|
|
Analýza stravy a péče o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách v okrese České Budějovice
KLIMEŠOVÁ, Monika
V posledních letech přibývají žádosti rodičů o zařazení dvouletých dětí do předškolních zařízení a v této souvislosti začaly vznikat dětské skupiny. Dále v roce 2020 vstoupí v platnost novela školského zákona, která umožní, aby předškolní vzdělávání probíhalo zpravidla už od dvou let. Ke zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření, která byla provedena formou pozorování a rozhovorů. Prvním cílem bylo porovnat rozdíly v péči o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách. Hlavní rozdíl mezi mateřskými školami a dětskými skupinami spočívá v menším počtu dětí v dětských skupinách. Počet pečujících osob je v obou zařízeních většinou stejný, a proto není možné přistupovat v mateřských školách k dvouletým dětem individuálně. Druhým cílem bylo porovnat stravování v mateřských školách a dětských skupinách. Bylo zjištěno, že jídelní lístky jsou v mateřských školách v souladu se Spotřebním košem, který je měsíčně vyhodnocován. Dětské skupiny tuto povinnost nemají, tudíž bylo provedeno posouzení pestrosti nabídky jídelního lístku. Stravování v dětských skupinách je srovnatelné s mateřskými školami včetně doporučeného pitného režimu. Bohužel byly zaznamenány velké nedostatky u nabídky čerstvé zeleniny hlavních chodů.
|
|
|
Mléčná výživa ve školských zařízeních v ČR a EU
KLUIBER, Petr
Mléko a mléčná výživa jsou důležitou součástí racionální výživy dětí. Mléko obsahuje snadno vstřebatelné bílkoviny potřebné pro růst, vývoj a obnovu tkání. Mléčný tuk je, mimo jiné, bohatým zdrojem vitaminů a sacharidy pohotovým zdrojem energie. Mléko dále obsahuje množství minerálních látek, ze kterých je největší význam přikládán vápníku. Vzhledem k rizikům, plynoucím z nedostatečného příjmu vápníku, se tento fakt zohledňuje ve školním stravování. Vlivu školního stravování na zdravotní stav a další vývoj dětí je kladen veliký význam ve všech zemích EU. Regulace školního stravování se však v jednotlivých zemích liší. Od nezávazných vládních doporučení, která řeší například velikost porcí nebo nabízená jídla přes úplné zákazy některých produktů až po celostátní systém norem, jaký je např. v ČR, kde každá školní jídelna je povinna dodržovat normy tzv. "spotřebního koše". Vedle školního stravování existují projekty podporující spotřebu mléka a mléčných výrobků. Nejvýznamnější z nich je program Školní mléko, v ČR realizován od roku 1996 prostřednictvím společnosti Laktea, která ve spolupráci se školami obnovila dodávání mléka a mléčných výrobků dětem. V roce 1999 získalo Školní mléko státní podporu a po vstupu do EU a získání unijní podpory se pak začal naplno rozvíjet. Vzhledem k rostoucímu zájmu, kdy na počátku bylo zapojeno 426 škol, oproti dnešnímu počtu 3000 subjektů, lze říci, že projekt je úspěšný a žádoucí. Akce Školní mléko je obdobně realizována i v dalších zemích EU, přičemž si jednotlivé členské státy mohou samy zvolit, na které výrobky ze seznamu EU budou čerpat dotace a mají možnost si podle vlastních potřeb tento program přizpůsobit. Mimo to, mají státy možnost podporovat Školní mléko i z dalších prostředků, mohou poskytovat mléko buď za plnou cenu, dotované nebo zdarma. Rovněž mají právo upravit obsah některých složek mléka nebo mléčných výrobků, například snížit obsah tuku.
