|
|
Delirium na oddělení intenzivní péče pohledem sestry
Křížová, Jana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Delirium na oddělení intenzivní péče pohledem sestry Úvod: Delirium je kvalitativní porucha vědomí, jedna z nejčastěji se vyskytujících se orgánových dysfunkcí na ICU s incidencí až u 60 - 80 % ventilovaných pacientů. Je nezávislým prediktorem vyšší mortality a je asociováno s rozvojem post-ICU neurokognitivního deficitu u dospělých pacientů. U dospělých kriticky nemocných je doporučeno delirium rutinně monitorovat za využití validovaných screeningových testů (CAM-ICU či ICDSC). Je-li zdravotní sestra edukována a vybavená patřičným diagnostickými nástroji, pak se může podílet na prevenci, diagnóze a terapii deliria. Cíl: Cílem magisterské diplomní práce bylo zjistit úroveň znalostí sester v ČR o deliriu a klinickou praxi v péči o tyto nemocné. Metody: Výzkum byl proveden kvantitativní metodou dotazníkového šetření. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím na ICU s dospělými pacienty. Distribuován byl ve dvou fakultních nemocnicích a jedné krajské nemocnici od srpna do září 2017. Výsledky: Rozdáno bylo 130 dotazníků, návratnost činila 110 kusů (84 %). Mezi zjištění patřily skutečnosti, že 63 % respondentů se domnívá, že má o deliriu dost informací, 66 % by uvítalo vzdělávací akce. Celkem 51 % sester neprovádí kroky k prevenci deliria, 35 % sester je nezná. Screening provádí 2 % respondentů,...
|
|
|
Ošetřovatelské diagnózy u klienta s Amyotrofickou laterální sklerózou
ŠVECOVÁ, Karolína
Tato bakalářské práce pojednává o onemocnění Amyotrofická laterální skleróza (ALS). Teoretická část se věnuje anatomii motorického systému, charakteristice onemocnění, etiologii, příznakům, diagnostice, léčbě a zahrnuje také specifické úlohy sestry ve zmíněné problematice. Dále se zabývá základními oblastmi v ošetřovatelském procesu u klienta s touto chorobou. Empirická část byla zpracována na základě výzkumných cílů a otázek, které se týkají ošetřovatelských diagnóz a intervencí vyskytujících se u klientů s ALS. Pro získání výsledků bylo použito kvalitativního šetření. Klienti s Amyotrofickou laterální sklerózou byli vybráni jako výzkumný soubor. Informace byly zjišťovány pomocí podkladu pro sběr údajů dle Teorie deficitu sebepéče D. Oremové. Pro následné zpracování anamnestických souborů byla následně použita technika otevřeného kódování, metoda "tužka - papír". Takto se u jednotlivých klientů získaly intervence a specifické problémy, které se následně definovaly za pomoci NANDA Taxonomie II. jako ošetřovatelské diagnózy. K porovnání výše zmíněných intervencí v rámci diskuse poté posloužila publikace Nursing Interventions Classification (NIC). Výsledky přinesly odpovědi na položené výzkumné otázky. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zjištěny základní ošetřovatelské diagnózy. Ty jsou závislé na aktuálním stádiu onemocnění. Nejvíce postiženou oblastí u klientů s ALS jsou požadavky univerzální sebepéče. Do této kategorie se řadí požadavky na dostatek vzduchu, stravy, tekutin, vylučování nebo rovnováha aktivity a odpočinku. V rámci jednotlivých ošetřovatelských diagnóz byly následně zmíněny související intervence.
|
|
|
Využití prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Využití prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi Současný stav V současnosti patří tento koncept v zemích Evropské unie k velmi uznávaným a využívaným konceptům v ošetřovatelské péči, ale i v oblasti pedagogiky. Tento koncept se orientuje na všechny oblasti lidských potřeb a využívá se zejména v péči u dětí předčasně narozených, v péči o děti i dospělé s vrozeným intelektovým a somatickým postižením, u lidí s různými akutními a chronickými onemocněními, po úrazech mozku a také klientů s demencí. Cílem konceptu je uspořádat podmínky uživatelů zdravotní péče tak, aby byl podporován jejich vývoj, autonomie a umožnění prožití jejich života v nejvyšší možné míře kvality. Cíle práce V této bakalářské práci jsme si stanovili dva cíle. Prvním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou všeobecné sestry orientované v oblasti bazální stimulace. Cílem druhým bylo zjistit, jak všeobecné sestry využívají bazální stimulaci na vybraných odděleních. Metodologie Pro empirickou část k získání a ke zpracování potřebných dat bylo využito kvalitativního výzkumu a provedení polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty na vybraných odděleních. Výzkumný soubor tvořilo celkem 16 respondentů. Byly to všeobecné sestry pracující na interním, traumatologickém a rehabilitačním lůžkovém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. a všeobecné sestry pracující v Hospici svatého Lazara v Plzni. Výsledky Po provedení analýzy získaných dat nám vznikly 2 hlavní kategorie. U první kategorie: "Orientovanost sester v oblasti aplikace prvků bazální stimulace v ošetřovatelské praxi" nám vzniklo 8 podkategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Bylo zjištěno, že všeobecné sestry na vybraných odděleních znají pojem bazální stimulace, některé prvky BS, ale pouze tři absolvovaly kurz bazální stimulace. U kategorie