|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Ucelená" rehabilitace u extrapyramidových onemocnění
KREMZOVÁ, Adéla
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku "ucelené" rehabilitace u extrapyramidových onemocnění. Pro široké spektrum extrapyramidových chorob a syndromů jsem se v této práci zaměřila hlavně na klienty s Parkinsonovou nemocí. V teoretické části nejprve definuji pojem extrapyramidová onemocnění, dále popisuji problematiku Parkinsonovy nemoci z hlediska zdravotně sociálního. Poslední kapitolu teoretické části věnuji "ucelené" rehabilitaci a návaznosti jejích jednotlivých složek. Zmiňuji se zde také o Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. V praktické části jsem se zaměřila na zjišťování rozsahu, prostředků a výsledného efektu "ucelené" rehabilitace z pohledu klientů s Parkinsonovou nemocí. Bylo proto vhodné použít kvalitativního výzkumu. Pro výzkum jsem použila metodu dotazování, techniku polostandardizovaného rozhovoru. Dále sekundární analýzu dat a případové studie - kazuistiky. Klienti byli pro tento výzkum vybráni z řad nemocných Parkinsonovou nemocí, kteří jsou registrováni v Centru extrapyramidových poruch Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Za cíl práce jsem zvolila odpovědět na následující otázky: 1. Zda klienti někdy absolvovali některou ze složek "ucelené" rehabilitace popsaných v teoretické části této práce. 2. Jak byli spokojeni s provedením rehabilitace. 3. Zda jim schází některá z uvedených složek rehabilitace. V diskusi uvádím srovnání odpovědí klientů na výše uvedené dotazy. Z kazuistik vyplývá, že klienti absolvovali nejvíce léčebnou složku rehabilitace. Ve většině případů byli s provedením spokojeni. V rámci sociální rehabilitace však někteří pociťovali nedostatek informací ohledně sociální pomoci. Práce by mohla posloužit zájemcům o danou problematiku, zejména pro získání přehledu o návaznosti jednotlivých složek "ucelené" rehabilitace u Parkinsonovy nemoci. Dále pak nemocným a jejich rodinám a v neposlední řadě i pracovníkům v pomáhajících profesích pro studijní účely.
|
|
|
Míra ošetřovatelské zátěže na Neurologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.
KAVKOVÁ, Darja
Současnost je obdobím změn, které se nevyhýbají ani zdravotnictví. Cílem je s co nejmenšími náklady a nejnižším počtem personálu poskytnout co nejkvalitnější zdravotnickou péči, která umožní klientovi brzké uschopnění a zajistí jeho plnou spokojenost. Nemocnice České Budějovice, a.s. je v současné době čtvrtou největší nemocnicí v České Republice. Zajišťuje zdravotnickou péči pro celý jihočeský region. Neurologické oddělení se nachází v interním pavilonu Horního areálu nemocnice. Poskytuje 36 lůžek pro závažně nemocné pacienty. V případě onemocnění se snaží pacientovi zajistit, co nejrychlejší návrat ke zdraví a získání soběstačnosti nebo co největší zmírnění následků prodělané nemoci. Se zvyšováním nároků na poskytovanou péči úzce souvisí úroveň vzdělání zdravotnického personálu. Pro zachování standardů je třeba, aby byla sestra nejen zručná, ale i vzdělaná a schopná samostatné práce. V tomto výzkumu jsem si stanovila tři cíle, ze kterých vyplývají tři hypotézy. Ke stanovení zátěže a výkonu sester na neurologickém oddělení Nemocnici České Budějovice, a.s jsem použila dvě metody od autorů Karly a Otakara Pochylých. Metoda kvantifikace ošetřovatelské péče pro stanovení počtu ošetřovatelského personálu vychází ze tří základních oblastí: hodnocení soběstačnosti pacientů, bodového ohodnocení speciální ošetřovatelské péče a denní jednorázové hodnoty, která zahrnuje zbývající část činností. {\clqq}Nová metoda`` se zabývá stanovením počtu ošetřovatelského personálu a počtu pracovních úvazků. Výzkum probíhal v období od 23.2. 2009 do 20.3. 2009, tedy 20 pracovních dní. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami ranní osmihodinové směny. Po vyhodnocení výsledků jsem dospěla k závěru, že se mi první dvě metody potvrdily, ale třetí ne, i když je to diskutabilní. V praxi je možno tento výzkum využít jako orientační zdroj informací o ošetřovatelské zátěži, výkonu sester a počtu chybějícího personálu na Neurologickém oddělení. Měl by ale následovat podrobnější dlouhodobý výzkum, který přinese hodnoty na jejichž základě by mělo dojít k upravení personálního zastoupení na Neurologickém oddělení.
|
host ::
RSS.