|
|
VD Vlachovice – betonová tížní hráz
Juriga, Jan ; Šulc, Jan (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byl zpracován alternativní návrh betonové tížní hráze VD Vlachovice, k již existujícímu návrhu zemní sypané hráze. Rovněž byl proveden návrh vypouštěcího, odběrného a bezpečnostního objektu. Úvod práce zahrnuje popis lokality a vyhodnocení místních podmínek. V další části je řešena stabilita hráze a únosnost podloží. Dále byl proveden návrh vypouštěcího, odběrného a bezpečnostního objektu. Část práce se také zabývá transformační schopností vodního díla. Na závěr byla vytvořena výkresová dokumentace a zjednodušený trojrozměrný model hráze. Podklady potřebné pro zpracování práce mi byly poskytnuty společností AQUATIS a.s. se svolením Povodí Moravy, s.p.
|
|
|
Návrh výpustných a odběrných objektů vodního díla Nové Heřminovy
Neuvirt, Petr ; Švancara, Jiří (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byla představena ve zkratce uvažovaná přehrada Nové Heřminovy se základními parametry hráze. Uvedeny jsou požadavky na spodní výpusti a odběrná zařízení. Provedena byla analýza použitých uzávěrů všech přehrad v rámci celé České republiky. Hlavní náplní byl návrh tří variant spodních výpustí lišících se počtem, rozměry, umístěním a uzávěry. Dále varianta uspořádání odběrných zařízení. Jednotlivé varianty byly slovně popsány a doplněny vypočtenými hodnotami.
|
|
|
VD Vlachovice – betonová tížní hráz
Juriga, Jan ; Šulc, Jan (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byl zpracován alternativní návrh betonové tížní hráze VD Vlachovice, k již existujícímu návrhu zemní sypané hráze. Rovněž byl proveden návrh vypouštěcího, odběrného a bezpečnostního objektu. Úvod práce zahrnuje popis lokality a vyhodnocení místních podmínek. V další části je řešena stabilita hráze a únosnost podloží. Dále byl proveden návrh vypouštěcího, odběrného a bezpečnostního objektu. Část práce se také zabývá transformační schopností vodního díla. Na závěr byla vytvořena výkresová dokumentace a zjednodušený trojrozměrný model hráze. Podklady potřebné pro zpracování práce mi byly poskytnuty společností AQUATIS a.s. se svolením Povodí Moravy, s.p.
|
|
|
Management odběru orgánů z pohledu perioperační sestry transplantcentra
EIGNEROVÁ, Anna
Transplantologie je rychle se rozvíjející obor medicíny. S tím souvisí i rozvoj ošetřovatelské péče v tomto odvětví. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají perioperační sestry odběr orgánů v Transplantcentru IKEM a získat informace ohledně jednotlivých typů odběrů, péče o orgány, organizace práce perioperačních sester i o tom, jak práce na sestry působí. Jako metoda bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl rozdělen do několika částí a jehož výsledky byly následně kategorizovány. Psychická zátěž sester byla hodnocena pomocí Meisterova dotazníku. Do výzkumného šetření bylo záměrným výběrem zapojeno 8 perioperačních sester pracují v TC IKEM na plný úvazek a 8 perioperačních sester z chirurgických oborů. Perioperační sestry vnímají rozdíly v jednotlivých odběrech kadaverózních dárců a znají jejich modifikace. Důležitý je pro ně rozdíl v odebraných orgánech, zda se jedná o odběr ledvin či odběr multiorgánový s několika týmy chirurgů, rozdělení jater na split a redukci, či věk dárce. Na své práci zdůrazňují zodpovědnost, náročnost a stres. Zkušenější sestry spolupracují na odběrech orgánů v dárcovských nemocnicích, kde mají vlastní odpovědnost, ale zároveň jsou členkami dobře fungujícího odběrového týmu transplantcentra, kam patří sestra, koordinátor a odběrový chirurg. Tyto perioperační sestry slouží v pohotovostním režimu a nesou zodpovědnost za organizaci práce na operačních sálech. Jsou si vědomy náročnosti práce a jsou hrdé na to, kde pracují, zároveň často zmiňují i stres. Vědí, že je zapotřebí relaxovat a regenerovat. Dle Meisterova dotazníku můžeme perioperační sestry transplantcentra řadit do druhé kategorie zátěže, perioperační sestry pracující v chirurgických oborech spadají do první kategorie. Práce slouží jako studijní materiál a byla použita jako podklad pro prezentaci na odborné konferenci.
