|
|
Teologická inspirace pro kvalitní ošetřovatelskou domácí péči
BERKIOVÁ, Kateřina Adriana
Práce se zabývá celostním pojetím komplexní domácí ošetřovatelské péče. Nejprve jsou popsány jednotlivé charakteristické aspekty domácí péče, kdo péči poskytuje, v jakém rozsahu, jakými zásadami se přitom musí řídit, pozornost je věnována zejména potřebám klientů a správné komunikaci s nimi. Protože domácí péči často zajišťují charitní církevní organizace, je pojednáno také o Charitě České republiky. Poslední kapitola první části se zabývá častým problémem pracovníků v pomáhajících profesích, sy dromem vyhoření. Pro kvalitní provádění zdravotní a sociální péče byly ve společnosti vypracovány standardy kvality, které jsou při poskytování péče závazné a pomocí nichž se dá kvalita poskytnuté péče hodnotit. Naší otázkou je, jak může teologie přispět kvalitě domácí péče. Pro naplňování určitých prvků kvality jsou v této práci nabídnuty teologické impulsy, které mohou pomoci při poskytování kvalitní holistické domácí péče klientům.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně
BRIGANTOVÁ, Marie
Ošetřovatelská péče o pacienty trpícími duševními poruchami doznala v posledních letech mnoha změn, stejně jako v jiných oblastech péče o zdravého i nemocného člověka. Ke zpracování tématu ?Specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně? byla zvolena metoda kvalitativního šetření pomocí rozhovorů a zúčastněného skrytého pozorování. Výzkumný soubor byl složen ze sester a pacientů v Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě. Soubor tvořilo 10 sester pracujících na interním oddělení této léčebny a 10 pacientů na tomto oddělení hospitalizovaných. Ve skrytém pozorování bylo pozorováno všech 10 sester, které odpovídaly na kladené otázky. Rozhovor se sestrami obsahoval 16 otázek, s pacienty 12 otázek. Byly stanoveny tři cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně, zjistit, jaká je informovanost pacientů o možnostech léčby a zjistit, jaká je připravenost sester komunikovat s pacienty s psychickou poruchou. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky, a to zda znají sestry specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně, zda jsou pacienti informováni o možnostech léčby a zda sestry umí komunikovat s pacienty hospitalizovanými v psychiatrické léčebně v souvislosti s plněním ošetřovatelských intervencí. Cíle byly splněny, sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně a že umí komunikovat s pacienty s psychickou poruchou. Dále bylo zjištěno, že pacienti jsou málo informováni o léčbě své nemoci, ale i o průběhu vyšetření a možných komplikací po vyšetření. Využití v praxi: Práce bude sloužit jako studijní materiál a jako podklad pro vypracování semináře na dané téma.
|
|
|
Aplikace modelu Oremové v péči o seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská.
SOUKUPOVÁ, Hana
Bakalářská práce má za cíl naučit všeobecné sestry, které pracují v tomto zařízení, porozumět modelu Oremové tak, aby uměly zpracovávat podle něj individuální ošetřovatelské plány. Doposud byly zpracovávány tyto anamnézy u seniorů podle modelu Gordonové. Jelikož Oremová se zabývala deficity sebepéče, které u seniorů nalézáme nejčastěji, proto stálo za zvážení tento model vyzkoušet v každodenní praxi. Byly stanoveny 3 cíle, v kterých se měla najít vhodnost modelu Oremové v péči o seniory z pohledu zjišťování jejich soběstačnosti a ošetřovatelské péče, objevit zda tento model je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové a zjistit, jak se všeobecným sestrám pracuje s novým modelem. Z těchto stanovených cílů byly vytvořeny 4 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Model Oremové je vhodný k určení soběstačnosti seniora. Aplikovaný model Oremové je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové. Sestrám i seniorům, z Centra sociálních služeb Staroměstská lépe vyhovuje model Oremové. Na závěr lze říci, že všechny stanovené cíle byly splněny. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 respondentů. Z tohoto počtu zvořily jednu polovinu všeobecné sestry, tu druhou pak senioři z Centra sociálních služeb Staroměstská. Všechny odpovědi se zaznamenali pomocí diktafonu. Pro tuto práci byla použita kvalitativní metoda a sběr dat pomocí zpracovávání jednotlivých anamnéz podle modelu Oremové a Gordonové. Během vyplňování těchto anamnéz byly použity pozorovací archy, jak na sestry, tak také na seniory. Pozorování u sester, bylo přímé, nezúčastněné a skryté a pozorování u seniorů bylo přímé, zúčastněné a zjevné. Dále byl sběr dat realizován u sester standardizovaným rozhovorem a u seniorů také standardizovaným rozhovorem.
