|
|
Nutriční porovnání potravin živočišného a rostlinného původu
Tichá, Kateřina ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Nahrazování potravin živočišného původu jejich rostlinnými alternativami je běžné u některých alternativních směrů stravování, ale rostlinné náhražky stále častěji konzumují i běžní spotřebitelé. Cílem této diplomové práce bylo porovnat potraviny živočišného původu s jejich alternativami a zhodnotit, jak je odborná a laická veřejnost informována o rozdílech mezi nimi. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 223 respondentů, z nichž 136 nemělo žádné vzdělání v oblasti výživy. Výsledky ukázaly, že informovanost laiků o nutričním složení rostlinných alternativ potravin živočišného původu je významně nižší než u odborníků. Odborníci také častěji věnují pozornost informacím na etiketách potravin a hodnotí své stravování jako zdravější než laická veřejnost. Vzdělání v oblasti výživy naopak nemělo významný vliv na zkušenosti s alternativními směry stravování ani na frekvenci konzumace rostlinných alternativ živočišných produktů. V rámci praktické části této práce byl proveden i průzkum trhu. Bylo zjištěno, že rozdíly ve složení a nutričních hodnotách nejsou jen mezi potravinami živočišného původu a jejich alternativami, a také mezi jednotlivými rostlinnými náhražkami. Z rostlinných alternativ mléka lze nejlépe hodnotit sójové nápoje, které se množstvím bílkovin téměř vyrovnají mléku a mají nižší podíl...
|
|
|
Rosička krvavá (Digitaris sanquinalis L.) plevel nebo obilnina?
PAUROVÁ, Natálie
Cílem bakalářské práce bylo formou literární rešerše shromáždit všechny dostupné informace o výskytu, šíření, nutriční hodnotě a využití druhů z rodu Digitaria sdůrazem na rosičku krvavou (Digitari sanguinalis). Rosička krvavá je v současnosti považována spíše za plevelnou rostlinu pro své rozšíření jak v tropických, subtropických tak oblastech mírného pásma. Výnam její regulace v porostech rok od roku narůstá. Její využití jako obiloviny upadlo v zapomnění. Jiné druhy z rodu Digitaria, hlavně: Digitaria iburua a Digitaria exilis, pěstované v Africe jsou v současnosti pro vysoký obsah sirných aminokyselin (methionin a cystin) v zrnu považovány za "super potravinu".
|
|
|
Senzorické hodnocení vybraných obilných nápojů
URBAN, Martin
Cílem diplomové práce bylo senzorické a nutriční hodnocení rostlinných nápojů. Analýza se zaměřila na rýžové a ovesné nápoje. Část populace má zdravotní problémy při konzumaci mléka. Určitou náhradou tak mohou být nápoje z luštěnin, obilovin, ořechů apod. Ovesné a rýžové nápoje neobsahují cholesterol, jsou zdrojem minerálních látek a vitaminů. Rýžový a ovesný nápoj neobsahuje laktózu ani mléčné bílkoviny. Jejich negativem je nedostatečné množství bílkovin a skutečnost, že na rozdíl od mléčné bílkoviny je bílkovina obilnin neplnohodnotná, deficitní. Rýžový nápoj neobsahuje lepek. Senzorická analýza měla za cíl porovnat jednotlivé nápoje a určit jejich odlišnost mezi vzorky, určit intenzity určitých vlastností a určit nejlepší a nejhorší pořadí vzorků. Senzorická analýza potvrdila rozdíly mezi jednotlivými výrobci. U rýžových nápojů hodnotitelé došli k závěru, že vnímají rozdíl mezi výrobkem společnosti Alpro a Alnatura, přičemž nápoj společnosti Alnatura vyhodnotili jako nejpřijatelnější. Obsah tuku v rýžových nápojích je nízký (1-1,1 g tuku na 100 ml). Nápoje obsahovaly rovněž málo bílkovin (0,1-0,3 g/100 ml). Ovesné nápoje se lišily zejména u výrobců Alnatura a Delhaize - Bio. Nápoj výrobce Delhaize - Bio hodnotitelé preferovali nejvíce. Nutriční složení výrobků je obsahem tuku podobné rýžovým nápojům (1-1,5 g tuku na 100 ml). Množství bílkovin bylo mírně vyšší (0,6-1 g bílkovin na 100 ml). Z nutričního hlediska je patrný rozdíl mezi kravským mlékem a rostlinnými nápoji z ovsa a rýže. Rýžový a ovesný nápoj, které byly preferovány, obsahovaly nejvíce cukru a vařivá příchuť byla cítit nejméně.
|
|
|
Suroviny pro výrobu jemného pečiva a výrobní sortiment
Šindelářová, Monika
V první části bakalářské práce na téma Suroviny pro výrobu jemného pečiva a výrobní sortiment je uvedena legislativa týkající se jemného pečiva a spotřeba pečiva. Druhá část práce je zaměřena na nutriční složení základních surovin (mouka, tuk, cukr, kypřící látky, voda, mléko, vejce, zlepšující přípravky, náplně) a na jejich hlavní funkce v těstě a pečivě. Rozdělení jemného pečiva na koláčové, vánočkové, smažené, listové, křehké, třené a šlehané, technologie výroby a sortiment jednotlivých druhů je popsáno v další části. V poslední části práce je zmíněn způsob balení pečiva a možnosti využití mrazírenské technologie v pekárenství a uveden obsah tuku některých výrobků. V příloze je zobrazen sortiment jednotlivých druhů jemného pečiva.
|
|
|
Optimalizace krmné dávky vybraných druhů lemurů
ŽAHOUROVÁ, Petra
Lemur kata Lemur catta, lemur vari červený Varecia rubra a lemur vari černobílý Varecia variegata patří do čeledi Lemuridae a jsou endemité Madagaskaru. Ve volné přírodě je potravní strategií obou rodů frugivorie a folivorie, přičemž rod Varecia je více frugivorní. Práce byla rozdělena na dvě části ? studie krmných dávek vybraných druhů lemurů v několika zoologických zahradách v České republice a dále pak etologická studie potravního chování lemurů kata chovaných v zoologické zahradě Jihlava. Pro výživovou studii byly vybrány zoologické zahrady Lešná, Jihlava, Ústí nad Labem, Ohrada a Chleby. Ze zjištěných krmných dávek pro vybrané druhy lemurů bylo vypočítáno průměrné množství potravy na jedince za den. Z tohoto průměru byly následně spočítány výživové hodnoty (tuky, bílkoviny, sacharidy, vláknina, vápník, fosfor a železo) pro každou variantu jídelníčku nebo den v týdnu zvlášť. Pro etologické pozorování byla použita metoda přímého pozorování technikou behaviour sampling-snímkování určitého chování. Pozorování proběhlo od července do prosince 2011 v celkovém rozsahu 56 hodin. Studií bylo zjištěno, že krmné dávky ve vybraných zoologických zahradách se velmi liší v množství předkládané potravy, ale i nutričním složením. Ve všech zoologických zahradách je lemurům vari předkládáno více potravy než lemurům kata. V průměru tento rozdíl činí 144,25 g. Sledováním bylo zjištěno, že vyhledáváním tráví lemuři kata v zoo Jihlava v průměru 19,75 minut za den a manipulací s potravou pak v průměru 42,75 minut za den. Celkově tedy tráví potravním chováním v průměru pouze 62,5 minut (1,04 hod) za den. Dále byl také zjištěn rozdíl v délce potravního chování při pozorováních, kdy bylo v ubikaci umístěno několik větví na okus. Přidáním větví se délka potravního chování zvýšila v průměru o 22,67 minut za den.
|
host ::
RSS.