|
|
Psychologická intervence ve zdravotnických zařízeních
JIRÁSKOVÁ, Marcela
V práci se jako stěžejní téma objevuje potřeba, možnosti a dostupnost psychologické péče a psychologického poradenství ve složitém životním období jedince i jeho blízkých v souvislosti s onemocněním a jeho případnými následky. Starost o pacientův duševní stav se ve většině zdravotnických zařízení omezuje na konziliární vyšetření lékařem {--} psychiatrem, avšak každá nemoc, nejen prognosticky závažná, může ovlivňovat psychickou pohodu jedince a jeho blízkých. Psychická vyrovnanost je pro samotné úspěšné zvládnutí léčby, v návaznosti na nové či změněné sociální podmínky, významná. Není-li postižená osoba vybavena určitým stupněm odolnosti proti zvládání stresu, je pravděpodobné, že pro pacienta a jeho blízké bude mít jakékoliv onemocnění znaky náročné životní situace. Psychologická péče o nemocné a jejich nejbližší rodinné příslušníky, spolupráce s ošetřujícím lékařem a personálem, včetně rehabilitačního a sociálního pracovníka a komunikační schopnosti zúčastněných zvyšují významným způsobem kvalitu života samotných nemocných i jejich rodinných příslušníků.
|
|
|
Kvalita života seniorů a analýza jejich spokojenosti se službami v Českém Krumlově
HUSÁR, Imrich
Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života seniorů v Domově s pečovatelskou službou Za Soudem v Českém Krumlově a analyzuje jejich spokojenost se službami. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce vychází z rozboru odborné literatury a ověřených internetových zdrojů. Zabývá se především oblastmi stárnutí a stáří, pojmy zdraví a nemoci a teoretickým vymezením kvality života. Praktická část je tvořena sestavením a následnou aplikací intervenčního programu. Pro sběr dat byl použit kvalitativní výzkum s metodami strukturalizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, strukturovaného dotazníku s názvem ?Sociální zdraví u seniorů? a zúčastněného (participačního) pozorování. Výzkum se zaměřuje na zjištění kvality života seniorů v uvedeném zařízení, na zjištění spokojenosti seniorů se službami, které jsou jim v zařízení poskytovány, a také na to, zda má intervenční program pozitivní přínos pro seniory. Výsledky ukazují, že senioři jsou spokojeni se svou kvalitou života, jsou ve většině případů spokojeni s poskytovanými službami a aplikovaný intervenční program měl pozitivní ohlas u seniorů.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Kvalita života pacientů s roztroušenou sklerózou
OHÁŇKOVÁ, Jana
Roztroušená skleróza mozkomíšní je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění, které postihuje převážně jedince v produktivním věku, častěji ženy. Cílem diplomové práce bylo zjistit kvalitu života pacientů s roztroušenou sklerózou. Zjistit zda vlivem onemocnění roztroušenou sklerózou dochází ke změnám kvality života. Pokud ano, zjistit jakých aspektů se změny týkají. Dále jsem chtěla zjistit zda se u nemocných roztroušenou sklerózou snižuje kvalita života v závislosti na době uběhlé od stanovení diagnózy. V teoretické části diplomové práce je popsána klinika onemocnění, příznaky, symptomy, prognóza a léčba nemoci. Dále jsem se věnovala vymezení pojmu kvality života a jejímu objasnění, zmínila jsem i sociálně-právní problematiku onemocnění. V praktické části diplomové práce byla použita metoda kvalitativní i kvantitativní. K metodě kvalitativní byla použita technika polostandardizovaného rozhovoru. K metodě kvantitativní technika dotazníkového šetření s použitím dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím. Stanovení hypotéz pro kvantitativní část diplomové práce vycházelo ze zjištěných informací z polostandardizovaného rozhovoru z části kvalitativní. Byly stanoveny následující hypotézy - H1: "Kvalita života pacientů s diagnózou roztroušená skleróza je nižší než u všeobecné populace" a H2: "Kvalita života u nositelů roztroušené sklerózy se snižuje v závislosti na době uběhlé od určení diagnózy, tedy na době trvání nemoci". Získané informace jsou zpracovány v kapitole Výsledky.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
|
|
Srovnání vybraných forem pastorace nemocných v nemocnicích v České republice
JONÁŠOVÁ, Radka
Práce se zabývá problematikou pastorační péče o nemocné v nemocnicích v České republice. Teoretická část objasňuje pojem nemoc, základní potřeby nemocného a pojem pastorační péče o nemocné v pohledu vybraných autorů. Praktická část obsahuje srovnání dvou forem pastorační péče o nemocné. Je to služba pěti pastoračních asistentek, které vykonávají pastorační službu v nemocnicích, a služba pěti kněží, kteří docházejí do nemocnic v rámci své služby ve farnostech. Pastorační asistentky pracují v nemocnicích čtyři až osm hodin denně v pracovních dnech a vykonávají pastoraci formou doprovázení nemocných {--} tj. vedou s nemocnými rozhovory a účastní se na jejich životních situacích. Kněží dochází do nemocnice převážně za účelem udělování svátostí. Konfrontací služby obou skupin vykonavatelů pastorace nemocných s tím, co o této službě píší vybraní autoři, vyšlo najevo, že pouze pastorační asistentky plní záměr pastorační péče o nemocné, jímž je doprovázení nemocných v jejich obtížné situaci nemoci.
|
|
|
KOMPLEXNÍ ANALÝZA SITUACE OPUŠTĚNÝCH MATEK V NOUZI
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou osamělých matek v nouzi. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část objasňuje pojem osamělá matka a poukazuje na fakt, že neúplných rodin rychle přibývá jak v České republice tak v celém světě. Informuje o tzv. ohrožených typech rodin a rizikových oblastech jejich života. Dále se práce zabývá konkrétními příčinami, pro něž se osamělé matky dostávají do obtížné životní situace. Popisuje příčiny jako nemoc, ztrátu zaměstnání či dlouhodobou nezaměstnanost matky, probíhající rozvodové řízení nebo domácí násilí páchané na ženě či dětech. Vzhledem k šířce problematiky domácího násilí je v teoretické části bakalářské práce věnován tomuto tématu větší prostor. V závěru teoretické části je uveden přehled nejvýznamnějších českých organizací poskytujících pomoc ženám v nouzové životní situaci. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování zdravotně sociální situace osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor je tvořen osamělými matkami v nouzi {--} klientkami azylových domů v Jihočeském kraji.
|
|
|
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
|
|
|
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
|
|
| |
host ::
RSS.