|
|
|
Zapojení dárců krevní plazmy do registru dárců kostní dřeně
Míková, Iveta ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na možnost využít potenciálu pravidelných dárců krevní plazmy k zařazení do registrů dárců kostní dřeně. Vychází se z předpokladů, že se jedná o téměř identickou populaci a kritéria pro darování krevní plazmy jsou podobná kritériím pro darování kostní dřeně, dárci krevní plazmy jsou pravidelně testováni na krví přenosná infekční onemocnění, mají zkušenosti s intravenózními odběry a z velké části splňují i věkový limit pro vstup do registru dárců kostní dřeně. Teoretická část popisuje anatomii a fyziologii krevní plazmy a kostní dřeně a současné poznatky k problematice dárcovství krevní plazmy a kostní dřeně. Dále popisuje typy a indikace transplantací kostní dřeně, registry dárců krevní plazmy a kostní dřeně, motivaci k dárcovství, úlevy a kompenzace pro dárce. Podklady pro zhotovení práce jsem čerpala zejména na základě zpracování rešerše z BČM (Bibliographia medica čechoslovaca) v Národní lékařské knihovně, z osobního zdroje odborné literatury, odborných konzultací, vlastních zkušeností a jiných bakalářských prací. Metodika: Práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím anonymního nestandardizovaného dotazníku. Cílovou skupinou byli dárci krevní plazmy ve věku 18 - 35 let. Cíl práce: Hlavním cílem bylo jednak zjištění zájmu dárců...
|
|
|
Návrh výpustných a odběrných objektů vodního díla Nové Heřminovy
Neuvirt, Petr ; Švancara, Jiří (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byla představena ve zkratce uvažovaná přehrada Nové Heřminovy se základními parametry hráze. Uvedeny jsou požadavky na spodní výpusti a odběrná zařízení. Provedena byla analýza použitých uzávěrů všech přehrad v rámci celé České republiky. Hlavní náplní byl návrh tří variant spodních výpustí lišících se počtem, rozměry, umístěním a uzávěry. Dále varianta uspořádání odběrných zařízení. Jednotlivé varianty byly slovně popsány a doplněny vypočtenými hodnotami.
|
|
|
Připojení elektrotepelných zařízení k síti
Sumka, Martin ; Lázničková, Ilona (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá elektrotepelnými zariadeniami a ich chovaním po pripojení do siete. Opisuje základné druhy elektrotepelných zariadení, ich štruktúru, stavbu, princíp premeny elektrickej energie na tepelnú energiu a deje, ktoré nastávajú pri ich prevádzke. Ďalej skúma základné druhy a spôsoby riešenia kompenzácie a symetrizácie použité u jednotlivých druhov elektrotepelných zariadení. Vysvetľuje základnú metodiku pri návrhu kompenzácie a symetrizácie konkrétneho elektrotepelného zariadenia a jeho súčastí.
