|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
|
Fotonové silové funkce v jádře 162Dy z měření dvoukrokových gamma kaskád
Chudoba, Petr ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Fotonové silové funkce popisují rámci statistického modelu způsob deexcitace jádra vyzářením gamma kvant a jejich vlastnosti lze zkoumat pomocí dvoukrokových gamma kaskád. Tato práce je zaměřena na zpracování experimentálních dat z měření těchto kaskád v jádře 162Dy. Data byla nabrána na experimentu uskutečněném na výzkumném reaktoru v Řeži u Prahy. Při tomto měření byl terčík 161Dy ostřelován tepelnými neutrony. Následná deexcitace jádra 162Dy byla měřena koincidenčním spektrometrem skládajícím se ze dvou polovodičových detektorů. Účelem práce je provést energetickou a účinnostní kalibraci experimentální aparatury a převést experimentální data do spekter popisujících dvoukrokové gamma kaskády. Navíc je provedeno porovnání získaných spekter s výsledky simulací provedených pro několik modelů fotonových silových funkcí.
|
|
|
Preliminary Measurements of Neutrons From The D-D Reaction in The Compass Tokamak
Dankowski, J. ; Janky, Filip ; Kurowski, A. ; Stöckel, Jan ; Twarog, D.
Recent results of measured fast neutrons created in the D-D reaction on the COMPASS tokamak during ohmic discharges are presented in this paper. Two different type detectors were used during experiment. He-3 detectors and bubble detectors as a support. The measurements are an introduction for neutron diagnostic on tokamak COMPASS and monitoring neutrons during discharges with Neutral Beam Injection (NBI). The He-3 counters and bubble detectors were located in two positions near tokamak vacuum chamber at a distance less than 40 cm to the centre of plasma. The neutrons flux was observed in ohmic discharges. However, analysis of our results does not indicate any clear source of neutrons production during ohmic discharges.
|
|
|
Fotonové silové funkce v jádře 162Dy z měření dvoukrokových gamma kaskád
Chudoba, Petr ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Fotonové silové funkce popisují rámci statistického modelu způsob deexcitace jádra vyzářením gamma kvant a jejich vlastnosti lze zkoumat pomocí dvoukrokových gamma kaskád. Tato práce je zaměřena na zpracování experimentálních dat z měření těchto kaskád v jádře 162Dy. Data byla nabrána na experimentu uskutečněném na výzkumném reaktoru v Řeži u Prahy. Při tomto měření byl terčík 161Dy ostřelován tepelnými neutrony. Následná deexcitace jádra 162Dy byla měřena koincidenčním spektrometrem skládajícím se ze dvou polovodičových detektorů. Účelem práce je provést energetickou a účinnostní kalibraci experimentální aparatury a převést experimentální data do spekter popisujících dvoukrokové gamma kaskády. Navíc je provedeno porovnání získaných spekter s výsledky simulací provedených pro několik modelů fotonových silových funkcí.
|
|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.