|
|
Zvládnutí rolového konfliktu pacienta s využitím ošetřovatelského modelu C. Royové
PLZENSKÁ, Dagmar
Jakákoliv změna zdravotního stavu je pro člověka, který tvoří holistický celek, stresující situací, na kterou musí reagovat a přizpůsobit se změnám, adaptovat se. Ireverzibilní změna se stává pro člověka stigmatem, které mění či narušuje jeho dosavadní životní styl, často vede ke změnám v hodnotovém žebříčku osobnosti a může vyústit v rolový konflikt . Role sestry se stává nezastupitelnou, neboť je to právě ona, která usměrňuje ošetřovatelskou péči, pracuje s podněty, které podporuje nebo naopak tlumí jejich účinek. Ideální péče by měla naplňovat myšlenku individuálního přístupu k pacientovi s cílem usnadnit, podpořit adaptaci a umožnit mu plnohodnotný a spokojený život. Diplomová práce je zaměřena na využití a uplatnitelnost ošetřovatelského modelu C. Royové při poskytování ošetřovatelské péče, k dosažení adekvátní adaptace klienta, efektivní sociální interakce a na prevenci rolového konfliktu. V teoretické části předkládáme problematiku interakce osobnosti a prostředí při plnění rolí ovlivněné ireverzibilními změnami. Zaměřily jsme se na koncepční model C. Royové a význam jeho využití v prevenci rolového konfliktu u klientů s ireverzibilními změnami. V praktické části jsme vytvořily ošetřovatelskou dokumentaci dle C.Royové a zjišťovaly názory sester, neboť právě ony s dokumentací následně pracovaly. Následně jsme se soustředily na hodnocení ošetřovatelských diagnóz u klientů s ireverzibilními změnami v adaptačních systémech {--} sebepojetí, sebeuvědomění, zvládání rolí a vzájemné závislosti. Dále pak na zkvalitnění adaptační úrovně a spokojenost klientů. Cíle práce: 1.Využití modelu C.Royové k prevenci rolového konfliktu u jedinců s ireverzibilními změnami v oblasti role primární sekundární, terciární. 2. Zhodnotit klientovy role před postižením. 3. Zjistit adaptační úroveň klienta. Kvazieexperiment a rozhovory byly realizovány v Oblastní nemocnici Příbram a v nemocnici Hořovice. Soubor respondentů tvořilo celkem 10 klientů. Cíle práce byly splněny. Doufáme, že naše práce přispěje ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče poskytované klientům s ireverzibilní změnou.
|
|
|
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí
TÜRKOVÁ, Věra
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí Tématem bakalářské práce je podpora soběstačnosti u nemocných s revmatoidní artritidou. Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní chronické onemocnění, jejímž hlavním projevem je postižení zejména drobných kloubů, svalů, vazů, ale může se manifestovat i na vnitřních orgánech těla. Vede k výraznému pohybovému omezení a tím značně zhoršuje kvalitu života a soběstačnost lidí. Jelikož touto nemocí trpí převážně ženy, soustředili jsme se na oblast vaření, stravování a osobní hygienu. Úlohou sestry je vést nemocné k soběstačnosti. Možností, jak nemocné s omezenou soběstačností podporovat je více, práce je však zaměřena především na pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Na začátku práce jsme si stanovili 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti vaření stravování. Druhým cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti osobní hygieny. Třetím cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti vaření, stravování. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti osobní hygieny. Pátým cílem bylo vytvořit brožuru na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Posledním, a tedy šestým cílem této bakalářské práce, bylo aplikovat vytvořenou brožuru u nemocných s revmatoidní artritidou. Cíle práce byly splněny. Na přelomu února a března 2011 bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika nestandardizovaného rozhovoru. Podle předem připravených otázek jsme se dotazovali respondentek s revmatoidní artritidou, které jsou léčeny ambulantně. Na základě získaných informací a zmapování dostupných pomůcek, byla vytvořena brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou a následně otestována. Výzkumný soubor pro rozhovory tvořilo 6 respondentek s revmatoidní artritidou. Respondentky byly vybrány podle předem stanovených kritérií a těmi bylo onemocnění revmatoidní artritidou, stádium nemoci II., III., IV., kdy je výrazně ovlivněna soběstačnost a zastoupení monocyklického, polycyklického a progresivního průběhu revmatoidní artritidy. Výzkumný soubor pro anketu byl vybrán podle stejných kritérií a tvořilo jej 10 respondentek. Práce odhalila konkrétní pomůcky, které nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici a které postrádají. Na základě získaných informací a zmapovaných pomůcek vznikla brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Kroky, jak dosáhnout zlepšení soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny v domácím prostředí, vidíme v poskytnutí vytvořené brožury ambulantním i lůžkovým revmatologickým praxím. Pro oslovení co nejširší populace revmatiků s porušenou soběstačností a na základě kladných ohlasů na vytvořenou brožuru, jsme přijali nabídku publikovat seriálový článek o podpoře soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v časopise ?REVMATIK?. Pozitivním přínosem by podle nás také bylo uskutečnění informačního semináře o pomůckách na podporu soběstačnosti pro pacienty a sestry revmatologických ošetřovacích jednotek, pro členy Revma ? ligy a studenty ZSF.
