|
|
Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči z pohledu sester
KRAJÍCOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na práci sester pečujících o pacienty v intenzivní péči během hyperbarické oxygenoterapie. Teoretická část práce shrnuje aktuální poznatky z oblasti hyperbarické medicíny. Praktická část práce se pak věnuje konkrétním zkušenostem sester, které pacienty během terapie doprovází, především zkoumá způsob, jakým jsou školeny, konkrétní faktory péče o pacienta a jakým způsobem sestry vnímají práci v hyperbarických podmínkách. Sestry pocházejí ze dvou různých pracovišť, která jsou v práci srovnána.
|
|
|
Transkulturní přístup v ošetřovatelství pohledem cizinců
MAHURSKA, Iryna
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou transkulturní péče o cizince, kteří vyhledali zdravotnickou péči v ČR. Současná problematika migrace a potřebě cizinců vycestovat do zahraničí za lepšími podmínkami pro život. Stále častěji se tak zdravotnický personál bude setkávat s poskytováním zdravotnické péče cizincům v českém zdravotnickém zařízení. Klade se tak daleko větší důraz na transkulturní ošetřovatelství a jeho aplikaci v českém zdravotnickém systému. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. Kdy první část je zaměřená na teorii, definici transkulturní péče, rozdíly transkulturní a multikulturní péče, a také problematiku komunikace s cizinci při poskytování transkulturní péče. V empirické části budeme zkoumat zkušenosti cizinců s ošetřovatelskou péčí, která jim byla v ČR poskytnuta. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum, společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen 6 cizinci, kteří se setkali se zdravotnickou péčí v ČR. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zpracovány do 2 kategorií a 2 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že cizinci jsou s péčí poskytovanou v ČR spokojeni, ale upozorňují na nedostatky ve sféře komunikace a aplikace transkulturních postupů v praxi. Dále jsme zjistili, že cizincům, kteří měli specifické požadavky, se snaží zdravotnický personál vyhovět. Bohužel se ale setkali i s nevyhověním nebo ignorací svých požadavků. Na základě získaných informací můžeme soudit, že jsou cizinci s péčí spokojeni, ale doporučují zdravotnickým pracovníkům další vzdělání v teorii transkulturního ošetřovatelství.
|
|
|
Kojenecké koliky v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
KRATINOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou kojeneckých kolik v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Většinou tuto problematiku maminky probírají se sestřičkami, které jim doporučují režimová opatření a kombinují klasické mírnění kolik s farmaceutickými přípravky. Před začátkem kvalitativního výzkumu byly stanoveny 4 hlavní cíle, které zkoumaly práci sester v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost, oblasti edukace, orientaci sester a znalosti rodičů o této problematice. K cílům byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První se zabývala úlohou sester v péči o kojence s kojeneckou kolikou. Druhá se věnovala edukaci rodičů. Třetí otázka zkoumala znalosti a zkušenosti sester v péči o kojence s kojeneckou kolikou. Tento výzkum probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů v 7 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Kvantitativní část výzkumu probíhala metodou dotazníků, kterými jsme ověřovaly hypotézu, že existují rozdíly v informovanosti rodičů o problematice kojeneckých kolik v souvislosti s výskytem onemocnění u jejich dítěte. Zjistily jsme, že specifika péče sestry o kojence s kojeneckou kolikou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost spočívá především v edukaci matky. Sestry edukují o kojení, správném krmení lahvičkou, polohování, odříhávání, kojeneckých masážích. Nejčastěji doporučují kojícím maminkám při kojenecké kolice změnu stravy. Sestry jsou v problematice dobře orientované a mají dostatek informací. Dále jsme zjistily, že rodiče dětí s kojeneckou kolikou mají o této problematice více informací než rodiče, jejichž dítě kojeneckou kolikou netrpí. Tato práce by měla sloužit k seznámení s problematikou kojeneckých kolik a také k přehledu možných způsobů mírnění potíží s tím spojených.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dysfagií
BAREŠOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče o pacienta s dysfagií. Cílem této práce bylo zjistit specifika při ošetřování pacienta s dysfagií. Pro naplnění cílů bylo stanoveno šest výzkumných otázek: Jak sestry monitorují úroveň polykacích schopností u nemocného s dysfagií? Jaké specifické intervence provádí sestra u nemocného s dysfagií? Jak sestry v rámci péče o pacienta s dysfagií spolupracují s dalšími specialisty? Jaké kompenzační pomůcky u nemocných s dysfagií ošetřovatelský personál využívá? Jaké specifické potřeby mají pacienti s dysfagií? S jakými problémy se potýkají pacienti s dysfagií? K realizaci výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor se skládal z 32 otázek (viz příloha č.6). Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořilo 8 všeobecných sester ve věkovém rozmezí 26 - 60let. Z toho byly 3 sestry z neurologického oddělení, 2 sestry z oddělení následné péče, a poté vždy po 1 sestře z interního oddělení, jednotky intenzivní péče a oddělení otorinolaryngologie. Výsledky práce jsou členěny do jednotlivých kategorií, kterými jsou: monitorace, specifické intervence, spolupráce s dalšími odborníky, kompenzační pomůcky, potřeby pacientů, problémy pacientů. Práce poskytuje celkový pohled na problematiku ošetřovatelské péče o pacienta s dysfagií.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po ukončení těhotenství ve II.trimestru z genetické indikace
FAJMANOVÁ, Dita
