Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv uhlíkových materiálů na kladnou elektrodu Ni-Cd akumulátorů
Janečka, Marek ; Dvořák, Petr (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu uhlíkových aditiv na kladnou elek-trodu v NiCd akumulátorech. Zkoumá, zda obohacením materiálu kladné elektrody uh-líkovými aditivy, dosáhneme zlepšení parametrů vnitřní vodivosti a lepšího kontaktu elektrodové hmoty ve vybitém stavu. K tomu je zde využívána metoda galvanostatické-ho cyklování a impedanční spektroskopie.
Vliv iontů manganu ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Cirkovský, Jaroslav ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo posouzení vlivu iontů manganu vložených do struktury hydroxidu nikelnatého. Pozornost byla zaměřena hlavně na stabilizaci a modifikaci hydroxidu nikelnatého, aby nepřecházela v b modifikaci. Teoretická část práce byla zaměřena na použité materiály, druhy akumulátorů, základní parametry akumulátorů a popis vybraných metod měření, které byly použity. Jednalo se o elektrodepozici, impedanční spektroskopii a o cyklickou voltametrii. Úkolem experimentální části bylo proměření vlivů iontů manganu přidaných do struktury hydroxidu nikelnatého. K měření byly připraveny hmoty s následujícími poměry Ni (dusičnan nikelnatý) : Mn (dusičnan manganatý) 10:0, 7:3, 5:5, 6:1 a 6:4. Pomocí elektrodepozice byla na niklový plech nanášena tenká vrstva hydroxidu nikelnatého s příměsí iontů manganu z roztoku dusičnanu nikelnatého a manganatého. Po nanesení tenké vrstvy na niklový plech bylo prováděno měření metodou cyklické voltametrie. Dalším úkolem bylo vyzkoušet přidat do roztoku KOH (hydroxid draselný) aniontové a kationtové tenzidy.
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.
Studium hydroxidů a oxidů kovů ve vodných roztocích
Špičák, Petr ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou obou fází hydroxidu nikelnatého i jejich oxidovaných stavů. Řeší problém stability a degradačních mechanismů elektrochemicky aktivnější alfa fáze na běžně používanou beta fázi. Aktivní materiál byl připravován dvěma odlišnými metodami, elektrodepozicí a chemickým srážením. Hlavní použitou analytickou metodou byly elektrochemické křemenné krystalové mikrováhy, které v kombinaci s běžnými elektrochemickými metodami (cyklická voltametrie, galvanostatická potenciometrie) dokáží rozlišit jednotlivé modifikace a kvantitativně popsat rozdíl v proudotvorné reakci v obou fázích Ni(OH)2 sledováním hmotnostních změn. Špatná stabilita alfa fáze byla zlepšována přísadami dvou, tří a čtyřmocných kationtů do struktury, z nichž nejvýznamnější roli hraje kobalt a zcela nově také titan. Dále byly zkoumány vlivy různých elektrolytů a to především přídavek hydroxidu lithného. Bylo zjištěno optimální množství a složení stabilizujících přísad a popsány přínosy LiOH na zvýšení odolnosti v alkalickém elektrolytu. Jako velmi nadějná se ukazuje cesta přísad čtyřmocného titanu v kombinaci s dalšími dopujícími prvky.
Studium jevů limitujících životnost sekundárních článků Ni-Zn
Chladil, Ladislav ; Oriňáková,, Renáta (oponent) ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá studiem vlivu vybraných aditiv na kladnou a zápornou elektrodu Ni-Zn sekundárních článků. První skupinu aditiv tvoří anorganické přísady, které umožňují snížení rozpustnosti ZnO v elektrolytu a tím potlačení objemových změn. Druhá skupina aditiv je tvořena organickými látkami, které ovlivňují tvorbu depositu na záporné elektrodě a umožňují potlačení dendritického růstu. Všechna aditiva byla posuzována s ohledem na kompatibilitu s kladnou elektrodou, s ohledem na potlačení dendritického růstu a také byl posuzován vliv na korozi zinkové elektrody a na vývin vodíku. Mimo to byla provedena studie vlivu vybraných aditiv na dekompoziční kinetiku supersaturovaných elektrolytů a v závěru také krátká studie možnosti využití pulsních režimů nabíjení s ohledem na potlačení růstu dendritů.