|
|
|
Roztroušená skleróza a její vliv na jedince a na jeho okolí
HRUBÁ, Ludmila
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku roztroušené sklerózy. Je to autoimunitní neurologické onemocnění, které se projevuje vznikem mnohačetných zánětlivých ložisek v bílé hmotě mozku a míchy, které ničí obal nervových vláken, tzv. myelin. Nervové vlákno se obnažuje a přenos vzruchů zpomaluje. Na místě poškození myelinu zůstávají jizvy. Počátek nemoci je nejčastěji mezi 20. a 40. rokem. V současnosti je v České Republice zhruba 15 000 osob, které mají roztroušenou sklerózu, z toho 60 % připadá na ženy a 40 % na muže. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem se zaměřila na současný stav problematiky. V jednotlivých kapitolách uvádím např. historii, teorie vzniku nebo komunikaci s lidmi s postižením. Teoretická část by měla poskytnout základní informace o roztroušené skleróze. Praktická část je složena z metodiky, kterou jsem získávala informace pro výzkum a zhodnocení výsledků. Informace byly získávány technikou kvalitativního výzkumu, metodou polostrukutrovaného rozhovoru. Výzkumné soubory byly použity dva. První soubor tvořili lidé, kteří mají roztroušenou sklerózu, druhým souborem byli lidé blízcí, tzn. přátelé, rodinní příslušníci. Výzkum jsem prováděla s klienty Domova sv. Josefa v Žirči, klienty MS centra v Českých Budějovicích a s mými blízkými a přáteli. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v kapitole Výsledky a Diskuze.Cílem této práce bylo zjištění vlivu roztroušené sklerózy na jedince a na jeho okolí a bližší seznámení těchto lidí s nemocí a problémy, které s sebou může onemocnění přinášet. Během výzkumu jsem se zaměřila na otázky bydlení, práce, kulturního života a také informovanosti o této problematice.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péče u nemocných po operaci štítné žlázy
MARŠÁLKOVÁ, Pavla
Ve vyspělých zemích, včetně naší republiky, se vyskytují nemoci štítné žlázy poměrně často (5 {--} 30 % obyvatel). Ženy onemocní pětkrát častěji než muži a největší počet je středního a vyššího věku. Onemocnění štítné žlázy jsou léčitelná, ale vyžadují správnou diagnostiku a léčbu ze strany odborného týmu, i zodpovědný přístup ze strany nemocného. Předpokladem práce sestry na chirurgickém oddělení je stálá pohotovost ke zvládání aktuálních potřeb nemocných s nutností operačního výkonu, vznikem možných komplikací, pooperační péčí a rekonvalescencí. Sestry pracující na chirurgickém oddělení vědomě provádějí ošetřovatelské intervence v rámci ošetřovatelské péče u nemocných po operaci štítné žlázy, v rámci prevence vzniku možných komplikací a jsou připravené poskytovat intervence při vzniklých komplikacích specifických pro onemocnění štítné žlázy. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Nemocní po operaci štítné žlázy hospitalizovaní na chirurgickém oddělení jsou spokojeni s celkovým přístupem ošetřujícího personálu i s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v bezprostředním pooperačním období. Hypotéza č. 1: {\clqq}Nemocní po operaci štítné žlázy hospitalizovaní na chirurgickém oddělení jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí``, byla potvrzena.
|
|
|
Deficit sestry {--} edukátorka u nemocných po amputaci dolní končetiny v praxi.
