|
|
Podávání rizikových léčiv jako ošetřovatelský problém
KOUKALOVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice podávání rizikových léčiv a rizikům, jako je jejich uskladňování, objednávání a likvidace. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti a vědomosti sester v oblasti rizikových léčiv a jejich znalosti o specifikách spojených s podáváním těchto léků. Pro naplnění cílů jsme určili dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. Jaké jsou zkušenosti sester v oblasti podávání rizikových léčiv? Jaké jsou znalosti sester o specifikách podávání rizikových léčiv? Hypotéza 1: Znalost všeobecných sester o specifickém podávání rizikových léčiv je ovlivněna délkou praxe. Hypotéza 2: Znalosti všeobecných sester o specifickém podávání rizikových léčiv jsou dostatečné. Výzkumné šetření jsme realizovali pomocí kombinace kvalitativní a kvantitativní výzkumné techniky. V rámci kvalitativní techniky jsme vedli polostrukturovaný rozhovor s jednotlivými všeobecnými sestrami (11 respondentů) a v rámci kvantitativního šetření jsme použili nestandardizovaného dotazníku předkládaného všeobecným sestrám (100 respondentů). Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření je zjevné, že všeobecné sestry (87 %) mají znalosti v oblasti podávání rizikových léčiv a jsou dostatečně informovány o specifikách spojených s aplikací rizikového léku. Vědí, kde naleznou v případě potřeby na svém oddělení vnitřní směrnice nemocnice, které upravují, jak se mají v danou chvíli či situaci zachovat. Pouze jedna respondentka uvedla, že informovaná byla až za pochodu a důležité bylo hlavně podepsat směrnici. Výsledky kvalitativního výzkumného šetření ukázaly, že většina respondentek ví, jaká jsou riziková léčiva, jak a kde se uskladňují a jak se mají správně likvidovat. Čtyři respondentky uvedly, že nevědí, co jsou LASA léky. Toto zjištění mě překvapilo, protože tuto odpověď jsem dostala od všeobecných sester, které jsou v praxi i několik desítek let. Zde jsem předpokládala, že po tolika letech praxe budou toto odvětví podrobně znát. Závěrem můžeme z výsledků výzkumných šetření konstatovat, že většina respondentek je velmi dobře seznámena s problematikou podávání, uskladňování a likvidace rizikových léčiv. U respondentek, které nemají dostatečné znalosti o problematice rizikových léčiv, můžeme konstatovat, že neznalost pochází z nedostatečného nebo z chybějícího zaškolení či proškolení v této oblasti. V návaznosti na toto zjištění jsem práci doplnila o informační leták, který je uveden v příloze bakalářské práce, kde jsou stručně a jasně shrnuty zásady správné manipulace, skladování a likvidace léčiv.
|
|
|
Infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče.
BUDÍNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřená na infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče. Navzdory tomu, že se kvalita ošetřovatelské péče, ale také samotná prevence nemoci neustále zlepšují, infekce močových cest se nadále řadí mezi jedno z nejčastějších onemocnění dětského věku. Z tohoto důvodu je velmi důležité uvedení do problematiky tohoto onemocnění, seznámení se s ošetřovatelskou péčí o dítě a veškerá specifika týkající se práce sestry. Teoretická část práce se zabývá samotným onemocněním infekce močových cest u dětí, od anatomie a příznaků, až po diagnostiku a léčbu. Dále se zaměřuje na práci sester při ošetřování dítěte s infekcí močových cest. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny dva cíle. První cíl bakalářské práce měl zmapovat ošetřovatelské problémy u dětí s infekcí močových cest. Druhý cíl měl za úkol zjistit zásady v ošetřovatelské péči u dítěte s IMC. Oba cíle byly stanoveny jak z pohledu sester, tak rodičů. Empirická část bakalářské práce byla zpracována jako kvalitativní výzkumné šetření. Byla zde použita metoda nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 10 respondenty. První polovinu respondentů tvořily sestry, pracující na dětském lůžkovém oddělení a druhou polovinu rodiče dětí, hospitalizovaných na dětském lůžkovém oddělení s onemocněním infekce močových cest. Při zpracovávání rozhovorů, byla použita metoda otevřeného kódování, speciálně metoda tužka a papír. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaké existují zásady v souvislosti s ošetřovatelskou péčí u dětí s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 2: Jaké znalosti o infekci močových cest mají rodiče dětí? Výzkumná otázka 3: Jaké ošetřovatelské problémy mají děti s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 4: Jaké znalosti z hlediska ošetřovatelské péče mají rodiče dětí? Výsledky výzkumného šetření ukázaly nejčastější ošetřovatelské problémy, které byly dále rozděleny dle odpovědí respondentů. Z rozhovorů sester vyplynuly 3 nejčastější ošetřovatelské problémy. Jedná se o problematiku hypertermie, dále akutní bolest a riziko infekce. Shodně byly v souvislosti s touto problematikou uváděny i způsoby jejich řešení. Především se jednalo o podávání analgetik a antipyretik, dle ordinace lékaře a dodržování bariérové ošetřovatelské péče k předcházení vzniku infekce. Z rozhovorů s rodiči vyplynuly nejčastější problémy týkající se dítěte. Jednalo se především o bolest a hypertermii. S tímto tématem byly dále propojeny i způsoby řešení problému, kdy nejčastější odpovědí bylo podávání antibiotik cíleně na infekci močových cest. Dále z výzkumného šetření vyplynuly zásady ošetřovatelské péče poskytované u dítěte s infekcí močových cest. Tyto výsledky se také rozdělují dle odpovědí respondentů. Sestry v rozhovorech shodně uvedly, že u dítěte s infekcí močových cest, neexistují žádné specifické zásady pro ošetřovatelskou péči. Tuto péči provádějí stejným způsobem, jako u dětí s jiným onemocněním. Z rozhovorů dále vyplynuly konkrétní postupy v ošetřovatelské péči, jako jsou hygiena, podávání léků, měření tělesné teploty, odběry moči a krve, dodržovat dostatečný pitý režim pacienta, zápis do dokumentace atd. Zajímavostí je položka týkající se edukace pacientů a rodičů. Sestry na toto téma uvedly, že rodiče pacienta needukují. Tento druh péče zde provádí pouze ošetřující lékař. Z výsledků šetření je zřejmá většinová spokojenost, týkající se péče, edukace atd., jak ze strany ošetřovatelského personálu, tak ze strany rodiny. Na druhou stranu by však tyto výsledky mohly posloužit k částečné změně, týkající se především provedení sesterské edukace. Tato změna by mohla v budoucnu posloužit k ještě větší spokojenosti pacientů a jejich rodiny a dále ke snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí.
|
host ::
RSS.