|
|
Ošetřovatelská péče poskytována řádovými sestrami od 19. století po současnost
VOLOSHYN, Tetyana
Diplomová práce s názvem Ošetřovatelská péče poskytovaná řádovými sestrami od 19. století po současnost je zpracována na čistě teoretickém podkladě. Snaží se zachytit přehled dané historické oblasti se zaměřením na význam řádových sester pro ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat na základě dostupné literatury historii řádového ošetřovatelství a nalézt paralelu se současností. Nechybí charakteristika dané doby. Sociální, ekonomické, politické, společenské a náboženské vlivy, jež působí na řády, s sebou přináší mnoho úspěchů i neúspěchů. K získání povědomí o historických souvislostech, které zachycují následující stránky, bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací a pramenů. Pro zpracování diplomové práce byla využita metoda syntézy návrhu a demonstrace, která by měla pomoci lépe se orientovat v dané problematice, podat podstatná fakta a vyznačit důležitost práce řádových sester v ošetřovatelství. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracované do dílčích oddílů dle přehlednosti a souvislosti. Významným zdrojem pro mě byly nepublikované materiály řádů a rozhovor s řádovými sestrami. Velká část informací pak pochází z historických časopisů a pramenů dostupnými Národním archivu a v Archivu hlavního města Prahy. Diplomová práce by mohla sloužit všem, kteří chtějí poznat svou práci z odlišné strany a zamyslet se nad tím, jak dokázala víra člověka vést k podpoře a odhodlání nezištně a obětavě pracovat pro druhé v nemoci a nouzi. Právě taková práce řádových sester může být pro nás příkladem, jak se chovat k pacientům s respektem a uznáním.
|
|
|
Působení vybraných ženských řeholních řádů v sociální a zdravotní oblasti
BÁRTOVÁ, Hana
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat působení vybraných ženských řeholních řádů v sociální a zdravotní sféře a klasifikovat cílové skupiny, s nimiž řádové sestry pracují. Zároveň sleduje prolínání duchovního života a hodnot řeholního řádu s praxí, již řeholnice vykonávají, a sleduje také zkušenosti jednotlivých řeholních sester s působením v běžném životě mimo jejich komunitu. Důležitou oblastí je i jejich pojetí sociální a zdravotní péče vzhledem k jejich řeholi, jejich pojetí vzhledem k pojetí světskému. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil na jedné straně volné vyprávění jednotlivých řeholnic a případné doplňující otázky tazatelky pro vysvětlení popisovaných jevů. Na základě jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů byly v kapitole Výsledky vypracovány portréty jednotlivých řeholnic, které si zachovávají svoji autenticitu, i když byla vypuštěna vycpávková slova a nářeční a nespisovné výrazy byly převedeny do obecné češtiny. Přínosem diplomové práce je především to, že předkládá ucelený přehled jednotlivých zařízení, v nichž řeholnice působí. Tato zařízení jsou buď v majetku jednotlivých kongregací, což je situace boromejek a brněnských františkánek, jimž se tato zařízení vrátila do spravování v 90. letech 20. století, nebo řeholnice působí v zařízeních, která vlastní někdo jiný, což je případ vincentek. Zásadním přínosem práce jsou ucelené počty příslušnic jednotlivých řeholí, které jsou pro názornost zaneseny do tabulky vypracované na základě studia jednotlivých dílů Katalogu mužských a ženských řeholních institutů v České republice. Tabulka 12 uvádí počty příslušnic jednotlivých řeholí od konce 90. let 20. století do roku 2015 a tabulka 13 udává počet příslušnic vybraných řeholí ve zdravotnictví a sociální oblasti v současnosti.
|
host ::
RSS.