BLAFKOVÁ, Šárka
Tato práce je zaměřena na téma deficit sestry edukátorky u nemocných po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. V práci bylo stanoveno pět cílů. Z nichž se některé zaměřovaly na péči o nemocného po amputaci dolní končetiny a jiné na edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. Cíl 1: Zmapovat ošetřovatelskou péči o amputovaný pahýl z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit, zda sestry edukují nemocného po amputaci dolní končetiny dle edukačního plánu. Cíl 3: Zjistit, zda existují překážky, které brání sestrám v edukaci nemocných po amputaci dolní končetiny. Cíl 4: Zjistit, jaké problémy nejčastěji udávají nemocní po amputaci dolní končetiny. Poslední cíl 5: Zjistit, jak nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Hypotézy byly stanoveny celkem tři. Hypotéza 1: Sestry dodržují při poskytování ošetřovatelské péče o nemocného po amputaci dolní končetiny zásady ošetřování pahýlu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny využívají edukační plán, byla rovněž potvrzena. Hypotéza 3: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny udávají jako nejčastější překážku nedostatek času na edukaci, byla nepotvrzena. Výzkumné otázky byly také stanoveny tři. Výzkumná otázka 1: Jaké nejčastější problémy udávají nemocní po amputaci dolní končetiny? Odpověď 1: Nejčastější problém udávají nemocní pohyb a naučit se chodit. Výzkumnou otázku 2: Ve kterých oblastech potřebuje nemocný po amputaci dolní končetiny pomoc sestry? Odpověď 2: Pomoc potřebují nemocní po amputaci dolní končetiny v oblasti fyzické zejména při pohybu. Výzkumná otázka 3: Vnímá nemocný po amputaci dolní končetiny edukaci jako přínos? Odpověď 3: Nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci jako přínos. Přínos nemocní pociťovali v tom, že některé činnosti jsme je naučili nebo jim vysvětlili jejich podstatu. Výsledkem této práce je edukační plán, který je specificky upraven pro nemocné po amputaci dolní končetiny. Je zaměřen na postup při jednotlivých krocích edukace nemocného po amputaci.
|
|
|
Parenterální výživa v ošetřovatelství
KIŠŠOVÁ, Katarína
Parenterální výživa je metoda, při které jsou všechny potřebné nutriční složky podávány nemocnému mimo trávicí trakt a to nejčastěji přímo do cévního řečiště. Parenterální výživa ovšem představuje nefyziologickou cestu dodání všech nezbytných složek. Je to metoda, která přináší nemocnému benefit a zlepšuje jeho nutriční stav v době, kdy nemocný není schopen využívat trávicí trakt. Parenterální výživa není ale pro nemocného lepší. Přináší s sebou řadu nevýhod a komplikací. Sestra má nezastupitelnou úlohu ve výživě nemocného. Měla by mít potřebné znalosti v oblasti výživy nemocného. Měla by mít na mysli, že podáním parenterální výživy zabezpečí u nemocného dostatečný kalorický a nutriční příjem, pokud není nemocný schopen užívat trávicí trakt. Ke zpracování bakalářské práce na téma {\clq}qParenterální výživa v ošetřovatelství`` byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Technikou ke sběru dat byl anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky byly rozdány sestrám ve standardních a intenzivních provozech v České a Slovenské republice. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit dodržování všech zásad přípravy a podávání ze strany sester v České a Slovenské republice. Druhým cílem bylo zmapovat problematiku parenterální výživy v ošetřovatelství v České a Slovenské republice. Na základě cílů, které byly oba splněny, bylo stanoveno pět hypotéz, z nichž se čtyři hypotézy potvrdily a jedna hypotéza se nepotvrdila. První hypotéza zjišťovala, zda sestry v České republice mají větší zkušenost s podáváním parenterální výživy než sestry ve Slovenské republice. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla tato hypotéza potvrzena. Druhá hypotéza zjišťovala, zda sestra ví, jak připravit parenterální výživu all-in-one. I když výsledky dotazníkového šetření nebyly vždy uspokojivé, hypotéza se potvrdila. Většina sester totiž ví, jak připravit parenterální výživu způsob all-in-one. Třetí hypotéza zjišťovala, zda sestra dodržuje všechny zásady podání parenterální výživy. I přes některé chyby v zásadách podání parenterální výživy se hypotéza potvrdila. Čtvrtá hypotéza zjišťovala, zda sestra upřednostňuje podávání parenterální výživy před podáváním enterální výživy. I tato čtvrtá hypotéza se na základě výsledků sester nakonec