|
|
|
Bilance dusíku v půdě ve víceletých polních experimentech
Prchalová, Renáta
Cílem práce bylo zhodnotit vliv různých forem hnojiv (minerálních, organických a jejich kombinací) při stupňované dávce N (N0, N1, N2, N3) na výnosy plodin (hrách, pšenice ozimá, okopanina, ječmen jarní) a obsah N v hlavním (HP) a vedlejším produktu (VP) a následně vyčíslit bilanci dusíku (vstupy a výstupy) u jednotlivých plodin v letech 2009 -- 2012. Pokusy o 9 kombinacích hnojení byly založeny v roce 1996 na třinácti stanicích ÚKZÚZ, které leží v rozdílných půdně-klimatických podmínkách (BVO, ŘVO). Výnosové výsledky se lišily dle oblastí a plodin. Výnos zpravidla narůstal s dávkami dusíku (různě odstupňované u jednotlivých plodin). Aplikace hnoje se odrazila výraznějším nárůstem výnosu brambor (BVO) než cukrové řepy (ŘVO). Po aplikaci hnoje k bramborám vykázal vyšší výnos následně pěstovaný jarní ječmen, zatímco po organicky hnojené cukrové řepě byly rozdíly ve výnosu ječmene jarního minimální. Obsahy N v HP i VP zpravidla narůstaly s jeho dávkou, přičemž vyšší obsahy N v zrně i slámě obou obilnin byly v ŘVO oproti BVO. Celková, resp. průměrná roční bilance N (vstupy, výstupy) byla záporná v obou oblastech u 8 z 9 variant (-- 2 až -- 62 kg N/ha v BVO, resp. -- 6 až -- 86 kg N/ha v ŘVO). Aplikace hnoje bilanci N sice výrazně zlepšovala, ale teprve ve spojení s nejvyšší dávkou N z minerálního hnojiva bylo dosaženo kladné bilance. Dosažené výsledky poukazují na nezbytnost volby adekvátní dávky N s ohledem na odběr dosahovaným výnosem.
|
|
|
Problematika odběrů biologického materiálu v ambulantních zařízeních z pohledu sestry
SRBOVÁ, Kateřina
Odběry biologického materiálu představují pro sestru pracující v ambulantní sféře, jednu z nejčastěji vykonávajících činností. Sestra se denně se s touto činností setkává a setkává se i s problémy s tímto spojené. Součástí vyšetření a léčby klientů jsou odběry biologického materiálu, proto by měly být provedeny správně a kvalitně. Kvalitu odběru biologického materiálu ovlivňuje sestra sama svou zručností a základními vědomostmi. V ambulantní sféře je nutné, aby každá sestra na základě svých znalostí a zkušeností prováděla odběry tak, aby nedocházelo k neznehodnocování odebraných vzorků a aby klienti navštěvující ambulantní zařízení byli spokojeni. Cílem práce bylo zjistit jaké jsou nejčastější problémy vyskytující se při odběru biologického materiálu v ambulantních zařízeních a zda sestry informují pacienty o přípravě k odběru biologického materiálu v ambulantních zařízeních. Byly stanoveny tři hypotézy : H1 {--} sestra při odběru biologického materiálu nepoužívá ochranné pomůcky, H2 - sestra při odběru biologického materiálu nedodržuje doporučené standardy a H3 - sestra neinformuje pacienta o přípravě k odběru biologického materiálu. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda technikou dotazníků pro sestry a pro klienty. Výzkumný soubor tvořilo 103 klientů a 73 sester z ambulantních zařízeních z Jižních a Středních Čech. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1 - sestra při odběru biologického materiálu nepoužívá ochranné pomůcky se nepotvrdila. H2 - sestra při odběru biologického materiálu nedodržuje doporučené standardy se nepotvrdila a H3 - sestra neinformuje pacienta o přípravě k odběru biologického materiálu se také nepotvrdila. Ze zjištěných výsledků tedy vyplývá, že mezi nejčastější problémy vyskytující se při odběru biologického materiálu jsou především komunikace, která mezi sestrou a klientem vázne, edukace klientů, uložení použitých pomůcek po odběru a dále samotný svoz vzorků do laboratoře. S výsledky výzkumu bych chtěla seznámit sestry výzkumného souboru a jejich vedoucí pracovníky, poučit je o možnostech řešení. Výsledky z výzkumu bych ráda použila při prezentaci na seminářích určených pro ambulantní sestry.
|
host ::
RSS.