|
|
|
Uspokojování potřeb pacientů - cizinců hospitalizovaných na izolační jednotce určené pro léčbu tuberkulózy dle zásad holismu.
STRNKOVÁ, Romana
Abstract: I v současné době představuje tuberkulóza stále velký zdravotnický problém na celém světě. Česká republika se v současné době řadí mezi země s nízkou incidencí tuberkulózy. Vlivem migrace se však v posledních letech zvyšuje zastoupení cizinců v celkovém počtu onemocnění tuberkulózou na našem území. V praxi to má za následek zvýšení počtu cizinců hospitalizovaných na izolačních jednotkách určených k léčbě tuberkulózy. Vzhledem k odlišnostem, které se týkají především rozdílné kultury, jazyka, stravovacích návyků, zvyků, rituálů a tradic představuje pobyt v prostředí izolační jednotky pro tyto pacienty velice traumatizující zážitek. Proto se tato bakalářská práce zabývá problematikou uspokojování potřeb pacientů ? cizinců hospitalizovaných na izolační jednotce určené pro léčbu tuberkulózy dle zásad holismu. Na samém počátku byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů ? cizinců hospitalizovaných na izolační jednotce uspokojovány potřeby dle zásad holismu. Dalším cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly ve vnímání nemocničního prostředí na izolační jednotce u pacientů ? cizinců. Teoretická část se zabývá holistickým přístupem v péči o pacienty, současným multikulturním ošetřovatelstvím, komunikací při poskytování ošetřovatelské péče, specifiky ošetřovatelské péče na izolační jednotce a kulturními specifiky hospitalizovaných pacientů. Výzkumná část je založena na kvalitativním sběru dat. Metodami výzkumného šetření byly rozhovor, pozorování a obsahová analýza dokumentace. Výzkumný vzorek tvořilo pět pacientů ? cizinců, kteří byli hospitalizováni na izolačních jednotách pro léčbu tuberkulózy v Nemocnici České Budějovice, a.s. a Plicní léčebně v Humpolci. Na základě získaných informací shromážděných z rozhovorů s pacienty, byly sestaveny kazuistiky ze kterých vyplývá, že u pacientů ? cizinců jsou během hospitalizace uspokojovány potřeby dle zásad holismu. Uspokojování těchto potřeb je však do jisté míry ovlivněno nutností dodržování hygienicko ? epidemiologických norem, které se týkají specifik chodu tohoto oddělení. Prostředí izolační jednotky vnímají pacienti - cizinci vzhledem ke svým kulturní i jazykovým odlišnostem velmi intenzivně. Hospitalizace v nemocničním prostředí, kde jsou v cizí zemi izolováni od svých blízkých, negativně ovlivňuje jejich chování, vnímání a reagování. Jedním z aspektů, které celý proces ještě dále prohlubují je pak jazyková bariéra. Poskytováním ohleduplné multikulturní ošetřovatelské péče, která respektuje názory, tradice, zvyky a kulturní specifika jednotlivce, jsme dále schopni prostřednictvím včasných intervencí, zajistit šetrnou a netraumatizující adaptaci na nové prostředí a nově vzniklou situaci.
