofyziologickým pojetím tělesného schématu a vlivem Feldenkraisovy metody (FM) na jeho kvalitu. Výzkum zahrnoval sledování dvou skupin probandů bez poruch pohybového aparátu. Všichni sledovaní jedinci absolvovali vyšetření kvality tělesného schématu v podobě sady následujících testů: test odhadu tělesných rozměrů (šíře úst, šíře ramen, šíře boků, délka chodidla), modifikovaný test dle Petrie, test propriocepce a test grafestezie. Vyšetření bylo provedeno před intervencí FM a následně po skončení kurzu. První skupina (skupina A) čítající 13 osob (5 mužů, 8 žen) absolvovala semestrální kurz FM, druhá skupina probandů (skupina B) zahrnující 17 osob (3 muži, 14 žen) byla vystavena dvoudennímu programu FM. Statisticky signifikantní zlepšení přesnosti odhadu po intervenci FM bylo zaznamenáno u skupiny B pouze v odhadu délky chodidla (p = 0,0027). U skupiny A nebylo prokázáno statisticky významné zlepšení v žádném z odhadovaných tělesných rozměrů. V modifikovaném testu dle Petrie a v testu grafestezie nebyly zjištěny statisticky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.