|
|
Stravovací zvyklosti dětí a mládeže ve vybraných školách
OHEROVÁ, Martina
Za poslední desetiletí enormně narůstá počet dětí a mladistvých se zdravotními problémy v důsledku nevyhovujícího stravování. Nejedná se již "pouze" o nadváhu či obezitu, problém je mnohem širšího spektra - nemoci jako diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a další problémy kardiovaskulárního systému se již dávno netýkají pouze dospělých lidí. Koneckonců, všechna výše zmíněná onemocnění jsou s obezitou úzce spjata. Tato práce je zaměřena na žáky základních a středních škol, na zjištění jejich stravovacích zvyklostí a následné porovnání. Práce je rozdělena na 2 části. Teoretická část zahrnuje základní číselné údaje vypovídající o kvalitě stravování ve světě i u českého obyvatelstva a popisuje vlastnosti současného stravování. Dále také zdůrazňuje význam stravy pro dětský organismus v jednotlivých etapách jeho vývoje, včetně již toho nitroděložního. Samozřejmě podává i výživová doporučení, a to jak v rámci preference konkrétních složek stravy, tak v rámci frekvence stravování, rozložení příjmu energie během dne apod. Taktéž stručně charakterizuje jednotlivé složky stravy a jejich funkci v organismu, popisuje způsoby, jakými lze zjistit stav výživy člověka a závěrem se věnuje patologii dětské výživy. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníků. Sběr dat byl prováděn anonymně. Dotazníky byly rozdány 7. a 9. třídám základní školy a 1. a 3. ročníkům střední školy v okrese Jihlava. Respondenti odpovídali celkem na 15 otázek, z nichž dvě byly otevřené. Z 65 dotazníků (100 %) rozdaných na základní škole se vrátilo 55, 2 z nich musely být pro neúplnost vyřazeny, celkem tedy 53 - návratnost 82%. Na střední škole bylo rovněž rozdáno 65 dotazníků (100 %), vrátilo se 54 - návratnost 83%. Cílem této práce bylo zjistit stravovací návyky dětí a mladistvých, a posoudit, zda pozitivní přístup ke zdravé výživě mají spíše mladší žáci na základních školách, kdy jsou ještě pod silnějším vlivem rodičů, či zda na výživu více dbá starší, středoškolská mládež. Na základě tohoto cíle jsem si stanovila dvě hypotézy. Hypotéza 1: Existují rozdíly ve stravování na vybraných základních a středních školách v okrese Jihlava. Hypotéza 2: Středoškolská mládež se nestravuje v souladu s potravinovou pyramidou. Po následném otestování obou hypotéz se prokázalo, že rozdíly mezi žáky základní školy a středoškolské mládeže skutečně existují. Překvapivě lépe však v hodnocení obstáli studenti střední školy. Ti, až na konzumaci alkoholu, mají lepší stravovací zvyklosti - mají pravidelnější stravu, snídaně byla častěji v souladu s výživovými doporučeními, častěji navštěvují školní jídelnu, u většiny nebylo prokázáno pravidelné aktivní kouření atd. Úsilí o osvětu zdravého životního stylu by se tedy mělo zaměřit především na mladší děti na základních školách a zejména na jejich rodiče, kteří je v tomto raném věkovém období ještě významně ovlivňují. U obou škol se bez rozdílu vyskytly závažnější nedostatky v konzumaci ovoce a zeleniny, poměrně vysoký byl rovněž počet žáků, kteří již někdy zkusili tabák nebo konzumaci alkoholu. Kromě hypotéz jsem také porovnávala rozdíly v odpovědích v závislosti na pohlaví dotazovaných a souvislost výsledného bodového hodnocení dotazníku s Body Mass Indexem, který jsem u jednotlivých respondentů vypočítávala na základě uvedené výšky a váhy. Mezi chlapci a dívkami se prokázaly jen minimální rozdíly, týkaly se spíše složení dopoledních svačin (dívky preferovaly zdravější potraviny) a aktivnějšího zájmu o zdravý životní styl, rovněž u dívek. Souvislost mezi Body Mass Indexem a výsledným bodovým hodnocením dotazníku prokázána nebyla. Tato práce může posloužit pedagogům škol jako výukový materiál v rámci podpory zdravého životního stylu, rovněž tak rodičům dětí a mladistvých pro rozšíření znalostí této problematiky.
|
host ::
RSS.