|
|
|
Ošetřování cévních vstupů u pacientů na hemodialyzačním oddělení jako ošetřovatelský problém
ŠTRBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na současnou problematiku dialyzovaných pacientů s dialyzačním katétrem. Základním předpokladem dobře fungující dialyzační léčby je funkční dialyzační katétr a minimum komplikací během jeho používání. Důraz se klade na dodržování aseptického přístupu při manipulaci s katétrem určenému k dialýze. Cílem je zjistit, zda sestry dodržují ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů, zda sestry na standardním oddělení pokládají za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze a zmapovat nejvíce problémovou oblast ošetřování cévních vstupů z pohledu sester. Ze stanovených cílů vyplývají následující výzkumné otázky. 1. Dodržují sestry ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů? 2. Pokládají sestry na standardním oddělení za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze? 3. Jaká je nejvíce problémová oblast ošetřování cévních vstupů z pohledu sester? Výzkum byl prováděn kvalitativní formou pomocí skrytého pozorování. Výzkumu se zúčastnilo 5 sester z dialyzačního střediska Fresenius Medical Care v Benešově a 5 sester z interního oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie a.s. v Benešově. Pozorování bylo doplněno anonymní anketou též rozdanou na dialyzačním středisku a standardním interním oddělení. Dle zjištěných výsledků lze stanovit hypotézy. Ošetřovatelský standard při ošetřování cévních vstupů všechny sestry nedodržují, sestry na standardním oddělení pokládají za problém manipulaci s katétrem určenému k hemodialýze a nejvíce problémová oblast při ošetřování cévních vstupů je nedodržování aseptických postupů během ošetřování dialyzačních katétrů a neposkytnutí převazového materiálu pacientovi do domácího prostředí. Výsledky výzkumu poslouží k vytvoření návrhu ošetřovatelského standardu Ošetřovatelská péče o dialyzační katétr. Tento návrh může být předložen ošetřovatelskému managementu daných oddělení. Docílilo by se zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s dialyzačním katétrem.
|
|
|
Hodnocení kvality ošetřovatelské péče
SEDLÁČKOVÁ, Eva
Abstrakt Název této bakalářské práce je ?Hodnocení kvality ošetřovatelské péče?. Je mnoho definic kvality dle jednotlivých autorů. Ale ve všech definicích je vidět jedna společná věc. Je to pacient a jeho požadavky, jsou tím hlavním hodnotitelem kvality. Cílem této práce bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na gastroenterologickém oddělení. Tento cíl byl splněn. Spokojenost pacienta je subjektivní, souvisí s uspokojením či neuspokojením pacientových potřeb. Spokojenost je skutečnost oproti očekávání klienta. Pokud je skutečnost lepší než to co pacient očekával spokojenost bývá vysoká, je-li tomu naopak spokojenost je nízká a pacient je frustrován. Výzkum práce byl vypracován prostřednictvím kvantitativní výzkumné metody. Kvantitativní metodu tvořil dotazník pro pacienty, který byl sestaven na základě prostudování odborné literatury. Zvolili jsme si tři hypotézy, které jsme po zhodnocení výsledků potvrdili. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny pomocí grafů. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na gastroenterologickém oddělení nemocnice České Budějovice a. s. Pomocí výzkumu jsme zjistili, že většina pacientů je spokojena s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. V praxi je možné využít poznatky získané při výzkumu k publikaci v odborné literatuře. Za přínos této práce považuji zmapování spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí na gastroenterologickém oddělení, výsledky spokojenosti pacientů jsou výbornou zpětnou vazbou pro ošetřovatelský personál. Dále budou poznatky z této práce předány managementu gastroenterologického oddělení, kterému mohou sloužit k zamyšlení nad ošetřovatelskou péčí.
