|
|
Efektivita edukace matek v Nemocnici Strakonice, a. s. v péči o novorozence v domáím prostředí.
BLÁHOVÁ, Miloslava
Trendem dnešní doby je co nejkratší doba pobytu ve zdravotnickém zařízení. Dotýká se i maminek s novorozenci po porodu. Pětidenní hospitalizace matky s novorozencem po spontánním porodu se zkrátila na 72 hodin. Na porodnických odděleních jsou matky edukovány v péči o novorozence porodními asistentkami, dětskými sestrami. Edukace je zaměřena na péči o novorozence i v domácím prostředí. Při odchodu z porodnice do domácího prostředí přebírá veškerou péči o novorozence matka. Je na tuto situaci připravena? Cílem práce bylo ověření, zda edukace matek je dostačující a zda získané informace jsou matky schopny využít v péči o novorozence v domácím prostředí. Jak si matky dokáží poradit v případě vzniklého problému bez blízkosti zdravotnického personálu. V bakalářské práci bylo použito kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření, ve kterém bylo stanoveno pět cílů a pět výzkumných otázek. Ke sběru dat byly použity anonymní dotazníky, které byly rozdány maminkám, které rodily v Nemocnici Strakonice a. s., na oddělení šestinedělí a po propuštění první týdny v domácím prostředí a nestandardizovaný rozhovor. Rozhovor byl veden s maminkami v domácím prostředí, kde byla zjišťována efektivita edukace v péči o novorozence, která jim byla poskytnuta v nemocničním prostředí. Výsledky kvantitativního výzkumného šetření byly zpracovány do grafů, výsledky kvalitativního výzkumného šetření do jednotlivých kazuistik a tabulek, kde byly zhodnoceny jednotlivé odlišnosti. Cíle práce, které byly stanovené, byly potvrzeny výsledky terénního výzkumného šetření, taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření. Na základě kvantitativního šetření je možné stanovit tři hypotézy. První hypotéza zní: V péči o novorozence v domácím prostředí nejvíce využijí matky informace o kojení. Druhá hypotéza zní: Matkám v péči o novorozence v domácím prostředí chybí návaznost komunitní péče. Třetí hypotéza zní: Matky požadují vytvoření přehledného edukačního materiálu o péči o novorozence v domácím prostředí. Poznatky z výzkumného šetření by bylo možné použít jako základní informace k vytvoření edukačních materiálů pro ženy po porodu na oddělení šestinedělí a v domácím prostředí v péči o novorozence. Poznatky z výzkumného šetření by mohly být i jedním z argumentů pro jednání s pojišťovnami o rozšíření komunitní péče v péči o šestinedělku a novorozence v domácím prostředí.
|
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče a výživa u nedonošeného dítěte
LONGÍNOVÁ, Ilona
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A VÝŽIVA U NEDONOŠENÉHO DÍTĚTE Novorozenec není malý dospělý člověk, novorozenec je zcela bezbranný tvor vyžadující komplexní péči k zajištění zdravých podmínek k životu. Vyžaduje lásku, něhu a oddanost po celých 24 hodin denně. Bakalářská práce je na téma {\clqq}Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence``. V teoretické části popisuji rozdíl mezi fyziologickým a rizikovým novorozencem, zásady ošetřování na intermediárním oddělení, problematiku výživy ,příznivý vliv kojení a mateřského mléka nejen u těchto dětí. Dále zdůrazňuji důležité aspekty v samotné péči uspokojující základní potřeby dítěte. Cíl práce: Vlastní práce si klade za cíl, zjistit jak dalece jsou matky rizikových novorozenců, hospitalizovaných na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích poučené o vhodné péči a výživě u svých dětí. Jak jsou vyzbrojeny znalostmi a uměním pečovat o své děti před odchodem z nemocnice. Eventuelně odhalit a poukázat na nedostatky , kterých se personál dopouští, aby bylo možné zjednat nápravu a zvýšit kvalitu péče. Hypotézy: Byly stanoveny dvě kladné hypotézy, které se přímo vztahují k daným cílům. 1/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o správné výživě dítěte. 2/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o vhodné péči uspokojující potřeby dítěte. Sběr dat: Výzkum byl prováděn, jak již bylo uvedeno výše, na intermediárních odděleních v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Na každém oddělení bylo rozdáno 22 dotazníků a výzkumný soubor v závěru tvořilo celkem 37 matek hospitalizovaných dětí. Kladené otázky v dotazníku byly zaměřené především na informovanost matek o péči a výživě dětí doplněné identifikačními údaji. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly vloženy do grafů. Pro lepší názornost byl zvolen výsečový graf. V diskusi jsou výsledky z výzkumu vyhodnoceny a konfrontovány s hypotézami. Závěr: Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence, to je téma zahrnující mnoho problémů po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nedonošené dítě zastává dětská sestra. Se svými odbornými znalostmi je schopna vytvořit takový způsob práce, který reaguje pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost matek ovlivňuje věk matek, jejich zájem o informace, zdroje informací a především edukace zdravotnickým personálem na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích, kde jsou společně se svými dětmi hospitalizovány. Celkově jsou výsledky výzkumu velmi dobré.
|
host ::
RSS.