|
|
Samovolné šíření introdukovaných dřevin v zámeckém parku v Lednici
Hutko, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá vpuštěním dřevin od minulosti až po současnost. Kromě základní terminologie se zaměřuje na biologickou podstatu generativního a vegetativního rozšiřování rostlin, zejména dřevin. Řeší samovolné šíření nepůvodních taxonů rostlin, především dřevin v České a Slovenské republice. Poskytuje širší náhled na přínosy a negativa, jak z pohledu krajinářské architektury, tak i ze strany jiných oborů v rámci možnosti záměrného využití nebo potlačování této vlastnosti. Řeší obecný režim a specifika v rámci možnosti jejich vhodného pěstování, jako v parcích, tak i ve volné krajině. Praktická část diplomové práce je zaměřena na vytvoření metodiky terénního šechny m-ření pro evidenci výběru jednotlivých taxonů na území parku. Pomocí vypracované metodiky terénního šetření se zaměřuje na taxony vysazovaných dřevin v objektu zá-mock parku v Lednici. Ve výsledcích poskytuje soubor inventarizovaných položek jednotlivých jedinců spolu s obrázkovou dokumentací některých z nich a následnou interpretací získaných výsledků s pomocí grafů a tabulek. Součástí výsledků je i graficky zpracována mapa z terénního šetření z lokalizací hodnocených položek v parku.
|
|
|
Pseudotsuga menziesii- nepůvodní dřevina v BR a CHKO Třeboňsko
KAŠPAROVÁ, Iva
Na území CHKO a BR Třeboňsko se z nepůvodních druhů vyskytuje především netykavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), borovice vejmutovka (Pinus strobus), dub červený (Quercus rubra), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), modřín opadavý (Larix decidua) či douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Poslední z jmenovaných byla předmětem mé diplomové práce. Na území CHKO Třeboňsko jsou známy tři lokality většího výskytu douglasky tisolisté, ve čtyřech skupinách. První dvě skupiny se nachází v polesí Sv. Barbora. V první skupině je jedinců 18, v druhé 23. Tyto skupiny se nacházejí v porostu č. 408B13 (Císařská skupina) a porostu č. 457C12a (v oplocence u Majdaleny). Mapování těchto skupin již proběhlo v roce 2006 paní Balounovou a panem Šmahelem. Zbylé dvě skupiny se nacházejí nedaleko Staňkovského rybníku a skládají se z 13 a 31 jedinců. Nachází se v porostu č. 245 C 11, na území tzv. {\clqq}Staňkovských lesů`` mezi obcemi Staňkov a Mirochov, na rozcestí Rovenské cesty a cesty vedoucí z Mirochova do Staňkova. V blízkosti zkoumaných porostů se vyskytuje prvek ÚSES, jedná se o biocentrum regionálního významu {--} Přírodní rezervace {\clqq}Losí blato u Mirochova``, které je také vyhlášeno {\clqq}Ramsarským územím Třeboňských rašelinišť``.
|
host ::
RSS.