Zjištění vrozené vývojové vady či chromozomální aberace u plodu staví ženu před velký zdravotní, etický, ale i sociální problém, kdy je nucena se rozhodnout, zda těhotenství ukončit, nebo v něm pokračovat. Vyhledáváním nepravidelností a patologií v těhotenství se zabývá prenatální diagnostika. Zahrnuje spolupráci více lékařských oborů, jako jsou porodnictví, ultrasonografie, specializované laboratoře a klinická genetika. Prenatální diagnostika má za úkol odhalit odchylky ve vývoji plodu a umožnit ukončení těhotenství, poskytovat možnost informací o dalším postupu, možnost výběru, zmírnit úzkost a obavy, umožnit prenatální léčbu postiženého plodu. Umělé ukončení těhotenství je zákrok, kterým se zabraňuje dalšímu vývoji plodového vejce. Přináší mnoho komplikovaných situací, které je potřeba řešit individuálně a v souladu s platnou legislativou. Dle zákona lze těhotenství po 12. týdnu ukončit pouze v případě, je-li ohrožen život ženy, nebo je prokázáno těžké poškození plodu, nebo je plod neschopen života. Svědčí-li pro ukončení těhotenství genetické důvody, lze jej ukončit nejpozději do dosažení 24 týdnů a tato možnost je rozšířena o případy, kdy riziko poškození plodu je vyšší než 10 % na základě genetického vyšetření. Pro umělý potrat ve 2. trimestru je nutné zvolit vhodnou metodu ukončení těhotenství a zajistit ženě správné poskytnutí ošetřovatelské péče, aby traumatizace ženy byla minimální. Zde má nezastupitelnou úlohu porodní asistentka.Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku umělého ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace, a to již od rozhodování ženy o ukončení či pokračování těhotenství až po ošetřovatelskou péči během celé hospitalizace. Cílem práce bylo zjistit faktory, které ovlivnily ženy při rozhodování o umělém ukončení těhotenství ve 2. trimestru, a zjistit jejich spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek během hospitalizace.V teoretické části práce byly zobecněny poznatky získané z bibliografických zdrojů. V praktické části práce bylo provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření, ke kterému byla použita kvalitativní metoda formou dotazování. Pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny na oddělení konzervativní gynekologie Gynekologicko-porodnické kliniky FN Plzeň v lednu, únoru a březnu 2013. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami, které zde byly v uvedený čas hospitalizovány s diagnózou umělé ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace. Získaná data byla následně kategorizována, pro jejich interpretaci byla použita i citace respondentek.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že při rozhodování o ukončení těhotenství ženy ovlivňují v prvé řadě výsledky prenatálního vyšetření, neméně rozhodující je pro ně názor partnera i rodiny a řídí se též doporučením svého gynekologa. Nepřímo jsou ovlivňovány svými morálními zásadami a svědomím a též osobní zkušeností s postižením dítěte. Spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek vyjádřily všechny dotazované ženy. Jejich připomínky se týkaly organizačních možností zdravotnického zařízení, kde bylo výzkumné šetření prováděno. 2 z 5 respondentek vyjádřily přání většího soukromí, aby mohly být samy na pokoji. V jejich případě to nebylo umožněno kvůli obsazení jednolůžkových pokojů. Pro 3 z dotazovaných žen bylo nepříjemné potrácení na porodním sále, což je zvyklostí tohoto zdravotnického zařízení. Výzkumné šetření zároveň odhalilo nedostatek v uspokojování psychických potřeb žen. Možnost intervence psychologa byla nabídnuta pouze dvěma respondentkám a všechny dotazované ženy by uvítaly intervenci psychologa již v době rozhodování o osudu jejich těhotenství.
|
|
|
Zajištění uspokojování potřeb pacientů v multikulturním ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester
ŠEBKOVÁ, Dana
Abstrakt Předmětem výzkumu této bakalářské práce je zjistit zajištění uspokojování potřeb pacientů v multikulturním ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester. Výzkum byl prováděn v nemocnici Blansko formou dotazníku, který byl dobrovolný a anonymní. Již několik let do naší republiky přicházejí lidé jiných národností, kultur, zvyků a mentality. Někteří přijíždějí za prací a chtějí se zde usadit, jiní jen na dovolenou, návštěvu příbuzných a známých či studijní pobyt. Každý z nich má jiné potřeby, odlišně pečují o své zdraví a jinak vnímají nemoc. Velkým oboustranným problémem je jazyková bariéra a s ní úzce spojená komunikace. Cílem práce bylo zjistit, co je největším problémem při uspokojování potřeb cizinců v nemocnici Blansko a kteří cizinci jsou zde nejčastěji ošetřováni a zda mají specifické potřeby. Předpokládané hypotézy byly stanoveny takto: 1. Největším problémem při uspokojování potřeb cizinců v nemocnici Blansko je jazyková bariéra. 2. Nejčastěji ošetřovanými cizinci v nemocnici Blansko jsou Mongolové a nemají specifické potřeby. Bylo rozdáno 140 dotazníků všeobecným zdravotním sestrám, z nichž bylo vráceno 115, zcela správně vyplněných bylo 101 a ty byly použity pro tento kvantitativní výzkum. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že předpokládaná hypotéza č.1 se potvrdila, kdy největším problémem při uspokojování potřeb cizinců v nemocnici Blansko je jazyková bariéra a s ní spojená komunikace (Graf 20 a 24). Předpokládaná hypotéza č. 2 se potvrdila, kdy 26% respondentek odpovědělo, že nejčastěji ošetřovanými cizinci v nemocnici Blansko jsou Mongolové a nemají specifické potřeby (Graf 7 a 16). Dále bylo šetřením zjištěno, že péče o cizince je náročnější, než o českého pacienta, hlavně z důvodu jazykové bariéry z obou stran (graf 13). Spokojenost cizinců z 56% není sledována (graf 17). Z celkových výsledků šetření vyplývá, že péče o cizince u nás je standardní a jediným zásadním problémem zůstává jazyková bariéra.
|
host ::
RSS.