|
|
Závislost koncentrace dusičnanů na výšce hladiny v indikačních vrtech - Březová nad Svitavou
Folkmanová, Kateřina
Úvodní část bakalářské práce a literární rešerše jsou zaměřeny na seznámení s problematikou dusičnanů ve vodních zdrojích. Zejména je rozvedeno zakotvení problematiky dusičnanů jak v české, tak v evropské legislativě. Následuje výklad o možném nebezpečí výskytu dusičnanů v pitných vodách. V další části se již práce věnuje konkrétní lokalitě -- prameništi I. a II. březovského vodovodu Březová nad Svitavou. Je zde popsáno zájmové území se zaměřením na hydrologické, geologické, pedologické a klimatické poměry. V poslední části jsou zpracována a vyhodnocena získaná data, a to jak závislost výskytu koncentrace dusičnanů a výšky hladiny, tak i závislost na druhu pěstované kultury v okolí vrtů. Rovněž byl zhodnocen vliv atmosférických srážek na změnu výšky hladiny ve vrtech. V závěru jsou uvedena možná opatření, která by většímu výskytu koncentrace dusičnanů ve vrtech mohla zabránit. V přílohové části je zdokumentováno a popsáno okolí jednotlivých vrtů, stupeň ochrany a také hospodářské využití půdy v blízkosti vrtů.
|
|
|
Závislost koncentrace dusičnanů na výšce hladiny v indikačních vrtech - Březová nad Svitavou
Folkmanová, Kateřina
Úvodní část bakalářské práce a literární rešerše jsou zaměřeny na seznámení s problematikou dusičnanů ve vodních zdrojích. Zejména je rozvedeno zakotvení problematiky dusičnanů jak v české, tak v evropské legislativě. Následuje výklad o možném nebezpečí výskytu dusičnanů v pitných vodách. V další části se již práce věnuje konkrétní lokalitě -- prameništi I. a II. březovského vodovodu Březová nad Svitavou. Je zde popsáno zájmové území se zaměřením na hydrologické, geologické, pedologické a klimatické poměry. V poslední části jsou zpracována a vyhodnocena získaná data, a to jak závislost výskytu koncentrace dusičnanů a výšky hladiny, tak i závislost na druhu pěstované kultury v okolí vrtů. Rovněž byl zhodnocen vliv atmosférických srážek na změnu výšky hladiny ve vrtech. V závěru jsou uvedena možná opatření, která by většímu výskytu koncentrace dusičnanů ve vrtech mohla zabránit. V přílohové části je zdokumentováno a popsáno okolí jednotlivých vrtů, stupeň ochrany a také hospodářské využití půdy v blízkosti vrtů.
|
|
| |
|
|
Vliv nitrátové směrnice na podnikání v zemědělství
REŠLOVÁ, Marcela
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vlivu nitrátové směrnice na podnikání v zemědělství. V zemědělském podniku A je zkoumáno hnojení minerálními a statkovými hnojivy v letech 2007-2010. V teoretické části je rozebráno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických hnojivech nesmí překročit 170 kg/ha. V praktické části je charakterizován zemědělský podnik A, je zde stanovena spotřeba hnojiv na orné půdy a TTP pro jednotlivé roky a vypočteny náklady na hnojení plodin. Na základě výsledků jsou navrhnuta řešení a zlepšení pro daný podnik.
|
|
|
Nitrátová směrnice a její vliv na zemědělské hospodaření
AUBRECHTOVÁ, Vendula
Diplomová práce se zabývá dopadem nitrátové směrnice na zemědělské hospodaření v zájmových oblastech {--} Suchdol nad Lužnicí, Bor u Suchdola nad Lužnicí a Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí. Jsou zde navrženy 2 varianty struktury rostlinné výroby pro využití disponibilního množství (14 200 t) statkového hnojiva {--} kejdy prasat na výměře 1007,62 ha zemědělské půdy, z toho 807,98 ha orné půdy a 199,64 ha trvalých travních porostů. Výměra zemědělské půdy ve zranitelné oblasti dusíkem činí 354,72 ha, z toho 327,33 ha orná půda a 27,39 ha trvalé travní porosty.Jedním z hlavních omezujících kritérií nitrátové směrnice je, že množství celkového dusíku aplikovaného ročně na zemědělskou půdu v organických a organominerálních hnojivech a ve statkových hnojivech nesmí překročit dávku 170 kg N/ha v rámci celého podniku za předpokladu, že alespoň jeden pozemek je zařazen do zranitelné oblasti dusíkem. V této diplomové práci z obou navržených variant vyplývá, že stanovený limit 170 kg N/ha nebyl překročen. Zvolená struktura hospodaření, jak v 1. tak v 2. variantě návrhu, vychází ze zásad správné zemědělské praxe a dodržování dobrých zemědělských a environmentálních podmínek v zájmovém území.
|
host ::
RSS.