Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy v domovech pro seniory a možnosti jejich řešení
PĚCHOTOVÁ, Blanka
Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat nejčastější ošetřovatelské diagnózy používané v domově pro seniory a intervence k těmto ošetřovatelským diagnózám. Ke zmapování byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou nejčastějších ošetřovatelské diagnózy klientů ve vybraném domově pro seniory? Jaké jsou intervence u nejčastějších ošetřovatelských diagnóz? Použité metody Ke zjištění informací byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování pomocí nestandardizovaného hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v únoru 2014 v G centru Tábor, domov pro seniory. Rozhovory byly zapsány do poznámkového bloku a posléze přepsány. Při zpracování výsledků byla použita metoda kódování za účelem vyhledávání nejčastějších slovních spojení, na jejichž základě byly vytvořeny kategorie a k nim podkategorie, shrnuté do schémat. Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvořilo 10 sester domova pro seniory v rozmezí 43-57 let, pracujících na pozici všeobecných sester a staniční sestry. Rozhovorům předcházelo seznámení sester s tématem bakalářské práce a účelem výzkumu a písemný souhlas ředitelky zařízení. Výsledky Ze zpracovaných rozhovorů po analýze dat vzniklo 8 kategorií: Ošetřovatelský proces, Využívání ošetřovatelského procesu, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu, Ošetřovatelské diagnózy, Intervence, Dokumentace ošetřovatelské péče, Poskytování péče. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována slovní spojení, a vše je znázorněno v přehledných schématech. Z rozhovorů vyplynulo, že sestry mají povědomí o metodě ošetřovatelského procesu, který nejčastěji charakterizovaly jako uspokojování potřeb klienta. Závěr Cílem moderního ošetřovatelství je vysoká kvalita poskytované péče a aktivní účast klienta v ní, vyjádřena v konečné fázi uspokojením jeho potřeb s respektem k individuální kvalitě života, vedoucí k udržení zdraví a zmírnění fyzické i psychické bolesti. Praktickým výstupem bakalářské práce je brožura nejčastějších ošetřovatelských diagnóz a jejich intervencí v domově pro seniory , G centrum Tábor.
Využití prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Využití prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi Současný stav V současnosti patří tento koncept v zemích Evropské unie k velmi uznávaným a využívaným konceptům v ošetřovatelské péči, ale i v oblasti pedagogiky. Tento koncept se orientuje na všechny oblasti lidských potřeb a využívá se zejména v péči u dětí předčasně narozených, v péči o děti i dospělé s vrozeným intelektovým a somatickým postižením, u lidí s různými akutními a chronickými onemocněními, po úrazech mozku a také klientů s demencí. Cílem konceptu je uspořádat podmínky uživatelů zdravotní péče tak, aby byl podporován jejich vývoj, autonomie a umožnění prožití jejich života v nejvyšší možné míře kvality. Cíle práce V této bakalářské práci jsme si stanovili dva cíle. Prvním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou všeobecné sestry orientované v oblasti bazální stimulace. Cílem druhým bylo zjistit, jak všeobecné sestry využívají bazální stimulaci na vybraných odděleních. Metodologie Pro empirickou část k získání a ke zpracování potřebných dat bylo využito kvalitativního výzkumu a provedení polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty na vybraných odděleních. Výzkumný soubor tvořilo celkem 16 respondentů. Byly to všeobecné sestry pracující na interním, traumatologickém a rehabilitačním lůžkovém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. a všeobecné sestry pracující v Hospici svatého Lazara v Plzni. Výsledky Po provedení analýzy získaných dat nám vznikly 2 hlavní kategorie. U první kategorie: "Orientovanost sester v oblasti aplikace prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi" nám vzniklo 8 podkategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Bylo zjištěno, že všeobecné sestry na vybraných odděleních znají pojem bazální stimulace, některé prvky BS, ale pouze tři absolvovaly kurz bazální stimulace. U kategorie druhé: "Využití prvků bazální stimulace všeobecnými sestrami na daných odděleních" vzniklo podkategorií 5. Polovina dotazovaných respondentek neaplikují prvky BS a druhá polovina pouze některé, z čehož vyplývá, že kdyby prošly kurzem BS všechny všeobecné sestry, mohly by tak využívat bazální stimulaci a tím výrazně zkvalitnit ošetřovatelskou péči aplikací nejvhodnějších prvků BS. Závěr Z šetření vyplynulo, že je personál nedostatečně informovaný o konceptu bazální stimulace. Výsledky potvrzují, že koncept aplikují zejména všeobecné sestry, které prošly kurzem bazální stimulace. Ostatní sestry aplikují jen některé prvky, které znají z pozorování proškolených zdravotnických pracovníků, kteří mají kurz BS a aplikují ho v ošetřovatelské praxi, nebo díky informacím ze školy, či jiných zdrojů. Nemůže tedy docházet ke kvalitnímu poskytování jednotlivých prvků bazální stimulace a správné edukaci a komunikaci s rodinou, která je v rámci BS velmi důležitá. Nakonec byl vytvořen souhrn Desatero bazální stimulace.
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy a intervence u fyziologického novorozence
LAPÁČKOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
Ošetřovatelská intervence u klientů s arytmií ve středním věku
KOLÁŘOVÁ, Libuše
Dnešní rychlý rozvoj medicíny je již na takové úrovni, že se snaží maximálně vyjít pacientům vstříc a úspěchy v moderní léčbě jsou patrné. Neslibují naprosté uzdravení, ale včasnou diagnostikou, správně zvolenou léčbou, či včasným lékařským zákrokem, a v neposlední řadě přístupem celého ošetřujícího personálu a zvláště profesionálním přístupem sestry, která je neodmyslitelnou součástí komplexní péče a často je první, která se s pacientem setká a dovede rozpoznat problém a zajistit, aby se začal tento problém řešit, se může kvalita života pacienta zlepšit co nejdříve nebo mohou být alespoň včas odstraněny akutně vzniklé potíže.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.