|
|
|
Kvalita výživy dětí mladšího školního věku
JURÁSKOVÁ, Petra
V diplomové práci se zabývám výživou a stravováním dětí mladšího školního věku. Vlastní výzkum probíhal na ZŠ a ZUŠ Vltava, Bezdrevská 3, České Budějovice a lze ho rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve vyhodnocení jídelních lístků v období od září 2009 do června 2010. Jednotlivá jídla byla analyzována pomocí moderního nutričního programu NutriDan a následně porovnávána s normou potřeby energie a vybraných makronutrientů a mikronutrinetů dle Nevorala a kol., (2003). Podle vyhlášky č. 107/2008 Sb., o školním stravování je počítáno v průměru s 35 % z celkové denní výživové dávky na oběd. Ve druhé části výzkumu byla posuzována pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých jídel v měsíci ve školní jídelně. Ve třetí části výzkumu byly sledovány stravovací návyky žáků pomocí dotazníkového šetření. Čtvrtá část spočívala v testování hypotéz. Z provedeného výzkumného šetření bylo zjištěno, že příjem energie byl splněn pouze u žáků první třídy, u třetího a pátého ročníku byl příjem energie nízký. Příjem bílkovin z oběda byl vysoký u všech sledovaných ročníků. Hodnoty přesahovaly 100 % DDD. Plnění tuků bylo u žáků prvního ročníku velmi vysoké, dosahovalo v průměru u chlapců 44,60 % DDD a u dívek 47,27 % DDD. U žáků třetí a páté třídy bylo plnění dostačující. Plnění sacharidů bylo u žáků prvního ročníku dostačující, nízké plnění bylo po celý školní rok u žáků třetího ročníku, kde průměr činil 29,62 % DDD a u pátého ročníku byl průměr 27,67 % DDD. Potravní vláknina byla hrazena u všech dotazovaných žáků v dostatečném množství. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník. Plnění vybraných vitamínů bylo vysoké, zvlášť u vitamínů skupiny B. Na nízké hranici plnění se pohyboval vitamín A, který v průměru dosahoval u žáků prvního ročníku 31 % DDD, u žáků třetího ročníku 27,13 % DDD a u žáků pátého ročníku 26,60 % DDD.Z posouzení pestrosti jídelních lístků lze poukázat na nedostateční zastoupení luštěninových polévek, ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso bylo v některých měsících zastoupeno nadměrně. Z dotazníkové šetření vyplývá, že s přibývajícím věkem docházelo k poklesu konzumace snídaní, dopoledních svačin a odpoledních svačin, též se snižovala návštěvnost školní jídelny. Pitný režim byl dostatečný. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: BMI index je u dívek vyšší než u chlapců, příjem sacharidů u dětí je vysoký, pitný režim je dostačující.
|
|
|
Analýza jídelních lístků na vybrané základní škole z hlediska dodržování doporučených výživových dávek
BARTOŠ, Ladislav
Diplomová práce vychází z šetření, které bylo provedeno na Základní škole Velešín ve školním roce 2007/2008 a bylo zaměřeno na žáky pátých, sedmých a devátých ročníků. Cílem diplomové práce byla analýza jídelních lístků z důvodu zjištění saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Výzkumné šetření lze rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve sběru jídelních lístků za školní rok, jejich analyzování v programu NutriDan a následném porovnání s normou potřeby pro školní oběd, která činí 35 % z celkové denní výživové dávky. V druhé části byla posouzena pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých pokrmů ve školní jídelně v měsíci. Třetí částí bylo provedení dotazníkového šetření stravovacích návyků u žáků. Ve čtvrté části byly statisticky vyhodnoceny tři testovací hypotézy pomocí chí-kvadrát testu. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že energie splňovala požadované plnění pouze u dívek 9. ročníku. Plnění se pohybovalo na úrovni 36,14{--}38,29 % doporučené denní dávky (DDD). U ostatních ročníků byla energie podhodnocena. Bílkoviny byly hrazeny celoročně nadlimitně. U žáků 5. ročníku se plnění pohybovalo v rozmezí 72,66{--}98,24 % DDD (průměr činil 84,7 %), u žáků 7. ročníku v rozmezí 55,28-74,22 % DDD (průměr činil 64,2 %) a u žáků 9. ročníku v rozmezí 64,93{--}103,15 % DDD (průměr činil 82 %). Plnění sacharidů bylo nedostatečné. U 5. ročníku bylo v rozmezí 18,81{--}25,35 % DDD, u 7. ročníku pouze v rozmezí 16,27{--}23,52 % DDD a u 9. ročníku v rozmezí 21,54{--}29 % DDD. Příjem lipidů byl zjištěn nadměrný u dívek 9. ročníku (37,56-46,21 % DDD). Potravní vláknina byla hrazena v normě potřeby. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník, plnění nepřekračovalo v žádném měsíci u žáků 5. ročníku 21,62 % DDD, u žáků 7. ročníku 19,82 % DDD. U žáků 9. ročníku bylo plnění v rozmezí 21,37{--}27,86 % DDD. Celoročně nadlimitně byl plněn vitamín B6 a B12. Posouzením pestrosti bylo zjištěno nízké zastoupení luštěninových polévek, ryb, ovoce a zeleniny. Nadměrně bylo zastoupeno v několika měsících vepřové maso a sladké pokrmy. U chlapců byl zřetelný stoupající trend hodnoty Body Mass Index (BMI) v závislosti na jejich věku, s přibývajícím věkem vynechávalo více respondentů snídani a obědvalo více mimo školní jídelnu, což může být jedna z příčin nadváhy či obezity u dětí. Nedostatečná byla konzumace ovoce a zeleniny. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: fyzická aktivita nebyla závislá na pohlaví respondentů, BMI respondentů byl závislý na pravidelné konzumaci snídaně, doba strávená u televize a počítače nebyla závislá na věku respondentů.
|
host ::
RSS.