Modifikace hydroxidu nikelnatého pro zlepšení jeho elektrochemických vlastností v alkalických akumulátorech
Máca, Tomáš ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Studničková, Marie (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Komerčně vyráběné alkalické akumulátory s kladnou niklhydroxidovou elektrodou doposud všeobecně obsahují jako aktivní materiál výhradně beta modifikaci hydroxidu nikelnatého kvůli jeho vynikající stabilitě výkonnostních parametrů během elektrochemického cyklování. Tato dizertační práce pojednává o autorem provedeném výzkumu zaměřeném především na využití alfa modifikace hydroxidu nikelnatého, který se zabýval prověřením možností dosažení její stability v prostředí silně alkalického elektrolytu. Hlavním cílem bylo objasnit příčiny její tendence k fázovým transformacím a na základě získaných poznatků nalézt vhodné způsoby potlačení těchto negativních jevů.
Studium jevů limitujících životnost sekundárních článků Ni-Zn
Chladil, Ladislav ; Oriňáková,, Renáta (oponent) ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá studiem vlivu vybraných aditiv na kladnou a zápornou elektrodu Ni-Zn sekundárních článků. První skupinu aditiv tvoří anorganické přísady, které umožňují snížení rozpustnosti ZnO v elektrolytu a tím potlačení objemových změn. Druhá skupina aditiv je tvořena organickými látkami, které ovlivňují tvorbu depositu na záporné elektrodě a umožňují potlačení dendritického růstu. Všechna aditiva byla posuzována s ohledem na kompatibilitu s kladnou elektrodou, s ohledem na potlačení dendritického růstu a také byl posuzován vliv na korozi zinkové elektrody a na vývin vodíku. Mimo to byla provedena studie vlivu vybraných aditiv na dekompoziční kinetiku supersaturovaných elektrolytů a v závěru také krátká studie možnosti využití pulsních režimů nabíjení s ohledem na potlačení růstu dendritů.
Studium hydroxidů a oxidů kovů ve vodných roztocích
Špičák, Petr ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou obou fází hydroxidu nikelnatého i jejich oxidovaných stavů. Řeší problém stability a degradačních mechanismů elektrochemicky aktivnější alfa fáze na běžně používanou beta fázi. Aktivní materiál byl připravován dvěma odlišnými metodami, elektrodepozicí a chemickým srážením. Hlavní použitou analytickou metodou byly elektrochemické křemenné krystalové mikrováhy, které v kombinaci s běžnými elektrochemickými metodami (cyklická voltametrie, galvanostatická potenciometrie) dokáží rozlišit jednotlivé modifikace a kvantitativně popsat rozdíl v proudotvorné reakci v obou fázích Ni(OH)2 sledováním hmotnostních změn. Špatná stabilita alfa fáze byla zlepšována přísadami dvou, tří a čtyřmocných kationtů do struktury, z nichž nejvýznamnější roli hraje kobalt a zcela nově také titan. Dále byly zkoumány vlivy různých elektrolytů a to především přídavek hydroxidu lithného. Bylo zjištěno optimální množství a složení stabilizujících přísad a popsány přínosy LiOH na zvýšení odolnosti v alkalickém elektrolytu. Jako velmi nadějná se ukazuje cesta přísad čtyřmocného titanu v kombinaci s dalšími dopujícími prvky.
Vliv uhlíkových materiálů na kladnou elektrodu Ni-Cd akumulátorů
Janečka, Marek ; Dvořák, Petr (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu uhlíkových aditiv na kladnou elek-trodu v NiCd akumulátorech. Zkoumá, zda obohacením materiálu kladné elektrody uh-líkovými aditivy, dosáhneme zlepšení parametrů vnitřní vodivosti a lepšího kontaktu elektrodové hmoty ve vybitém stavu. K tomu je zde využívána metoda galvanostatické-ho cyklování a impedanční spektroskopie.
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.