Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny a trendy extremistické politické scény v ČR
LANG, Lukáš
Bakalářská práce se věnuje tématu politického extremismus v České Republice. Je rozdělena do tří částí. V části první jsou představeny základní pojmy tématu, tedy extremismus, radikalismus a totalitarismus. Současně jsou v ní vymezeny pojmy pravice a levice. Druhá část se věnuje krajní levici. Představí pojmy komunizmus a anarchismus, jejich historické kořeny a ideologický základ. Je v ní také popsána situace komunismus v moderních českých dějinách, tedy po roce 1989. Ve třetí části práce jsou představeny formy krajní pravice v česku, včetně popisu pojmů nacismus, fašismus, neonacismus a neofašismus. Opět je zde popsána situace po roce 1989.
Bozkurtlar - Šedí Vlci
Kypta, Tomáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Šedí Vlci, v turečtině Bozkurtlar a oficiálně Ülkü Ocakları, jsou turecká ultranacionalistická organizace. V některých zdrojích je popisována jako neofašistická. Tato mládežnická organizace má úzké vazby na tureckou Nacionálně činná strana (MHP). Organizace je popisována jako polovojenské nebo militantní křídlo MHP. Její členové popírají politickou povahu organizace a tvrdí, že je to kulturní a vzdělávací nadace. Organizace byla založena plukovníkem Alparslanem Türkeşem koncem šedesátých letech dvacátého století. V průběhu sedmdesátých let dvacátého století byla organizace strůjcem politického násilí v Turecku, během kterého její členové vykonávali městskou partyzánskou válkou s levicovými aktivisty a militanty. V dnešní době organizace působí nejenom v Turecku, ale převážně také ve všech zemích s početnou tureckou menšinou, jako je Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie, Švédsko, Řecko, Kypr, Ázerbájdžán, Čína, Rusko a Sýrie.
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
Kult Benita Mussoliniho v současné Itálii
PEREZ MEDRANO, Jana
Cílem práce je zhodnotit kult Mussoliniho osobnosti od jeho počátků až do současnosti. První tři kapitoly představují průřez životem Benita Mussoliniho. Zachycují nejdůležitější milníky jeho života, přiblížují jeho povahu, která byla jedním z faktorů podílejících se na utváření Duceho kultu a nastiňují vývoj Mussoliniho ideologie. Čtvrtá kapitola se zabývá hlavními příčinami vzniku kultu a taktikami jeho upevňování. Následně je pak věnována pozornost Mussoliniho kultu v současné Itálii. Kapitola je doplněna řadou konkrétních příkladů a zároveň jsou zde shrnuty příčiny vzkříšení tohoto kultu. Šestá a současně poslední kapitola představuje analýzu vývoje italské extrémní pravice s důrazem na současné neofašistické tendence.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.