druhé: "Využití prvků bazální stimulace všeobecnými sestrami na daných odděleních" vzniklo podkategorií 5. Polovina dotazovaných respondentek neaplikují prvky BS a druhá polovina pouze některé, z čehož vyplývá, že kdyby prošly kurzem BS všechny všeobecné sestry, mohly by tak využívat bazální stimulaci a tím výrazně zkvalitnit ošetřovatelskou péči aplikací nejvhodnějších prvků BS. Závěr Z šetření vyplynulo, že je personál nedostatečně informovaný o konceptu bazální stimulace. Výsledky potvrzují, že koncept aplikují zejména všeobecné sestry, které prošly kurzem bazální stimulace. Ostatní sestry aplikují jen některé prvky, které znají z pozorování proškolených zdravotnických pracovníků, kteří mají kurz BS a aplikují ho v ošetřovatelské praxi, nebo díky informacím ze školy, či jiných zdrojů. Nemůže tedy docházet ke kvalitnímu poskytování jednotlivých prvků bazální stimulace a správné edukaci a komunikaci s rodinou, která je v rámci BS velmi důležitá. Nakonec byl vytvořen souhrn Desatero bazální stimulace.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí s poruchou růstu
PLCHOVÁ, Aneta
Růst je proces, při kterém se zvětšuje tělesná výška, hmotnost a mění se tělesná proporcionalita. Významnými růstovými faktory jsou již podmínky pro vývoj plodu v děloze, v postnatálním životě ovlivňují růst dědičnost, pohlaví, výživa, zdraví dítěte, sociální prostředí, citová vyrovnanost dítěte a zejména hormonální funkce. Růstovými poruchami se myslí růstové selhání, ale také nadměrný vzrůst. Obojí jsou za určitých podmínek fyziologické varianty růstu, ale často jsou prvním příznakem vážné zdravotní komplikace. Tělesný růst se hodnotí antropometrickými znaky, kterými jsou tělesná hmotnost, tělesná délka a od dvou let věku dítěte tělesná výška. Lze hodnotit i obvodové znaky, tedy různé tělesné obvody, nejvyužívanějším je obvod hlavy, který se měří u dětí do osmnácti měsíců. Při hodnocení se využívá také hodnot body mass indexu a hmotnostně výškového poměru. Sestra zhodnotí přesnou aktuální výšku a hmotnost, případně obvod hlavy dítěte a hodnoty zaznamená v příslušném percentilovém grafu. V grafu musí být zapsaná všechna předchozí měření, aby bylo možné zjistit vývoj růstu a růstovou rychlost. Sestra by kromě měření, vážení a zaznamenávání hodnot měla být obezřetná a upozornit lékaře, pokud se jí zdá růst dítěte nerovnoměrný. Pokud je u dítěte zjištěn dle percentilových grafů menší či větší vzrůst, postupuje se zhodnocením anamnestických údajů, psychického stavu, pubertálního vývoje a vzhledu dítěte. Poté sestra dle ordinace lékaře odebere krev a moč. Dítě je praktickým lékařem pro děti a dorost většinou odesláno k endokrinologovi, který dále ordinuje zhodnocení kostního věku a speciální endokrinologické funkční testy, kdy sestra odebírá krev během provádění stimulačních testů. Sestra má tedy nezbytnou roli při hodnocení růstu, ale i při terapii, kdy dětem s indikací k léčbě růstovým hormonem tento hormon injekčně aplikuje, posléze edukuje rodiče i dítě, jak si injekce aplikovat. Během celého procesu hodnocení i terapie sestra dítě pozoruje a řeší u něj ošetřovatelské diagnózy, z nichž nejdůležitější jsou riziko disproporčního růstu a opožděný růst a vývoj. Bakalářská práce s názvem Specifika ošetřovatelské péče u dětí s poruchou růstu je teoretická práce zpracovaná metodou obsahové analýzy českých i zahraničních informačních zdrojů. Nezbytností bylo prostudovat mnoho odborných knih, tištěných i elektronických časopisů a internetových stránek odborných společností. Většina z těchto odborných zdrojů se věnuje poruchám růstu z medicínského pohledu, úloha sestry je v této problematice výrazně v pozadí. To byl důvod k vytvoření teoretické bakalářské práce, která nejprve podrobně shrne teoretické poznatky o růstu a jeho poruchách, bez těchto informací by nebyla práce kompletní. Poté je práce zaměřena na intervence sestry při diagnostice a terapii. Byla vynaložena usilovná snaha, aby bylo prostudováno co nejvíce odborných zdrojů, aby byl vytvořen aktuální přehled rozdělení poruch růstu, diagnostiky, současných indikací k léčbě a samotné léčby, a zejména aby bylo nalezeno co nejvíce informací o sesterských intervencích při hodnocení růstu a ošetřovatelské péči o děti s poruchou růstu.
|
|
|
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy a intervence u fyziologického novorozence
LAPÁČKOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
|
|
|
Ošetřovatelská intervence u klientů s arytmií ve středním věku
KOLÁŘOVÁ, Libuše
Dnešní rychlý rozvoj medicíny je již na takové úrovni, že se snaží maximálně vyjít pacientům vstříc a úspěchy v moderní léčbě jsou patrné. Neslibují naprosté uzdravení, ale včasnou diagnostikou, správně zvolenou léčbou, či včasným lékařským zákrokem, a v neposlední řadě přístupem celého ošetřujícího personálu a zvláště profesionálním přístupem sestry, která je neodmyslitelnou součástí komplexní péče a často je první, která se s pacientem setká a dovede rozpoznat problém a zajistit, aby se začal tento problém řešit, se může kvalita života pacienta zlepšit co nejdříve nebo mohou být alespoň včas odstraněny akutně vzniklé potíže.
|
host ::
RSS.