potvrdila. Pátá hypotéza - Větší množství sester si uvědomuje pozitiva než negativa při podávání parenterální výživy - se nepotvrdila. Z dotazníkového šetření se zjistilo, že sestry si uvědomují spíše negativa než pozitiva při podávání parenterální výživy. I když většina sester mnohokrát neví, co je pozitivum, a co negativum při podávání parenterální výživy nemocnému. O výsledky výzkumného šetření zažádala hlavní sestra Fakultní nemocnice Motol. Výsledky budou rovněž odeslány hlavním sestrám dvou fakultních nemocnic ve Slovenské republice. Výsledky výzkumu bude následně možné použít pro zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Příprava a podávání léků rukou či nástrojem
ŠEBENDOVÁ, Jana
V této práci jsem zjistila, jak sestry manipulují s léky. Jaká je příprava léků, jaké je jejich podání a zda preferují při práci s léky ruku nebo nástroj. Toto téma mě zaujalo, z důvodu netradičního pohledu na každodenní ošetřovatelskou činnost sestry, neboť s přípravou a podáváním léků se sestra setkává každý den i několikrát. Zajímavé rovněž bylo porovnat teoretickou část s praktickou stránkou věci. V teoretické části práce nastiňuji, co všechno musí sestra znát a umět k tomu, aby neohrozila sebe ani nemocného při manipulaci s léky. Sestra zde musí znát terminologii vztahující se k lékům, dále pak jaké jsou formy léků, jaké účinky lze očekávat, také musí znát způsoby aplikace léků, způsoby přípravy a podávání léků, s jakými chybami se může sestra setkat při práci s léky a jaké role má sestra při podávání léků. Zaměřím se především na podávání léků ústy. Cíli práce bylo zmapování, jakým způsobem provádí sestry hygienu rukou před přípravou a podáváním léků, zda používají k manipulaci s léky pomůcky k tomu určené, jakým způsobem léky připravují a jak podávají léky nemocným. K dosažení výsledků bylo použito kvalitativního výzkumu. Celkově byly použity 2 techniky. První technikou bylo skryté pozorování na podkladě předem připraveného pozorovacího archu s činnostmi souvisejícími s daným tématem. Toto pozorování bylo doplněno druhou technikou a to strukturovaným rozhovorem s otevřenými otázkami. Jak pozorování tak také strukturovaný rozhovor byl prováděn na interním oddělení nemocnice Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledky mohou být poskytnuty vedení managementu nemocnice, v níž byl výzkum prováděn. Mohou být rovněž podkladem pro novou standardizaci daného tématu.
|
|
|
Problematika ošetřování nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce
WICHTOVÁ, Zdeňka
Kompartment syndrom je syndrom klinických příznaků, které vznikají zvýšením tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru. Po určitou dobu je toto zvýšení tlaku vyrovnáváno poddajností fascie. Když se tento mechanismus vyčerpá, dochází k rozvoji lokální ischemie a nastává kompartment syndrom. Léčba směřuje k záchraně končetiny a nemocného. Role sestry je pečlivě sledovat jeho celkový stav, klinické příznaky kompartment syndromu, provádět pomocná vyšetření, asistovat při měření intrafasciálního tlaku v postižené části těla a účastnit se náročného léčení vzniklé komplikace. Sestra je s nemocným ve stálém kontaktu, edukuje ho a dodává mu psychické podpory a o všech změnách informuje lékaře. Cílem bakalářské práce bylo zjistit znalosti sester o příčinách, které způsobují kompartment syndrom při poranění bérce. Dalším vytyčeným cílem bylo, zda sestry mají znalosti o specifikách ošetřovatelské péče u nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce. Byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry mají znalosti o příčinách způsobující kompartment syndrom při poranění bérce. Tato hypotéza byla potvrzena. H2: Sestry neumí včas rozpoznat nástup kompartment syndromu při poranění bérce. Hypotéza byla vyvrácena. H3: Sestry mají znalosti o specificích ošetřovatelské péče u nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce. Hypotéza byla potvrzena. Provedený výzkum byl zpracován kvantitativním způsobem. Údaje, které byly nezbytné k dosažení cílů a hypotéz, byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl anonymní a jeho vyplnění bylo dobrovolné. Byl prováděn v Nemocnici České Budějovice na Oddělení úrazové a plastické chirurgie a Ortopedickém oddělení. Výsledky výzkumu mohou sloužit ke zprostředkování zjištěných informací zdravotnickým pracovníkům v praxi nebo na odborných seminářích.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
host ::
RSS.