|
|
Vlastnosti pěnokeramických filtrů potřebné pro využití v numerických simulacích
Boček, Vítězslav ; Láník, Boris (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Závěrečná práce, vypracovaná v rámci magisterského studia oboru Slévárenská technologie, se zabývá určením některých parametrů pěnokeramických filtrů nezbytných pro použití v simulačních programech ve slévárenské praxi. Práce je zaměřena na definování metodiky, výrobu měřícího zařízení a samotné měření dat tlakové ztráty na několika typech pěnokeramických filtrů v závislosti na průtoku měřícího média. Tímto médiem je voda, jedná se tedy o využití vodní simulace ve slévárenské technologii.
|
|
|
Vady a vlastnosti masivních odlitků
Sobotka, Petr ; Carbol, Zdeněk (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se zabývá zpracováním a interpretací dat získaných ze vzorků odebraných z nálitku odlitku spodního beranu vyrobeného v provozu Vítkovice Heavy Machinery a.s. Zaměřuje se na tuhnutí odlitku a s ním související segregační pochody. Pomocí lineární regrese vyhodnocuje data získané z numerické simulace tuhnutí odlitku v daných místech, chemické složení a mechanické vlastnosti zkoumaných vzorků. V závěru je obsaženo shrnutí dosažených výsledků.
|
|
|
Numerická simulace navařování ložiskových čepů turbínových rotorů
Tkaný, Jan ; Mrňa, Libor (oponent) ; Daněk, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce vypracovaná v rámci magisterského studia M-STG Strojírenská technologie řeší problematiku simulací při navařování ložiskových čepů turbínových rotorů. Na práci bylo pohlíženo jako na přípravné práce před samotným navařováním. Téma zadala firma Siemens Industrial Turbomachinery spol. s r. o. Pro navařování zkušebních desek byla použita metoda SAW a základní materiál byl totožný s materiálem ložiskových čepů, X22CrMoV 12-1. Přídavný materiál je Fluxocord 42. Simulace se prováděly v programech SYSWELD a Visual – WELD. Výstup ze simulačních software jsou teplotní a napěťová pole, materiálové struktury a vytvořené ARA diagramy u základního materiálu, přídavného materiálu a promísené oblasti.
|
|
|
Ostwald ripening – theoretical description and simulation.
Čechal, Tomáš ; Šikola, Tomáš (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
This thesis deals with Ostwald ripening of three-dimensional clusters deposited on a two-dimensional surface. In the first chapter two distinct theories of Ostwald ripening are presented: the mean-field LSW theory and a many-body theory based on the solution of the diffusion equation in quasistationary approximation. In second chapter the algorithm used for numerical solution of the equations obtained from the many-body theory is described. The results extracted from the numerical solution are compared with predictions of the LSW model in the third chapter. We found that the standard LSW theory of systems with two-dimensional mass transport should not be used in practice because its predictions are in strong disagreement with the results obtained both from the more elaborate diffusion-equation model and from experimental studies described in references. On the other hand, the diffusion equation based model gives results consistent with other theories and experiments.