|
|
| |
|
|
Specifika ošetřovatelské dokumentace při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům
KUBIŠOVÁ, Pavla
Abstrakt Tato diplomová práce nese název ? Specifika ošetřovatelské dokumentace při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům?. Ošetřovatelská dokumentace je velice důležitá, na tom se shodnou všichni zdravotničtí pracovníci, avšak v tomto ohledu je také velice komplikovaná a nejednotná. Největším problémem, který zde nastává, je ten, že potřeby jsou rozdílné s ohledem na kulturu, zemi, ze které jedinec pochází a náboženství, které vyznává. Proto je důležité všechny tyto informace sjednotit a zamyslet se nad celoplošným užíváním těchto důležitých dat, které se problematikou cizinců zabývají. V současné době je toto zaměření důležité, protože vlivem migrace se na našem území České Republiky bude vyskytovat mnoho rozdílných kultur a národností, které budou od zdravotnického personálu očekávat tu nejkvalitnější ošetřovatelskou péči s přihlédnutím na jejich potřeby. Na počátku byly stanoveny dva cíle, zjistit, zda jsou v ošetřovatelské dokumentaci obsaženy specifické informace k poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům a zjistit, zda je potřebné, aby součástí ošetřovatelské dokumentace byly specifické informace týkající se pacientů cizinců. Současně byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zaměřovala na to, zda je dokumentace užívaná v nemocnicích uzpůsobená na uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb pacientů cizinců. Díky výzkumné otázce číslo dvě jsme se snažili zjistit, zda se v nemocnicích používá specifická dokumentace zaměřená na pacienta cizince. Poslední třetí výzkumná otázka řešila problém, zda je potřebné, aby součástí ošetřovatelské dokumentace byly specifické informace týkající se pacientů cizinců. Šetření bylo provedeno metodou kvalitativního šetření za pomoci nestandardizovaného rozhovoru a v druhé časti rozhovoru byla využita analýza dat. Výzkumným vzorkem byly sestry na lůžkových oddělení nemocnic v jihočeském kraji, západočeském kraji, středočeském kraji a severomoravském kraji. Informace získané od jednotlivých sester byly zpracovány formou rozhovoru. Šetřením se zjistilo, že na jednotlivých odděleních nemocnic ošetřovatelská dokumentace nemá v dostatečné míře obsažené informace, které jsou zaměřeny na klienty cizince a nedochází tedy k uspokojování psychických, sociálních a spirituálních potřeb pacientů cizinců. Z tohoto vyplývá, že na jednotlivých odděleních sestry nemají k dispozici dokumentaci, která by se těchto klientů týkala a zaměřovala by se na jejich potřeby, ale je pro všechny klienty, kteří sem přicházejí jednotná. Závěr je, že první stanovený cíl byl splněn a druhý cíl se splnil také. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom chtěly doporučit, aby sestry na odděleních měly možnost se seznamovat s multikulturním ošetřovatelstvím a bylo by vhodné zajistit ošetřovatelskou dokumentaci, která by se zaměřila pouze na klienty pocházející z cizí země. Je to důležité proto, aby byly dostatečně uspokojovány potřeby těchto klientů a ošetřovatelská péče následně bude poskytovaná kvalitně.
|
|
|
Rozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu
ALTMANOVÁ, Marie
Diplomová práce na téma {\clq}qRozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo pomocí kvalitativního výzkumného šetření zjištěno, že mentoři nevidí rozdíly ve vzájemném vztahu se studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Byla vyvrácená hypotéza, že studenti magisterského studijního programu mají s mentory lepší vztahy než studenti bakalářského studijního programu. Z rozhovorů s mentory dále vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vztah mentora v ošetřovatelství ke studentům magisterského a bakalářského studijního programu je nedostatek času na studenty. Dále byla pomocí dotazníkového šetření potvrzena hypotéza, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím vztah studentů k mentorovi je mentorovo věnování se studentům.
|
|
|
Povědomí sester pracujících na odděleních ARO a JIP o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb.
MARTÍNKOVÁ, Petra
V této práci jsme se zabývali kompetencemi sester, pracujících na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče, stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme stanovením rolí sester a jednotlivými kompetencemi sester všeobecných a sester majících vystudované specializační vzdělání a to konkrétně, všeobecná sestra pro intenzivní péči. Taktéž je v teoretické části popsáno, jaký typ pacientů je hospitalizován na již zmíněných odděleních. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Jako druhý cíl jsme si stanovili zjistit, zda sestry dodržují kompetence z již zmiňované vyhlášky. Dotazníkové šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Brno, Fakultní nemocnici Plzeň Lochotín, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a také byly dotazníky sestrám rozdány pomocí sociální sítě na internetu. Na začátku jsme si stanovili dvě hypotézy. A to, že sestry nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a druhou, že sestry nedodržují své kompetence vyplývající z výše uvedené vyhlášky. Po vyhodnocení sestrami vyplněných dotazníků jsme si obě hypotézy potvrdily. Sestry opravdu nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a taktéž neprovádějí všechny výkony, které jim vyhláška umožňuje. Předpokládáme, že by tato práce mohla napomoci ke zvýšení odborného vzdělání sester a následné zkvalitnění ošetřovatelské péče na odděleních anesteziologicko resuscitační a intenzivní péče.
|
host ::
RSS.