|
|
Možnosti podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Teoretická část se zabývá nejčastějšími stavy ohrožující zdravý vývoj novorozence, dále rodinou a procesem vyrovnání se s krizovou situací. Dále se zabývá možnostmi podpory rodiny během hospitalizace a dále po propuštění dítěte do domácí péče s využitím podpory nezdravotnickými subjekty. Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti psychosociální podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Práce odpovídá na otázky, jak rodiče prožívají období po narození jejich dítěte, dále během hospitalizace a následně po propuštění do domácí péče a jaké zdroje podpory pro zvládnutí tohoto období využívají. Dále se zabývá otázkami, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech podpory a zda je systém podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem z pohledu rodičů dostačující.Diplomová práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření. Byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči a metoda obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořily rodiče deseti dětí sledovaných v Centru vývojové péče Neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Během hospitalizace dítěte je pro rodiče důležitá vstřícná komunikace se zdravotnickým personálem a včasné a srozumitelné podávání informací a možnost kontaktu s dítětem spojená s přímým zapojením do péče o dítě. Výsledky tohoto výzkumného šetření ukazují na významnou roli partnera, rodiny a přátel jako hlavního zdroje podpory. Také možnost sdílení pocitů a potřeb s ostatními rodiči je hodnoceno jako významný zdroj podpory. Toto sdílení však po propuštění dítěte do domácí péče zejména matkám chybí. Dalším významným zjištěním je absence psychologa, který se zabývá novorozeneckou problematikou, jako důležitého zdroje podpory rodičů.Výzkumné šetření ukázalo jak důležitá je psychosociální podpora rodičů nejen během hospitalizace, ale také po propuštění jejich dítěte domů. Zatímco nastavení zdravotnických služeb vnímají rodiče jako dostačující, psychosociální podporu hlavně po propuštění dítěte z nemocnice postrádají. Pro zlepšení psychosociální podpory během hospitalizace by přispěla profesionálně vedená krizová intervence vedená zdravotnickým personálem po absolvování příslušného výcviku. Po propuštění dítěte do domácí péče bych viděla prostor pro neziskový sektor, který by mohl podpořit vznik svépomocných skupin rodičů. Uvedené náměty by mohli využít pracovníci zabývající se péčí o novorozence s vývojovým rizikem, kteří poskytují komplexní péči rodinám dětí s perinatální zátěží, jejíž samozřejmou součástí by měla být také odborná psychologická pomoc. Na základě výsledků získaných kvalitativním výzkumem jsem stanovila tyto hypotézy, které by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem:Hypotéza 1: Pro matky novorozence s vývojovým rizikem je důležitá podpora v rámci podpůrných rodičovských skupin.Hypotéza 2: Po propuštění dítěte do domácí péče by rodiče uvítali psychosociální podporu v rámci terénní služby. .
|
|
|
Změna otcovské role po narození nedonošeného dítěte z psychosociálního hlediska
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zabývá zkušenostmi s problematikou předčasně narozených dětí z pohledu otců. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímá svojí roli otec po narození nedonošeného dítěte, poukázat na jeho pocity a potřeby a zároveň zmapovat psychosociální dopad na rodinu z jeho pohledu. V bakalářské práci byly položeny tyto výzkumné otázky. Jak prožíval období před a těsně po narození nedonošeného dítěte otec? Co otci pomohlo zvládnout nastalou situaci? Odrazila se tato situace nějakým způsobem v jeho běžném životě? Práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Data byla získána na podkladě rozhovorů s otci a metodou obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili otcové dětí, které byly hospitalizované na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky šetření ukazují, že předčasné narození dítěte je pro otce velmi náročnou životní událostí, která značně ovlivňuje jeho každodenní život. Pro otce je důležité vědomí, že má možnost s někým sdílet svoje pocity a potřeby.
|
|
|
Sociální pracovník jako člen týmu zajišťujícího komplexní péči o rodinu s předčasně narozeným dítětem
ZABILKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty předčasného porodu, kterým není v naší společnosti zatím věnována taková pozornost, jakou by zasluhovaly. Cílem práce je poukázat na potřebu poskytování odborné psychosociální péče rodinám předčasně narozených dětí v rámci neonatologického oddělení a posoudit možnost využití role sociálního pracovníka při poskytování této péče. Práce je koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 odborníků různých profesí zainteresovaných do péče o předčasně narozené děti a jejich rodiny. Práce částečně navazuje na výzkum z roku 2007, ve kterém jsem se zabývala psychosociální problematikou předčasných porodů z pohledu rodičů nedonošených dětí. Výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že je nutné usilovat o vytvoření konceptu odborné psychosociální péče, která by tvořila mezičlánek mezi ošetřujícím personálem a rodiči. Tato péče by měla být postavena na následujících formách pomoci tak, aby podporovala fungování rodiny a zdravý vývoj dítěte: poskytování krizové intervence, podpora raného vztahu matky(rodičů) a dítěte, podpora a posilování rodičovských kompetencí, poskytování poradenství týkajícího se péče o předčasně narozené dítě, příp. dítě s postižením, poskytování sociálně právního poradenství, zprostředkování navazu-jících služeb, podpora výměny zkušeností mezi rodiči. Sociální pracovník je k poskytování této péče odborníkem zcela kompetentním. Jak z výzkumu vyplývá, pro zajištění jeho činnosti v rámci multidisciplinárního týmu neonatologického oddělení neexistuje jednotná právní úprava. Předpoklady pro výkon jeho povolání stanoví zákon o sociálních službách, samotná činnost by se nejspíše řídila zvláštními právními předpisy, které upravují výkon činnosti sociálního pracovníka ve zdravotnických zařízeních. Práce může v praxi posloužit všem odborníkům, kteří usilují o poskytování komplexní péče rodinám předčasně narozených dětí, tedy péče, jejíž přirozenou součástí je také odborná psychologická pomoc.
|
host ::
RSS.