|
|
|
Studium procesů v dohasínajícím plazmatu
Soural, Ivo ; Hrachová, Věra (oponent) ; Brablec, Antonín (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
V této práci bylo studováno dohasínající plazma pomocí optické emisní spektroskopie. Výboj v proudícím režimu byl vytvářen stejnosměrným proudem 45 až 200 mA v Pyrexové a křemenné trubici. Emise tří spektrálních systémů dusíku (1. a 2. pozitivní a 1. negativní) byly studovány v časovém vývoji s ms rozlišením pro různé tlaky 500 až 5 000 Pa; za normální a kapalným dusíkem chlazené teploty stěny (za chlazení bylo v dohasínajícím plazmatu 150 K). Výsledky ukázaly, že všechny tři dusíkové systémy (respektive jejich horní stavy N2(B, v), N2(C, v) a N2+(B, v)) mají maximální hodnoty v dohasínání v tzv. „pink-afterglow“. Tato maxima klesala s rostoucím tlakem a posouvala se k pozdějším časům dohasínání. Maxima rostla s výbojovým proudem (respektive výkonem) a posouvala se ke kratším časům dohasínání. Intenzity a z nich vypočtené vibrační populace za teploty 150 K byly určovány v experimentálním zařízení od 17 ms, a proto nebylo pozorováno maximum „pink-afterglow“ (jen při 5 000 Pa se objevil jeho náznak). Populace byly menší za 150 K než populace měřené za laboratorní teploty v časech okolo 50-100 ms. Za nížšího tlaku a v pozdním čase (přes 120 ms) byly populace vyšší za nižší teploty. V křemenné trubici byly oba posuny maxim populací výraznější než v Pyrexové trubici. Kromě populací byly také stanoveny rotační teploty těchto vybraných pásů všech tří měřených spektrálních systémů (pro 1. negativní systém pás 0-0, pro 1. pozitivní systém pás 2-0 a pro 2. pozitivní systém pás 0-2). Rotační teploty byly monitorovány z předpokladu, že tento druh teploty je roven teplotě neutrálního plynu (za podmínky lokální termodynamické rovnováhy). Výsledky pro 1. negativní a 1. pozitivní systém ukazují, že na začátku dohasínání (do cca 10 ms) dochází k prudkému poklesu rotačních teplot, pak teploty byly konstantní do 20 ms a poté teploty rostly. Tento průběh byl tedy v podstatě opačný než průběh intenzit u těchto spektrálních systémů. Rotační teploty podle očekávání mírně rostly s rostoucím proudem. V případě teploty vypočtené z 2. pozitivního systému byla pozorována špatná reprodukovatelnost výsledků, lze ale vypozorovat zřetelný nárůst teploty v oblasti „pink-afterglow“. Experimentální výsledky byly konfrontovány s numerickým kinetickým modelem vytvořeným skupinou prof. Vasca Guerry na Instituto Superior Técnico v Portugalsku. Pro kalkulaci korespondující s experimentem bylo nalezeno několik souborů podmínek pro simulaci za teplot 500 a 1 000 K v aktivním výboji. Srovnání numerické simulace a experimentálních dat pro stav N2(B) ukázalo, že maxima populací v „pink-afterglow“ jsou závislá na teplotním rozdílu mezi aktivním výbojem a dohasínajícím výbojem. Teoretická maxima populací v „pink-afterglow“ dokonce zmizela v případě, že teploty v aktivním výboji a v dohasínaání byly stejné. Výsledky jasně ukazují, že reálný teplotní profil musí být zahrnut do kinetického modelu.
|
|
|
Vliv keramických filtrů na proudění kovu ve vtokových soustavách
Vymyslický, Jakub ; Láník, Boris (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem keramických filtrů na proudění kovu ve vtokových soustavách. Cílem práce je zjištění vlivu pórovitosti, tloušťky keramických filtrů a viskozity tekutého kovu na plnění forem a zároveň je v práci rozebrána problematika hydraulického odporu keramických filtrů a jeho využití při numerických simulacích. V první části práce byl proveden teoretický rozbor problematiky pojednávající o vměstcích v litinách, dále o zákonitostech filtrace a navrhování vtokových soustav, hydraulickém odporu a numerické simulaci. Druhá experimentální část práce se zabývá prolévacími zkouškami, které byly provedeny s filtry s označením VUKOPOR S. Prolévaným kovem byla litina s lupínkovým a kuličkovým grafitem. Experimentální část se dále zabývá vyhodnocením výsledků, výpočtem hydraulických odporů a numerickou simulací s využitím získaných dat.
|
|
| |
|
|
Vliv keramických filtrů na proudění kovu ve vtokových soustavách
Vymyslický, Jakub ; Láník, Boris (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem keramických filtrů na proudění kovu ve vtokových soustavách. Cílem práce je zjištění vlivu pórovitosti, tloušťky keramických filtrů a viskozity tekutého kovu na plnění forem a zároveň je v práci rozebrána problematika hydraulického odporu keramických filtrů a jeho využití při numerických simulacích. V první části práce byl proveden teoretický rozbor problematiky pojednávající o vměstcích v litinách, dále o zákonitostech filtrace a navrhování vtokových soustav, hydraulickém odporu a numerické simulaci. Druhá experimentální část práce se zabývá prolévacími zkouškami, které byly provedeny s filtry s označením VUKOPOR S. Prolévaným kovem byla litina s lupínkovým a kuličkovým grafitem. Experimentální část se dále zabývá vyhodnocením výsledků, výpočtem hydraulických odporů a numerickou simulací s využitím získaných dat.
