|
|
Intenzita frekvenčně závislé selekce proti minoritnímu cytotypu v rostlinných populacích tvořených diploidy a polyploidy
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny jsou ideální smíšené populace různých cytotypů. Důležitou roli v nich hraje frekvenčně závislá selekce, známá jako nevýhoda malých čísel, ale existuje mnoho faktorů, které ji omezují. Tato práce se zabývá vyhodnocením změn v cytotypovém složení a uspořádání v trvalých plochách v přirozených smíšených populacích tří druhů cévnatých rostlin - šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus), chrastavce hadcového (Knautia serpentinicola) a heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum), a dále experimentálním studiem dílčích aspektů frekvenčně závislé selekce proti minoritnímu cytotypu v uměle založených cytotypově smíšených populacích dvou rostlinných druhů - huseníčku písečného (Arabidopsis arenosa) a heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum). V trvalých plochách byly odhaleny různé změny frekvence minoritního cytotypu, většinou šlo o různě velký pokles, ale ve dvou případech došlo i k nárůstu frekvence minoritního cytotypu, jednou do té míry, že se v populaci stal dominantním. Pozorované změny závisely na počáteční frekvenci minoritního cytotypu v populaci, biologických vlastnostech druhu a prostředí konkrétní trvalé plochy. Ke srovnávání prostředí trvalých ploch mezi druhy byly využity relativní indexy popisující frekvenci a sílu disturbancí a obsah...
|
|
|
Koexistence cytotypů v rostlinných populacích, její mechanismy a vývoj v čase
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Smíšené populace r zných cytotyp jsou ideálním modelovým systémem pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny. Srovnáním polyploid s jejich diploidními p edky lze odhalit, jaké zm ny polyploidizace zp sobuje na úrovni jedinc i populací, a jaká je její role v evoluci. V této rešerši se zabývám mechanismy, které ovliv ují koexistenci r zných cytotyp ve smíšených populacích. Popisuji nevýhodu malých ísel a r zné reproduk ní bariéry mezi cytotypy (prostorová segregace cytotyp , kv tní fenologie, chování opylova , autogamie, kompetice gametofyt , triploidní blok) i vlivy okolí na smíšené populace (disturbance, migrace). Zvlášt se zabývám vytrvalostí smíšených populací v ase, protože ta je zásadní pro porozum ní polyploidizaci jakožto evolu nímu procesu.
|
|
|
Procesy určující míru stability sympatrického výskytu různých cytotypů v populacích rostlin
Nedomová, Anežka ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Zmnožení jaderného genomu je považováno za jeden z nejdůležitějších procesů v evoluci rostlin. Neopolyploidi vznikají v diploidní populaci splynutím dvou neredukovaných gamet nebo skrz "triploidní most". Etablování nového polyploida ve stávající populaci ale není jednoduché. Polyploid musí překonat pomocí různých mechanismů (jako je samosprášení, nenáhodné opylení atd.) "nevýhodu malých čísel" a zvýšit svoji četnost v populaci. Diploidi a polyploidi se liší v ekologických nárocích i kompetičních schopnostech. Neexistuje však korelace mezi ploidií a šířkou ekologické amplitudy nebo kompetiční zdatností. Se současnými vědomostmi nemůžeme určit, v jakém případě bude smíšená populace stabilní. Je tu předpoklad, že populace obsahuje dva blízce příbuzné druhy jednoduše nemůže být stabilní a že tedy všechny cytotypově smíšené populace jsou nestabilní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.