|
|
Možnosti podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Teoretická část se zabývá nejčastějšími stavy ohrožující zdravý vývoj novorozence, dále rodinou a procesem vyrovnání se s krizovou situací. Dále se zabývá možnostmi podpory rodiny během hospitalizace a dále po propuštění dítěte do domácí péče s využitím podpory nezdravotnickými subjekty. Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti psychosociální podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Práce odpovídá na otázky, jak rodiče prožívají období po narození jejich dítěte, dále během hospitalizace a následně po propuštění do domácí péče a jaké zdroje podpory pro zvládnutí tohoto období využívají. Dále se zabývá otázkami, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech podpory a zda je systém podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem z pohledu rodičů dostačující.Diplomová práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření. Byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči a metoda obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořily rodiče deseti dětí sledovaných v Centru vývojové péče Neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Během hospitalizace dítěte je pro rodiče důležitá vstřícná komunikace se zdravotnickým personálem a včasné a srozumitelné podávání informací a možnost kontaktu s dítětem spojená s přímým zapojením do péče o dítě. Výsledky tohoto výzkumného šetření ukazují na významnou roli partnera, rodiny a přátel jako hlavního zdroje podpory. Také možnost sdílení pocitů a potřeb s ostatními rodiči je hodnoceno jako významný zdroj podpory. Toto sdílení však po propuštění dítěte do domácí péče zejména matkám chybí. Dalším významným zjištěním je absence psychologa, který se zabývá novorozeneckou problematikou, jako důležitého zdroje podpory rodičů.Výzkumné šetření ukázalo jak důležitá je psychosociální podpora rodičů nejen během hospitalizace, ale také po propuštění jejich dítěte domů. Zatímco nastavení zdravotnických služeb vnímají rodiče jako dostačující, psychosociální podporu hlavně po propuštění dítěte z nemocnice postrádají. Pro zlepšení psychosociální podpory během hospitalizace by přispěla profesionálně vedená krizová intervence vedená zdravotnickým personálem po absolvování příslušného výcviku. Po propuštění dítěte do domácí péče bych viděla prostor pro neziskový sektor, který by mohl podpořit vznik svépomocných skupin rodičů. Uvedené náměty by mohli využít pracovníci zabývající se péčí o novorozence s vývojovým rizikem, kteří poskytují komplexní péči rodinám dětí s perinatální zátěží, jejíž samozřejmou součástí by měla být také odborná psychologická pomoc. Na základě výsledků získaných kvalitativním výzkumem jsem stanovila tyto hypotézy, které by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem:Hypotéza 1: Pro matky novorozence s vývojovým rizikem je důležitá podpora v rámci podpůrných rodičovských skupin.Hypotéza 2: Po propuštění dítěte do domácí péče by rodiče uvítali psychosociální podporu v rámci terénní služby. .
|
|
|
Zajištění péče o novorozence s vývojovým rizikem po propuštění z lůžkové péče z pohledu rodičů
MACUROVÁ, Štěpánka
Téma mé bakalářské práce se zakládá na problematice dětí s vývojovým rizikem a je zaměřeno hlavně na péči, která je těmto dětem poskytována po propuštění z nemocnice. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny důležité pojmy, se kterými se v problematice dětí s vývojovým rizikem setkáváme. V kapitole perinatologie jsou popsána obecná ustanovení a je zde vysvětlen systém, podle kterého perinatologická centra fungují. Pro dobrou orientaci v problematice je důležité znát klasifikaci novorozenců a vědět, jaké projevy a následky může mít předčasné narození dítěte, proto je druhá kapitola věnována základním ukazatelům v neonatologii. Samostatnou kapitolu tvoří definování pojmu chronologický a korigovaný věk. Jsou to podstatné údaje k zajištění správného sledování vývoje dítěte. Vývoj předčasně narozených se od dětí narozených v termínu liší, a proto je důležité brát na tento fakt zřetel. Významným aspektem ve správném vývoji dětí je jejich výživa, poslední dobou je velký důraz kladen především na výživu mateřským mlékem od vlastní matky. Informace o výživě a kojení a také specifika výživy nedonošených dětí jsou v mé práci popsány v samostatné kapitole. V další kapitole se věnuji problematice propuštění dětí s vývojovým rizikem do domácího prostředí a jaká péče po propuštění následuje. Pozornost je věnována hlavně centru vývojové péče. V poslední kapitole byly vybrány nejčastější diagnózy, které se u nedonošených vyskytují. Praktickou část práce tvoří výzkum. K tomu byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek tvořilo deset žen, které jsou matkami nedonošených dětí a ostatních dětí s vývojovým rizikem. Respondentky byly ženy z mého okolí, které se svými dětmi pravidelně navštěvují centrum vývojové péče. Klíčovým faktorem pro výběr byl korigovaný věk dítěte do 24 měsíců. Cílem práce bylo zhodnotit činnost centra vývojové péče z pohledu rodičů. Ve výzkumu byla položena jedna výzkumná otázka, a to jaké rezervy spatřují rodiče v činnosti centra vývojové péče. Data, která byla z rozhovorů získána, byla analyzována a vedla k jasnému závěru a zodpovězení výzkumné otázky, která byla v práci položena. Výsledky mého výzkumu prokázaly oprávněnost činnosti center vývojové péče, která jsou zpravidla přiřazena k velkým neonatologickým pracovištím. Centra jsou ve většině aspektech péče přijímána velmi příznivě. Z rozhovoru s respondentkami vyplynuly i některé nedostatky, které byly popsány v diskuzi a následně shrnuty v závěru. Díky tomu, že se neonatologická péče neustále zdokonaluje, je podíl přeživších dětí s extrémně nízkou a nízkou porodní vahou daleko větší než tomu bývalo dříve. Důležité je brát v potaz, že propuštěním dětí z nemocnice péče o ně nekončí. Nedonošenost sebou nese řadu rizik, která dítě v jeho vývoji ohrožují. Z tohoto důvodu je nutné zajistit kontinuální péči a sledovat dítě i po propuštění do domácí péče. V poslední době je toto téma často diskutované. Nemluví se pouze o fyzickém vývoji, ale zkoumá se také psychický vývoj dítěte. Je prokázáno, že nedonošené děti mohou mít v některých oblastech psychiky problémy. V závěru mé práce jsou shrnuty rezervy, které matky dětí spatřují na činnosti center vývojové péče a jsou popsána doporučení, která by měla vést ke zdokonalení této péče. Jedná se o potřebu větší angažovanosti výživových a laktačních poradců, zdokonalování edukace ošetřovatelských profesí pracujících v komunitní péči a posunutí spolupráce s praktickými lékaři pro děti a dorost na kvalitativně vyšší úroveň. Svou práci bych doporučila odborné i laické veřejnosti. Práce by také mohla sloužit studentům ošetřovatelství - porodním asistentkám, dětským sestrám a ostatním, kteří by se chtěli dozvědět více o problematice dětí s vývojovým rizikem.
|
host ::
RSS.