|
|
|
Vlastnosti pěnokeramických filtrů potřebné pro využití v numerických simulacích
Boček, Vítězslav ; Láník, Boris (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Závěrečná práce, vypracovaná v rámci magisterského studia oboru Slévárenská technologie, se zabývá určením některých parametrů pěnokeramických filtrů nezbytných pro použití v simulačních programech ve slévárenské praxi. Práce je zaměřena na definování metodiky, výrobu měřícího zařízení a samotné měření dat tlakové ztráty na několika typech pěnokeramických filtrů v závislosti na průtoku měřícího média. Tímto médiem je voda, jedná se tedy o využití vodní simulace ve slévárenské technologii.
|
|
|
Studium procesů v dohasínajícím plazmatu
Soural, Ivo ; Hrachová, Věra (oponent) ; Brablec, Antonín (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
V této práci bylo studováno dohasínající plazma pomocí optické emisní spektroskopie. Výboj v proudícím režimu byl vytvářen stejnosměrným proudem 45 až 200 mA v Pyrexové a křemenné trubici. Emise tří spektrálních systémů dusíku (1. a 2. pozitivní a 1. negativní) byly studovány v časovém vývoji s ms rozlišením pro různé tlaky 500 až 5 000 Pa; za normální a kapalným dusíkem chlazené teploty stěny (za chlazení bylo v dohasínajícím plazmatu 150 K). Výsledky ukázaly, že všechny tři dusíkové systémy (respektive jejich horní stavy N2(B, v), N2(C, v) a N2+(B, v)) mají maximální hodnoty v dohasínání v tzv. „pink-afterglow“. Tato maxima klesala s rostoucím tlakem a posouvala se k pozdějším časům dohasínání. Maxima rostla s výbojovým proudem (respektive výkonem) a posouvala se ke kratším časům dohasínání. Intenzity a z nich vypočtené vibrační populace za teploty 150 K byly určovány v experimentálním zařízení od 17 ms, a proto nebylo pozorováno maximum „pink-afterglow“ (jen při 5 000 Pa se objevil jeho náznak). Populace byly menší za 150 K než populace měřené za laboratorní teploty v časech okolo 50-100 ms. Za nížšího tlaku a v pozdním čase (přes 120 ms) byly populace vyšší za nižší teploty. V křemenné trubici byly oba posuny maxim populací výraznější než v Pyrexové trubici. Kromě populací byly také stanoveny rotační teploty těchto vybraných pásů všech tří měřených spektrálních systémů (pro 1. negativní systém pás 0-0, pro 1. pozitivní systém pás 2-0 a pro 2. pozitivní systém pás 0-2). Rotační teploty byly monitorovány z předpokladu, že tento druh teploty je roven teplotě neutrálního plynu (za podmínky lokální termodynamické rovnováhy). Výsledky pro 1. negativní a 1. pozitivní systém ukazují, že na začátku dohasínání (do cca 10 ms) dochází k prudkému poklesu rotačních teplot, pak teploty byly konstantní do 20 ms a poté teploty rostly. Tento průběh byl tedy v podstatě opačný než průběh intenzit u těchto spektrálních systémů. Rotační teploty podle očekávání mírně rostly s rostoucím proudem. V případě teploty vypočtené z 2. pozitivního systému byla pozorována špatná reprodukovatelnost výsledků, lze ale vypozorovat zřetelný nárůst teploty v oblasti „pink-afterglow“. Experimentální výsledky byly konfrontovány s numerickým kinetickým modelem vytvořeným skupinou prof. Vasca Guerry na Instituto Superior Técnico v Portugalsku. Pro kalkulaci korespondující s experimentem bylo nalezeno několik souborů podmínek pro simulaci za teplot 500 a 1 000 K v aktivním výboji. Srovnání numerické simulace a experimentálních dat pro stav N2(B) ukázalo, že maxima populací v „pink-afterglow“ jsou závislá na teplotním rozdílu mezi aktivním výbojem a dohasínajícím výbojem. Teoretická maxima populací v „pink-afterglow“ dokonce zmizela v případě, že teploty v aktivním výboji a v dohasínaání byly stejné. Výsledky jasně ukazují, že reálný teplotní profil musí být zahrnut do kinetického modelu.
|
host ::
RSS.